Průzkumné družice nad Irákem

V moderním ozbrojeném konfliktu se velitelé neobejdou bez aktuálních a věrohodných informací. Důkladná znalost počtů a rozmístění sil a bojové techniky protivníka umožňuje naplánovat úspěšnou bojovou misi s vysokou pravděpodobností. Informace sehrávají na digitálním bojišti důležitou úlohu. Stručně vyjádřeno – kdo má v rukou informace, je relativně ve výhodě. Soudobé technické prostředky průzkumu mají velitelům tyto informace v požadovaném rozsahu a kvalitě poskytnout. Na komplexním průzkumu se podílí škála vzdušných, pozemních i námořních technických prostředků odlišných principů činnosti, instalovaných na letounech, bezpilotních prostředcích, vozidlech, lodích i družicích.

Průzkumné družice, které jsou páteří kosmického průzkumu, sehrávaly v posledních ozbrojených konfliktech v Libyi, na Malvínách, Panamě, v íránsko-irácké válce, Perském zálivu, bývalé Jugoslávii i Afghánistánu jednu z klíčových rolí. Kosmický průzkum má totiž řadu nesporných výhod. Předně neexistují pro něj žádné hranice států, mohou tedy působit bez omezení, protivník si obvykle ani neuvědomuje, že jej některá z družic právě pozoruje. Den co den nad námi přelétají desítky průzkumných družic, aniž bychom o tom věděli. Obíhají po různých dráhách vysoko nad Zemí, jejich dráhy mohou být datovými povely ze Země korigovány podle potřeb tak, aby se v požadovaném čase dostaly nad požadovaný prostor do vhodné výšky. Během letu nad tímto prostorem mohou být navíc směrovány jejich senzory do prostoru předpokládaných objektů a cílů a získávat obrovské objemy velmi podrobných dat. V tomto období je pozornost kosmického průzkumu soustředěna hlavně na prostor Iráku a sousedních států. Dlouhodobým sledováním této krizové oblasti jsou získávány rozsáhlé podklady pro hodnocení bojeschopnosti ozbrojených sil a prognózu pravděpodobného záměru.

Možnosti průkumných družic

Počet, druh, vybavení technickými prostředky a provozní možnosti průzkumných družic umožňují prakticky nepřetržitě získávat informace z libovolných částí světa, zejména pak z krizových oblastí. Kosmický průzkum je rovněž významným pomocníkem v procesu kontroly soudobých odzbrojovacích opatření. Průzkumné družice byly významným zdrojem informací o situaci v regionálních konfliktech, kam s ohledem na bezpečnost osádek nebylo možné vyslat průzkumné letouny a vrtulníky. Průzkumné družice se v době zhoršení mezinárodních vztahů a vyhrocení situace stávají strategickými nástroji. Senzory na družicích mohou periodicky sledovat a zaznamenávat veškeré příznaky zvýšených vojenských aktivit – čilý ruch na leteckých základnách, přesuny bojové techniky (tanků, bojových vozidel pěchoty, automobilů, dělostřelecké techniky, balistických raket) i živé síly po komunikacích, prostory soustřeďování vojsk, ženijního budování nových objektů PVO, odpalovacích zařízení i odpálení raket a mnoho dalších podrobností. Tyto informace dovolují předpovídat záměry jeho bojové činnosti s relativně vysokou pravděpodobností. Družice jsou schopny v průběhu konfliktu detekovat starty balistických raket a mnoho dalších podrobností, ale samozřejmě jen na povrchu Země. Právě irácká armáda má ve zvyku využívat úkryty zejména pro obrněnou bojovou techniku pod vrstvou písku. Žádná družice stejně jako řada dalších průzkumných prostředků nedokážou nahlížet pod zem. Vše, co je ukryto pod povrchem, je před průzkumem spolehlivě ochráněno.

Vysoká technologická úroveň a možnosti soudobých technických prostředků fotografického, infračerveného, radiolokačního, radiotechnického a multispektrálního průzkumu, hlavně jejich citlivost a rozlišovací schopnost, umožňují zjišťovat a vyhodnocovat přesné počty malorozměrných pohyblivých a nepohyblivých (i zamaskovaných) pozemních cílů. Z větších výšek (500 až 1000 km) mohou provádět tzv. panoramatický přehled prostoru o značné rozloze, z nižších výšek (180 až 300 km) tzv. detailní průzkum. Byly to právě senzory na družicích, které zaznamenaly základny teroristických organizací v Afghánistánu či terénní úpravy v místech, kde irácká armáda před inspektory OSN cosi ukryla. Odhalily i palebná postavení iráckých raket v blízkosti kuvajtských hranic, které byly vzápětí úderem letectva zničeny. Multispektrální a radiolokační prostředky umožňují vést průzkum dokonce i skrz oblačnost. Samotné snímky by moc valné využití neměly. Jedině ve spojení s obrovskými databázemi a velkokapacitními obrazovými bankami z nich lze vytěžit hodnotné informace. Právě proto byl po dlouhá léta systematicky snímán celý povrch Země. Aby byly tyto informace i dnes využitelné, musí být neustále periodicky aktualizovány. Získané informace jsou na družicích předběžně číslicově zpracovány a pro podrobné vyhodnocení předávány rádiem ve formě dat do pozemních stacionárních i mobilních vyhodnocovacích středisek provozovaných v různých částech světa, na speciálních lodích vojenského námořnictva a letounech vzdušných sil. Dokonalý přehled o situaci umožňuje nejvyšším orgánům přijímat odpovídající politická a vojenská rozhodnutí. Výsledky kosmického průzkumu se uplatňují i při detailním vyhodnocování účinnosti úderů letectva na pozemní cíle. Jsou však často limitovány meteorologickými podmínkami v zájmovém prostoru, proto je nutná jejich součinnost s ostatními prostředky strategického i taktického průzkumu. Prostředky kosmického průzkumu, bez nichž by jakýkoli budoucí úder vzdušných a pozemních sil nebyl úspěšný, zůstávají vždy tak trochu v pozadí veškerého dění a veřejnost o nich obvykle téměř nic neví. Jak se vyhledávají a rozpoznávají objekty a cíle a jak se vyhodnocuje efektivnost a účinnost bombardování? Jak se pozná, zda byl cíl poškozen či zničen? K tomu se využívají technické prostředky vzdušného a kosmického průzkumu, které rozsáhlý prostor Iráku stále „orlím zrakem“ pozorně sledují. Možnosti průzkumných družic jsou sice velmi rozsáhlé, nejsou však zcela ideální. Během posledních let i skalní zastánci průzkumných družic postupně přiznávají, že nejsou všemožné. Proto byla realizována řada projektů s cílem integrovat výsledky vzdušného a kosmického průzkumu do rozsáhlého komplexního informačního systému pro potřeby velitelských orgánů na všech stupních.

Jak velké předměty družice rozezná?

Co je vlastně senzorem družice, která obíhá Zemi ve výšce několika stovek kilometrů, na terénu vidět? Podle některých údajů v tisku jsou rozeznatelné tak malé detaily, jako jsou například počty hvězdiček na náramenících vojenských uniforem. Podle mého názoru je toto tvrzení trochu přehnané. Rozeznatelné, či nerozeznatelné detaily souvisí s tzv. rozlišovací schopností senzoru. Co vlastně pojem „rozlišovací schopnost“ nebo přesněji „pozemní rozlišovací schopnost“ znamená? Rozlišovací schopnost je vzdálenost mezi dvěma pozorovanými objekty, při které jsou z místa pozorovatele rozeznatelné jako dva. Když se objekty přiblíží víc k sobě, jsou pak pozorovatelné již jako jeden. Rozlišovací schopnost patří vedle citlivosti a přesnosti k nejdůležitějším parametrům každého technického prostředku průzkumu. Za naprosto ideálního počasí a podmínek prostředí se rozlišovací schopnost fotografického průzkumu může u špičkových fotografických kamer s objemnými objektivy vyšplhat až na nějakých 10 centimetrů. Všechny soudobé multispektrální a infračervené kamery, snímače a radary však mají horší výsledky. Jde řádově o jednotky až desítky metrů. Kosmický snímek zachytí plochu o velikosti 60 x 60 km, hledaný objekt má ale rozměr řádově jednoho až několika metrů. Jak ho má operátor na této ploše najít? Z kosmu se snadno rozpoznají počty, druhy automobilů, někdy i náklad, který vezou, ale rozpoznat jednotlivé osoby v kabině ani náklad pod plachtou nelze. Zato lze velmi dobře zjistit, které zbraňové systémy se kde nacházejí. Co však obvykle zjistit nelze, je jejich provozuschopnost, resp. použitelnost k boji. Další překážkou v pozorování objektů a cílů z družic jsou maskovací prostředky. Jestliže protivník utajované objekty a bojovou techniku zamaskuje přírodními nebo umělými materiály, pak je klasické optické prostředky pravděpodobně neodhalí. V tomto případě jsou účinné senzory pracující na jiných principech. Jedná se zejména o infračervené kamery a řádkové snímače, které vyhodnocují teplotní rozdíly mezi objektem a pozadím. Jejich pozemní rozlišovací schopnost je sice řádově jednotek až desítek metrů, ale tepelná rozlišovací schopnost 0,1 až 0,4 °C. Bojová technika, jako např. rakety, tanky, automobily, které mají značný podíl kovových materiálů, mají i značnou tepelnou setrvačnost, proto jsou pro infračervené kamery snadno detekovatelným cílem. Například tank vystavený celý den slunci a vysokým teplotám doslova „září“ akumulované teplo po celou noc. Tyto senzory tedy mohou poměrně snadno zjistit, že v daném prostoru je něco ukryto i pod vegetací a maskovacími sítěmi, podle tvaru kontrastního teplotního rozdílu lze určit, i o jakou techniku jde. Řadě těchto úkonů již napomáhá speciální software, který automaticky cíle vyhledává a rozpoznává.

Komu průzkumné družice patří?

V těchto dnech se pozornost kosmického průzkumu nezaměřuje výhradně na Irák, ale ve dne v noci jsou střeženy i další oblasti světa – Afghánistán, Balkánský poloostrov, Čečensko a další. Optoelektronický kosmický průzkum je nepřetržitě veden předními světovými mocnostmi – Ruskem, USA a Francií, ale i dalšími státy jako např. Velkou Británií, Čínou, Japonskem, Indií a Izraelem. Vedle specializovaných vojenských družicových systémů jsou používány i obdobné civilní družice obecně nazývané jako družice dálkového průzkumu Země. V rámci dlouhodobých projektů je provozuje několik komerčních společností (ALMAZ, KOSMOS, LANDSAT, MIR, SPOT, IKONOS, EROS, ERS-1). Paradoxem je, že těmto společnostem se dostávají do rukou stejné, někdy dokonce i kvalitnější informace prostoru ozbrojeného konfliktu, než má k dispozici americké ministerstvo obrany. V porovnání s dalšími mocnostmi má Rusko k dispozici asi desetkrát více nosných raket. Během několika dní je schopno vynést na nízké oběžné dráhy 4 až 6 tzv. pohotovostních průzkumných družic a v následujících 10 až 14 dnech pak dalších 8 až 12 průzkumných družic. Vyšším počtem družic se Rusko snaží kompenzovat jejich relativně nízkou životnost, která je obvykle jen 2 roky. Družice radiolokačního průzkumu RORSAT zajišťují globální přehled o polohách a směru plavby všech důležitých plavidel a ponorek. Zpravodajské agentury usilovně monitorují rovněž všechny formy elektronických signálů – telefonní, rádiové, mikrovlnné datové přenosy na Zemi, ve vzduchu a samozřejmě i v kosmu. USA mají v současné době k dispozici více než 40 průzkumných družic. Družice elektronického průzkumu, označované jako ELINT-3,-4 (ELINT–Electronic Intelligence), umožňují zjišťovat a zaměřovat pozemní a letounové vysílače pracujících elektronických prostředků, provádět analýzu jejich signálů a zpracované údaje předávat do pozemních vyhodnocovacích středisek. USA mají v operačním použití rovněž několik zdokonalených průzkumných družic KH-12 a CHALET vysoké technologické úrovně. Technická životnost družic KH-12 se odhaduje na 8 let. Za jednu z nejefektivnějších je považována družice infračerveného a radiolokačního průzkumu LACROSSE, původně určená ke kontrole počtu bojové techniky v rámci odzbrojovacích dohod. Byla vypuštěna v roce 1988 na téměř kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 669 až 687 km. Družice je vybavena moderními senzory, jako např. radarem se syntetizovanou aperturou typu SAR (Synthetic Aperture Radar) s vysokou rozlišovací schopností, multispektrálním řádkovým snímačem a dalšími senzory. Její cena dosahuje 500 mil. USD. Síť, nazývaná Echelon, umožňuje on-line přenos dat kontinenty. Spojovací družice TDRS zajistí přenos snímků a dat velitelským orgánům do libovolné části světa.

