Záření které pomáhá

Řada pacientů z Prahy a Středočeského kraje se pravděpodobně ani nemohla dočkat okamžiku, kdy bude opět v provozu oddělení RTG raimg dioterapie. Stalo se s tím rozdílem, že už nebudou se svými potížemi cestovat v hlavním městě do ulice Klimentská, nýbrž na Karlovo náměstí. V prostorách tamní Fakultní polikliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice bylo na počátku února slavnostně otevřeno nové oddělení.

Přednosta Onkologické kliniky VFN doc. Dr. Luboš Petruželka si pochvaloval: „Byl pořízen nový přístroj na rentgenové ozařování. Kromě protinádorového ozařování povrchových metastáz je určen také pro paliativní ozařování některých vybraných metastatických lokalizací. Kromě toho je určen k nenádorové protizánětlivé nebo analgetické radioterapii, která se týká především ozařování zánětlivých nebo degenerativních procesů u starších nemocných. Týká se to populace nad 50 let věku, kde se tyto nemoci více vyskytují, jistě přispěje ke zkvalitnění života,“ ujišťuje tento špičkový odborník a dodává. „Indikací, přestože se musejí provádět s mírou, je velké množství a nemocných stále přibývá. Je to jeden z malých, ale významných krůčků, který ocení především nemocní této skupiny.“ Vedoucí RTG radioterapie je MUDr. Zdena BednÁřovÁ, která zodpovídá za provoz oddělení a vybudování pracoviště s novým přístrojem pro ni bylo velkou výzvou, jak ostatně vyplyne z následujícího rozhovoru.


Paní doktorko, začít naše povídání musíme návratem ke smutné historii, která byla na počátku celé anabáze. Mohla byste ji vylíčit?
Bylo to 12. srpna loňského roku, kdy povodeň zcela zničila naše původní pracoviště. Měli jsme tam dva přístroje, které byly 20 – 25 let staré. V té době už se předpokládalo, že naše oddělení bude přesunuto do Všeobecné fakultní nemocnice na Karlovo náměstí. Dříve než k tomu došlo, bylo naše původní pracoviště totálně zničeno. V Klimentské jsme totiž byli v suterénních prostorech, které do výšky 180 centimetrů zatopila voda. Tím jsme přišli o všechno, nezachránili jsme ani tužku. Do deseti minut jsme za nesmírně dramatických okolností museli evakuovat pracoviště. Domnívali jsme se, že něco zachráníme, ale nebyl nám umožněn přístup. Budova byla ještě další dva měsíce po povodních uzavřena. Je to smutné vzpomínání. Měla jsem tam literaturu, kterou jsem sbírala během celé své medicínské kariéry.

Netrvalo příliš dlouho a už máte vybudované jiné pracoviště, které dokonce zdobí zbrusu nový přístroj…
S novým přístrojem jsme začali zářit 6. ledna a zkušební provoz trval do začátku února. Po tu dobu jsme spolupracujícím lékařům a pracovištím ani neoznamovali, že nové pracoviště bude zprovozněno. Sice v té době byly služby kvalitní a identické, jako by šlo o normální provoz, ale chtěli jsme mít určitou volnost. Laborantky i my lékaři jsme se potřebovali s provozem a chodem přístroje seznámit. Potřebovali jsme si přesně stanovit pravidla, jak budeme dál zářit. Od poloviny února jsme začali s běžným provozem. Domnívám se, že pacientů budeme mít hodně, protože zájem je velký. Čekací doby jsou ovšem maximálně týdenní.

Můžete nám nový přístroj přiblížit, k čemu je určen?
Především k nenádorovému ozařování u pacientů s onemocněním pohybového aparátu. Artrózy velkých kloubů, páteře, spondylartrózy, onemocnění měkkých tkání, šlachová onemocnění, k ozařování kožních nádorů, bazaliomů, spinocelulárních karcinomů, povrchových kožních metastáz.

Proč zrovna ozařování?
Každá artróza nebo každé chronické postižení kloubu vyvolává chronický zánět – dráždění měkkých tkání. Ozářením způsobíme to, že zánět odstraníme. Někdy úplně, někdy částečně. S ustupujícím zánětem ustupují také bolesti. Musím dodat, že pacienty ovšem nezbavíme artrózy, protože všechny artrotické projevy v kloubech zůstávají.

S jakými problémy na vaše pracoviště pacienti nejčastěji docházejí?
Nejběžnější je ozáření pat při calcaru calcanei. V úponu Achillovy šlachy, v úponu plantární aponeurózy se vytvářejí různě velké zobákovité výrůstky, které pacienty velmi obtěžují a způsobují jim bolest. Ozáření je prakticky jedinou účinnou léčbou tohoto onemocnění. Dost často k nám přicházejí pacienti, kteří čekají na endoprotézu kyčelních či kolenních kloubů a trpí bolestmi. V mezičase, než dojde k operaci, je ozařujeme a dočasně je zbavujeme bolestí.

Pojďme zpět k samotnému přístroji. Kde byl vyroben?
Je anglické provenience. Přístroj má v podstatě tutéž rentgenku, tedy metalkeramickou lampu, jako na původním pracovišti.

Můžete osvětlit, v čem je tento přístroj výjimečný?
Typy těchto přístrojů byly používány dávno. Unikátnost tohoto přístroje tkví v tom, že je konstruován maximálně bezpečně. Platí to z hlediska pacienta, ale i obsluhujícího personálu. Dostáváme přesnou informaci o aplikované výstupní dávce, což u původního přístroje nebylo možné. My určíme velikost dávky, přístroj ji průběžně během ozařování koriguje. Například když klesá napětí v síti, když se mění teplota či vlhkost vzduchu. S tím vším ionizační komora počítá. Počítačový mikroprocesor zpracuje údaje, které jsme zadali, a sám si určí kilovoltáž a miliampéry – nutné údaje pro rentgenku. Ozáření, které z ní vychází, je přesně spočítáno a my pak dostáváme údaj o aplikované dávce, která z rentgenky vyšla. Tubus nebo-li aplikátor nasměruje ozáření přesně na místo, které vymezíme a které chceme ozářit. Tubus souběžně s filtrem zajistí určité podmínky toho ozáření. Mikroprocesorem jsou zpracovány v počítači a ten při jakékoli chybě v zadání přístroj nespustí. Bezpečnost je zaručena.

Zdůrazňujete bezpečnost, ta je v tomto případě zřejmě to hlavní…
Tohle nové pracoviště je moderní, odpovídá všem bezpečnostním předpisům, pracujeme s ionizujícím zářením a tam je bezpečnost prioritní. Ovšem stejné to bylo na předchozím pracovišti. Při posuzování totiž rozhodují desetiny, setiny dávky. V jedné dávce to prakticky nehraje roli, ovšem při dávkách opakovaných už to může maličkou roli hrát. My tady ovšem dáváme řádově nižší dávky než třeba v onkologii. Aby došlo k ohrožení pacienta, pokud hovoříme o velikosti dávek, pak to nepřichází v úvahu, ta možnost prostě neexistuje. Všechna tahle ozařovací zařízení ve světě směřují k přesnosti a bezpečnosti. K přesnosti nastavení, k přesnosti aplikované dávky, k přesnosti vymezení pole, a právě tohle je přístroj, který všechna tato bezpečnostní pravidla splňuje. Rozdíly v aplikované dávce jsou minimální. Větší význam mají pro fyzika než pro pacienta a právě pojem bezpečnost je víceméně určen právě fyzikům. Než přístroj spustíme, musejí totiž zvážit každou okolnost, přeměřit každou variantu ozáření. Znamená to, že přeměřují řádově 300 až 500 možností, propočítávají varianty, všechno nechávají schvalovat Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.

S novým přístrojem se počet vámi ošetřených pacientů lišit pravděpodobně nebude…
V počtu rozdíl nebude. V Klimentské jsme měli detašované pracoviště Fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Ozařovali jsme tam pacienty z Prahy a ze Středočeského kraje a ti pacienti jdou nyní za námi. V podstatě ani nemají jinou možnost. Jsme totiž jediné pracoviště ve středních Čechách, které v takovém rozsahu tyto služby poskytuje.

Ve kterých případech je použití přístroje nevhodné, respektive koho nemůžete tímto způsobem ošetřit?
Neozařujeme děti a v případě adolescentů je to jen ve zcela výjimečných, v potenciálně život ohrožujících případech. Například při zánětlivých procesech na horním rtu nebo v oblasti horní části obličeje, kde je lymfatický spád přímo na bazi lební a infekce nereaguje na antibiotickou léčbu. V tom případě – a s úspěchem – ozařujeme. Horní věková hranice neexistuje.

Nemůže ozáření, byť přesně vymezené části těla, způsobit nějaké vedlejší účinky?
Při našich dávkách vedlejší účinky nejsou. Někdy v začátcích ozařování dochází přechodně ke zvýšení bolesti, protože se tkáně ozářením podráždí. Jakmile ozáření skončí, tkáně se zklidňují a bolesti ustupují. Do pěti týdnů by se měl projevit konečný efekt ozáření. V případě, že pacient má závažnější onemocnění, například je artróza velká a má dlouhou anamnézu, tak je nutná druhá série. Tu dáváme za šest až osm týdnů, někdy za tři měsíce a třetí, poslední, sérii za tři čtvrtě roku. Jedna série se skládá ze čtyř až šesti ozáření každý den po sobě a ozáření trvá kolem minuty, po- dle toho, jakou dávku chceme dát.

Asi nebudu daleko od pravdy, že zprovoznění tohoto pracoviště a přístroje je pro vás trochu srdeční záležitostí…
Znamená to pro mě opravdu dost. Když jsme přicházeli o pracoviště v Klimentské, bylo to pro mě velice emotivní, těžce jsem to prožívala. Musím ale říct, že ředitelství Všeobecné fakultní nemocnice projevilo velký zájem a vstřícnost tím, že se začalo okamžitě budovat nové pracoviště na Karlově náměstí. Stavební úpravy nebyly jednoduché, celá ozařovna je obložena olověnými pláty, stínění u tohoto pracoviště je nesmírně důležité a nákladnost jen stavebních úprav činila milion korun. Celkové náklady dosáhly 10 milionů korun a všechno se zvládlo ve velice krátké době. Vzala jsem si to trochu za své. Už jsem ve věku, kdy mohu uvažovat o důchodu, ale řekla jsem si, že tohle pracoviště zprovozním. Že se o všechno postarám tak, abychom mohli opět poskytovat služby všem pacientům z Prahy a Středočeského kraje.


Ortovoltážní ozařovací přístroj

Ortovoltážní ozařovací přístroj GULMAY D3225 třetí generace jako první svého druhu na světě poskytuje možnost přesné kontroly aplikované dávky. Zajišťuje maximální bezpečnost a komfort pro pacienta i personál. Používá se u pacientů s degenerativním a chronicky zánětlivým onemocněním pohybového aparátu, u kterých selhala standardní léčba, u vybraných nádorů kůže a povrchových metastatických projevů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *