Vinna není jen vláda, ale i firmy

Finanční situace české vědy a yvýzkumu rozhodně není nijak růžová. Na tom se shodli téměř všichni účastníci III. mezinárodního fóra vědy a techniky Česká hlava, které se konalo v polovině června v Kongresovém centru Praha. Mezi účastníky se objevila řada vzácných hostů včetně prezidenta České hlavy Arnošta Lustiga, lídra české elity a žijící legendy české literatury a publicistiky. Probírala se velmi vážná témata.

Zatímco USA investují do výzkumu a vývoje 2,8 % HDP a západoevropské země 1,99 %, v České republice se na tuto oblast vynakládá pouze 1,3 %. Je to částka velmi nedostatečná, zejména porovnáme-li rozdíl v objemu HDP. Svůj podíl na této neutěšené situaci však nenese pouze vláda a parlament, ale i průmyslové podniky. I ty totiž u nás investují do vědy a výzkumu mnohem méně, než je tomu zvykem ve vyspělých zemích. Proto bylo hlavním tématem letošního ročníku fóra zvoleno „Uplatnění vědy a výzkumu v průmyslu“.

Zaostává celá Evropa

svých vystoupeních zmínili jak Klaus Homann, člen vedení RWE Transportnetz a předseda představenstva Transgas, tak i Philippe Guitard, generální ředitel pro střední Evropu a Rusko Veolia Water ČR. Oba shodně konstatovali, že nedostatečná podpora vědy a výzkumu je celoevropským problémem. V nových členských zemích EU se však projevuje výrazněji, protože zdejší ekonomiky musí během krátké doby překonat rozdíl, který mají ve srovnání s úrovní v bývalé patnáctce EU. To samozřejmě vyžaduje kvalifikované pracovníky a manažery, kteří bohužel chybí. Proto některé firmy samy zakládají školicí a výzkumná pracoviště, kde vzdělávají potřebné odborníky a následně je pověřují úkoly z oblasti výzkumu.

S tím slibem bude potíž

Na rozdíl od USA či Japonska je však v Evropě silně zakořeněna tradice školství a výzkumu financovaného z veřejných zdrojů a privátní subjekty zde mnohdy bývají přehlíženy. Nemají patřičnou prestiž a veřejná sféra je nepovažuje za rovnocenné partnery. Tento pohled se však musí změnit, jinak nedokážeme splnit závazky, které si představitelé členských zemí EU dali na vrcholné schůzce v Lisabonu v roce 2000. Podle nich by se EU měla do roku 2010 stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě založenou na vědomostech. Současný stav však napovídá, že se tento ambiciózní cíl nejspíš splnit nepodaří, neboť věda, výzkum i vzdělávání ve většině zemí stále zaostává za USA i Japonskem. Nejlépe jsou na tom skandinávské země, dobře ještě postupuje Velká Británie, ale úroveň ostatních členů sráží hodnoty za celou EU dolů.

Veřejné versus soukromé

Na špatnou spolupráci veřejného školství a soukromého sektoru poukázal ve svém vystoupení generální ředitel vládní agentury Czech Invest Martin Jahn. Za jednu z hlavních brzd širšího uplatnění výsledků vědy a výzkumu v praxi označil nedostatečné zkušenosti a dovednosti vzdělávacích institucí v oblasti VaV a duševního vlastnictví. Mnoho akademiků se podle něho dívá na aplikovaný výzkum „skrz prsty“ a vysoké školy mají vysokou autonomii a neumí spolupracovat s dalšími subjekty. Pokud se má něco zlepšit, měli bychom začít u spolupráce mezi vzdělávacími a vědeckými institucemi a podniky. Vždyť např. méně než pět procent inovačních firem považuje informace z vládních či soukromých výzkumných center a poznatků do praxe za dostatečné. Toho si je vědoma i jedna z nejvýznamnějších průmyslových firem v ČR – Škoda Auto. Vedoucí jejího Coaching oddělení doc. Karel Chadt, CSc., seznámil účastníky fóra se záměrem vybudovat do roku 2010 v regionu Mladé Boleslavi multifunkční centrum pro rozvoj kompetencí zaměstnanců – Dům Job-Families. K. Chadt jej definoval jako prostředí, kde se potkává vzdělávání a praxe. V jeho rámci vznikla mj. Vysoká škola Škoda Auto, která má za cíl ve spolupráci s ostatními vysokými školami a univerzitami připravovat kvalitní odborníky a úzce propojit vzdělávání s praxí a technologiemi. Výsledkem bude mj. zvýšení konkurenceschopnosti Škoda Auto.

Marketing a spolupráce

Samoté investice do vzdělání, do škol, vědeckých ústavů a laboratoří však k posílení prestiže vědy a výzkumu ve společnosti nestačí. V dnešním multimediálním světě hraje i v této oblasti stále důležitější roli reklama a marketing a pokud výsledky vědy a výzkumu nebudou dostatečně propagovány, znamená to totéž, jako by vůbec neexistovaly. Proto je potřebné vytvářet a podporovat projekty, jako je Česká hlava, které vědce a jejich práci představují. Podpořit je také třeba dva hlavní způsoby přenosu znalostí z univerzit a vědeckých institucí do podniků, a to přenos duševního vlastnictví pomocí patentů a vynálezů a vytváření start-up a spin-off společností. Pro těsnější spolupráci mezi školami a soukromými firmami se vyslovil i rektor VUT v Brně prof. Jan Vrbka, DrSc. Podle něho takováto podpora podnikání může nabývat tří forem: technologický inkubátor (podpora malých začínajících firem), procesy spin off (vznik společnosti pro výrobu nového produktu, kde firma poskytne kapitál a škola licenci) nebo technologický park (v něm je možná forma akciové účasti).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *