Inovační podnikání v Česku

Systém inovačního podnikání v ČR je od založení Asociace inovačního podnikání ČR (dále AIP ČR) základem pro její činnost jako nevládní organizace pro oblast inovačního podnikání v ČR. Tvoří základní know-how AIP ČR, byl založen a dále rozvíjen v průběhu praktické činnosti AIP ČR v tuzemsku a se zahraničními partnery. AIP ČR je téměř 10 let iniciátorem a v součinnosti se svými členy a partnery hlavním subjektem Systému inovačního podnikání v ČR. Tento systém vytváří Inovační infrastrukturu ČR. AIP ČR tím naplňuje svoji základní funkci občanského sdružení.

S registrací AIP ČR jako občanského sdružení na MV ČR dne 23. 6. 1993 byl do 30. 11. 1993 praktickou činností AIP ČR ustaven Systém inovačního podnikání v ČR.

Ustavení Systému (schéma 1993)

Tvořili ho hlavní partneři, ústřední orgány státní správy, sdružení ustavená dle zákona 83/90 Sb., nadace a podnikatelské subjekty. V době ustavení Systému ho vytvářela AIP ČR spolu se svými třemi zakládajícími členy – Společností vědeckotechnických parků, Českou společností pro nové materiály a technologie a Společností pro podporu transferu technologií.

Rozvoj systému (1994 – 2000)

Na počátku tohoto období řešila AIP ČR dva významné projekty v rámci programu PHARE. Výsledky obou projektů potvrdily AIP ČR jako nevládní organizaci pro oblast inovačního podnikání, vědeckotechnických parků a transferu technologií a další rozvoj Systému inovačního podnikání v ČR. V závěru tohoto období připravila AIP ČR návrh Inovační strategie ČR, Inovační politiky ČR a Zákona o inovacích. Členem AIP ČR se postupně stalo dalších 16 organizací – Český svaz stavebních inženýrů, Fakulta strojní ČVUT, Rada českých vědeckých společností, Vysoké učení technické Brno, Fakulta stavební ČVUT, Asociace výzkumných organizací, Česká zemědělská univerzita, Asociace strojních inženýrů, Asociace pro mládež, vědu a techniku, Vysoká škola ekonomická, Univerzita Karlova, Vysoká škola chemicko-technologická, Západočeská univerzita Plzeň, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Česká asociace pro obnovitelné energie Brno, Start-P-Techno (Ruská federace). Postupné změny kompetenčního zákona ovlivnily strukturu Systému.

Zkvalitňování a další rozvoj Systému (od 1. 1. 2001)

Do konce roku 2000 vymezila AIP ČR se svými partnery inovační proces v jednotě jeho invenční a inovační části. Z tohoto důvodu je Systém inovačního podnikání v ČR od 1. 1. 2001 dále zkvalitňován a rozvíjen na principech, přijatých 23. 6. 1993. Inovační infrastrukturu ČR – strukturu Systému inovačního podnikání v ČR – tvoří 4 základní skupiny partnerů: Hlavní partneři, Vybrané ústřední orgány státní správy, Sdružení dle zákona 83/90 Sb. a další partneři – členové AIP ČR, Podnikatelské subjekty. Aktuální stav Systému inovačního podnikání v ČR je umístěn na webu AIP ČR (www.aipcr.cz). AIP ČR realizuje svůj program INOVACE XXI, připravuje Inovační strategii ČR, Národní politiku inovací a Zákon o inovacích. Její strukturu tvoří Informační centrum pro inovace a transfer technologií (dále ICITT), Centrum výzkumu a vzdělávání (dále CVV), Inovační agentura (dále IA) a Mezinárodní inovační centrum (dále MIC).

Program INOVACE XXI.