Společnosti pro dálkový průzkum Země

Družice civilních společností nacházejí využití v zemědělství, lesnictví, geologii a topografii, zejména k tvorbě map, vyhodnocování úrody, sledování těžby dřeva, přítomnost škodlivých látek v prostředí, vyhodnocování záplav a dalších jevů na povrchu Země. Samozřejmě že stejně jako tyto objekty dokážou sledovat i vojenské cíle a veškeré aktivity v ozbrojeném konfliktu. Provozovány jsou družice civilních organizací ze systémů dálkového průzkumu Země, jako např. americké LANDSAT a francouzské SPOT s rozlišovací schopností fotografického průzkumu 0,5 metru a multispektrálního průzkumu 10 až 20 metrů. Jednou z největších předností těchto systémů jsou snadná ovladatelnost, vysoká kapacita a rychlost zpracování digitálních snímků k rychlé obnově vojenských map celé krizové oblasti. Plocha zachycená na kolmém snímku je 60 x 60 km a při panoramatickém snímkování je šířka pásu (během jednoho přeletu) 475 km. Digitalizované snímky jsou v reálném čase předávány do pozemních vyhodnocovacích středisek společnosti SPOT IMAGE s řídícím centrem v Toulouse. Zpracované snímky jsou za poměrně vysoké poplatky poskytovány přednostně (asi 90 %) ozbrojeným silám i cizích států. Omezené provozně-technické možnosti mají Izrael, Čína a Indie. Například Izrael provozuje několik vlastních družic pro průzkum, zaměřování a analýzu elektronických cílů a jednu průzkumnou družici EROS s rozlišovací schopností 2,5 metru až 60 centimetrů. Kanadská kosmická agentura zajišťuje provoz družice RADARSAT, která snímá radarem pásy na zemském povrchu pod oběžnou dráhou, které pak počítač může poskládat v obrovský celek. Efektivnost leteckých úderů je značně závislá na povětrnostních podmínkách v cílových prostorech, které vyhodnocují meteorologické družice působící na geostacionárních dráhách ve výšce 36 000 kilometrů. Na stavu počasí závisí volba optimální výzbroje letounů a zejména použití přesných zbraní. Kosmický průzkum je třeba chápat jako jeden z široké škály cenných a nenahraditelných informačních zdrojů. Získané výsledky vzdušného a kosmického průzkumu se integrují v rozsáhlém informačním systému pro potřeby velitelských orgánů na všech stupních. Vysoká technická a technologická úroveň prostředků a možnosti kosmického průzkumu jsou jedním z reálných důkazů jednoznačné americké převahy v technologické oblasti. Na straně Iráku žádné podobné prostředky nejsou. Iráčané spoléhají hlavně na vybudované podzemní objekty, ve kterých se cítí naprosto bezpečně nejen před průzkumnými družicemi, ale i před přesnými zbraněmi.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *