Archiv autora: admin

Budoucnost informační společnosti…

Pizza MargaritaMálokdo z nás si dokáže představit svou práci i soukromý život bez prakticky okamžitých přísunů velkého množství informací. Z internetu a různých specializovaných databází je čerpáme takřka nepřetržitě. Náš život se však pomalu překlápí do totální informační společnosti, z níž na jedné straně není úniku a na druhé straně je stále více ohrožena ochrana osobních údajů a svoboda jednotlivce.

James Randi – kladivo na šarlatány

Známý eskamotér a spisovatel James Randi nabídl 7. června 1989 v americké televizi 100 000 dolarů tomu spiritistovi či astrologovi, který bude schopen prokázat pravost svých předpovědí. Astrolog, který se o to pokusil, obdržel údaje o narození dvanácti osob a vypracoval jejich předpovědi. Poté vedl pohovory s těmito 12 vybranými osobami, aniž by věděl, o koho se jedná, a měl jim přiřadit odpovídající horoskop. Ani jeden se mu nepodařilo určit správně.

Pokračování textu James Randi – kladivo na šarlatány

Amerika na Marsu vedla 1:0

Na povrchu planety Mars by měly v těchto dnech v rámci velkolepé americké mise operovat už dva rovery MER (Mars Exploration Rover). Navazují na úspěšnou misi sondy Pathfinder s vozítkem Sojourner v roce 1997. Na rozdíl od Sojourneru, který za celou dobu trvání jeho průzkumu okolí Pathfinderu najezdil okolo 100 metrů, jsou nové rovery schopny urazit tuto vzdálenost během jednoho solu – marsovského dne.
Pokračování textu Amerika na Marsu vedla 1:0

Amerigo Vespucci trochu zalhal

Amerigo Vespucci (narozen 9. března roku 1451 nebo 1454, zemřel 22. února 1512 v Seville ve Španělsku) byl významný italský cestovatel a objevitel, autor mnoha cestopisných spisů. Je po něm pojmenován kontinent Amerika, jehož východní pobřeží jako první z velké míry popsal. Jméno Amerika, podle Vespucciho křestního jména, poprvé použil roku 1507 kartograf Martin Waldseemüller ve své mapě Universalis Cosmographia.Kdyby byla historie spravedlivá, musela by se Amerika jako kontinent jmenovat po svém objeviteli Kryštofu Kolumbovi – čili Kolumbia, Columbia, Colonia (podle španělské verze jeho příjmení) nebo tak nějak. Jenže se tak nestalo. I když Kolumbus do konce svého života žil v omylu, že po přeplutí Atlantského oceánu objevil v roce 1492 Západní Indii, nikdo mu dnes prvenství neupírá. Jeho objev nese jméno Amerika či původně America. A to údajně omylem po slavném italském mořeplavci Amerigovi Vespuccim, jenž se narodil 9. března před 551 lety a figuruje tudíž v našem kalendáriu. Pokračování textu Amerigo Vespucci trochu zalhal

Alfred Nobel – muž plný paradoxů

Alfred Bernhard Nobel 1923

Alfred Bernhard Nobel, jehož výročí narození (21. října 1833 ve Stockholmu) připadá na říjen, je jednou z nejslavnějších osobností světové vědecké komunity a současně člověkem obrovských paradoxů. Založil tradici nejprestižnějších ocenění, jaká na této planetě mohou získat vědci, literáti či státníci. Zároveň ve své laboratoři vytvořil trhavinu, která byla zhruba 80 let nejničivější konvenční výbušninou, která v řadě válek a konfliktů zmařila desítky miliony životů.

Pokračování textu Alfred Nobel – muž plný paradoxů

Aerogel

Aerogel je látka na křemíkové bázi, často nazývaná zmrzlý dým nebo modrý dým. Zmrzlý kouř, tak trochu vůbec nic nebo osahatelný hologram. Tyto charakteristiky patří jediné látce, která spatřila světlo světa již ve třicátých letech. Drží šest oficiálních světových fyzikálních rekordů ve svých vlastnostech a přes své neuvěřitelné kvality jej laická veřejnost zná jen minimálně. Neprávem.

Pokračování textu Aerogel

Aktivní obrana mozku

Na počátku těchto pokusů a nového objevu stál poznatek, že u lidí existuje gen, který vede k degeneraci buněk malého mozku a míchy. Nemoc se projevuje tak, že tito lidé zpočátku ztrácejí rovnováhu a postupně i paměť, pokračují degenerací mozku, ztrátou koordinace pohybů. Choroba může propuknout jak u dítěte, dospívajícího anebo u dospělého. Je dědičná a její příčinou je gen SCA1 v chromozomu 6.

Pokračování textu Aktivní obrana mozku

Mrkev se postavila rakovině

Málokoho dnes napadne, že mrkev by mohla způsobit zásadní obrat při léčbě rakoviny. Podle vědců z univerzity v britském Newcastlu obsahuje mrkev látky, jež mohou snížit výskyt této smrtelné nemoci o třetinu. Objev účinku látky jménem falcarinol, která je cytotoxická (je tedy vlastně jedem), může vést k vývoji nové generace léků proti rakovině.

Pokračování textu Mrkev se postavila rakovině

Dočkáme se termojaderné elektrárny v Evropě?

Evropská rada ministrů pro vědu dne 26. listopadu 2003 v Bruselu rozhodla o evropském kandidátu pro stavební místo Mezinárodního experimentálního termonukleárního reaktoru (ITER), který se má začít stavět v roce 2006 a jen stavba bude stát 5 mld EUR. Náklady na provoz (2014 – 2034) se odhadují 450 mil EUR za rok. ITER kromě soustředění špičkových vědců, techniků představuje tisíce pracovních míst. To vše může po prosincovém duelu s japonským Rokkasho muro patřit francouzskému městu Cadarache.

Cadarache nedaleko Air-en-Provence na jihu Francie je centrum jaderného výzkumu světových parametrů, které spolupracuje prostřednictvím Ústavu fyziky plazmatu AV ČR i s Českou republikou. Cadarache „zvítězilo“ nad španělským Vandellós, kde by mělo být administrativní sídlo ITER Legal Entity. Evropské šance jsou v souboji s Japonskem veliké.