Cílem tohoto programu vyhlášeného AIP ČR je zajistit, aby výzkumný, vývojový a inovační potenciál ČR byl schopen dokončit vývoj nových produktů (výrobků, technologií a služeb) do komerční zralosti a umístit je na tuzemský a zahraniční trh. Předpokladem ke splnění tohoto cíle je aktivní vládní politika výzkumu a vývoje a fungující systém podpory inovačního podnikání. Strukturu programu INOVACE XXI tvoří opatření v oblasti technické tvůrčí práce, přípravy odborníků, legislativy, financování a významné projekty. Mezi významné projekty patří Národní síť vědeckotechnických parků (od 1. 1. 1995), Národní transferová síť (od 1. 1. 2000), Technologické regiony (po dohodě s regionálními orgány jsou postupně připravovány inovační regiony v jednotlivých krajích, od roku 2002 plní AIP ČR metodickou a koordinační funkci při přípravě Regionálních inovačních strategií a při rozvoji regionální inovační infrastruktury) a Cena Inovace roku (od roku 1996).

Podmínky soutěže o Cenu Inovace roku 2003 (8. ročník)

  • soutěže se může zúčastnit každý subjekt se sídlem v ČR;
  • do soutěže se přihlašuje nový nebom významně zdokonalený inovační produkt (výrobek, technologický postup, ostatní);
  • přihlášený produkt musí být již průkazně úspěšně využíván (výrobek je uveden na trh, technologický postup je zaveden v praxi).

Hodnotící kritéria inovačního produktu:

  1. Technická úroveň produktu
  2. Původnost řešení
  3. Postavení na trhu
  4. Vliv na životní prostředí

Mezi nejdůležitější opatření v oblasti financování patří účast AIP ČR na přípravě a průběhu programů na podporu inovačního podnikání TECHNOS, PARK a další programy (od 1. 1. 1995) a podíl na vytvoření tuzemského rizikového kapitálu k financování technologických a inovačních projektů (od 1. 1. 1996). V oblasti legislativy se jedná o novelu kompetenčního zákona v oblasti inovačního podnikání, transferu technologií a vědeckotechnických parků (od roku 1993), o Zákon o inovacích (příprava byla zahájena na semináři v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v roce 1993) a o opatření k další ochraně tuzemského trhu (příprava byla zahájena). Příprava odborníků se soustřeďuje na výchovu k inovačnímu podnikání (koncipován nový obor Inovační podnikání, ukončen 1. běh nástavbového studia, příprava odborníků v podmínkách 10 univerzit v ČR), zapojení do zahraničních technologických programů (průběžně) a zkvalitňování oboru technologický marketing (průběžně), vydání publikace „Základy inovačního podnikání“. V oblasti technické tvůrčí práce (inovační trh) jde o potřebu probudit zájem podnikatelů o inovace a moderní technologie (průběžně), zvýšit nabídkovou aktivitu výzkumu a vývoje (ihned) a zajistit fungování informačního centra pro inovace a transfer technologií AIP ČR (průběžně). Za aktivní účasti uvedených subjektů budou vytvářeny předpoklady pro kvalitní funkci inovační infrastruktury ČR s cílem zvýšit konkurenceschopnost našich výrobků, technologií a služeb na tuzemském a zahraničním trhu. Při plnění těchto úkolů bude AIP ČR i nadále plnit funkci hlavního iniciátora budování inovační infrastruktury ČR, Systému inovačního podnikání v ČR i systému podpory inovačního podnikání v ČR jako nevládní organizace pro tuto oblast.

Příprava odborníků pro oblast inovačního podnikání

V I. etapě (v letech 1993 – 1995) byl posouzen cíl nástavbového studia, návrh studijního programu včetně harmonogramu a podmínek studia na Stavební fakultě ČVUT. Ve II. etapě (1996 – 1997) hodnotila AIP ČR způsoby uplatnění absolventů v oblasti inovačního podnikání. Poznatky potvrdily, že se absolventi stali kvalitními členy projektových týmů se schopností řešit úspěšně složité úkoly inovačního procesu. Současně se ukázalo, že základní zaměření na inovační firmy a vědeckotechnické parky není dostatečné, že chybí řada dalších podmínek a specifických prostředí ve výzkumu, vývoji a inovacích. Proto v závěru této etapy přistoupila AIP ČR na základě vlastních poznatků a na návrh zástupců 10 univerzit ČR k přípravě komplexnějšího řešení. Ve III. etapě (1998 – 2000) bylo nejvýznamnější skutečností ustavení pracovního týmu AIP ČR k přípravě odborníků pro oblast inovačního podnikání. Pracovní tým vyhodnotil uplatňované metody a způsoby přípravy odborníků pro tuto oblast v podmínkách 10 univerzit ČR, vyjadřoval se ke studijním materiálům, které zpracovali jeho členové, a postupně vytvářel podmínky pro přípravu publikace „Základy inovačního podnikání“ s využitím všech pozitivních zkušeností. Na nejrůznějších setkáních, konferencích a seminářích se utkávaly dvě základní koncepce: l příprava a akreditace nového oboru Inovační podnikání spolu s rozhodnutím o tom, že Inovační podnikání se stane vázanou živností (obdobný systém jako Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě; AIP ČR by plnila obdobné úkoly jako ČKAIT). Tento způsob doporučuji, neboť inovační projekty jsou obdobné investičním projektům minimálně ze dvou hledisek – značná finanční náročnost a vysoká míra rizika. l příprava odborníků pro oblast inovačního podnikání formou celoživotního vzdělávání (volná živnost) s využitím poznatků AIP ČR a v součinnosti s univerzitami. Pracovní tým AIP ČR se shodl na tom, že bez ohledu na uskutečňování první nebo druhé koncepce bude nutné připravit publikaci „Základy inovačního podnikání“. Od počátku IV. etapy (2001 – 2002) pracoval šestičlenný autorský tým připravované publikace pod vedením Pavla Švejdy. Jeho dalšími členy jsou Igor Babič, Jiří Dvořák, Jan Heřman, Miroslav Pivoda a František Valenta. Pracovní tým využíval obsahové, formální a provozní tuzemské zkušenosti svých členů. Současně analyzoval poznatky zahraničních partnerů, zejména v rámci mezinárodního programu vědeckotechnické spolupráce KONTAKT. V V. etapě (od 1. 1. 2003) plní významnou úlohu vysoké školy, jejichž zástupci se zúčastnili činnosti Pracovního týmu AIP ČR pro přípravu odborníků v oblasti inovačního podnikání – Univerzita Karlova, Fakulta strojní ČVUT, Vysoká škola ekonomická, Česká zemědělská univerzita, Fakulta stavební ČVUT, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta stavební VUT v Brně a Masarykova univerzita v Brně spolu s ostatními univerzitami a organizacemi vzdělávání dospělých.

Základy inovačního podnikání

Recenzent publikace doc. PhDr. Miroslav Pittner, DrSc.:

„Na přelomu milénia se inovační podnikání stává jedním z dominantních jevů světové ekonomiky. Podniky, které se prosazují nebo se hodlají prosadit na domácích i světových trzích, vynakládají na inovace značné prostředky finanční, materiálové, technické, orientují na ně své lidské zdroje a hledají adekvátní metody řízení, které realizaci inovací umožňují. V našich podmínkách inovační proces, až na světlé výjimky, dosud nedosahuje potřebné úrovně. Lze tudíž uvítat podnětný počin kolektivu autorů, kteří pod vedením ing. Pavla Švejdy, CSc., generálního sekretáře AIP ČR, předkládají odborným kruhům i ostatním zájemcům první ucelené zpracování problematiky inovačního podnikání v našich podmínkách pod názvem Základy inovačního podnikání (AIP ČR, Praha 2002). Do tohoto souborného díla jsou vtěleny poznatky a zkušenosti AIP ČR z inovačního podnikání u nás z 90. let minulého století, zahraniční zkušenosti včetně přístupů dalších vyspělých zemí k přípravě odborníků pro oblast inovačního podnikání. Publikace, v níž autoři postupují od obecného pojetí inovace ke konkrétním námětům a doporučením pro inovační podnikání, obsahuje deset kapitol a deset příloh, které dokumentují postup inovačního podnikání v rámci ČR a aktivní podíl AIP ČR na tomto procesu.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *