Americké stroje na českých polích

Polistopadový vývoj potvrdil, že si české zemědělství přes nejrůznější snahy o jeho restrukturalizaci zachová jednu ze svých největších komparativních výhod a tou je velikostní struktura zemědělských podniků a na ní založené velkoplošné hospodaření. Hospodaření ve velkých celcích a tomu odpovídajících velkých pozemcích vytváří předpoklady pro dosažení vyšší produktivity práce a snížení nákladů. To je spolu s úzkou specializací výrobního zaměření zemědělských podniků základem úspěchů a vysoké konkurenceschopnosti výrobků amerických farmářů na světovém trhu. Jsou to nízké výrobní náklady dosahované v důsledku toho na amerických farmách, které určují světové ceny většiny zemědělských produktů.

Významnou charakteristickou vlastností amerického zemědělství je vysoký podíl používaných služeb, které sahají od odborného poradenství až po činnosti ryze výrobního charakteru, jako je hnojení a ochrana rostlin. Služby v této výrobní oblasti jsou zřejmě nejrozvinutější a nejvíce využívány v celosvětovém měřítku. Na amerických farmách se téměř nesetkáte s rozmetadly průmyslových hnojiv a jenom výjimečně narazíte na farmu, která používá postřikovač. Výkon těchto operací navazuje většinou přímo na distribuci produktů dodávaných pro účely výživy a ochrany rostlin. Podle průzkumu nabízejí aplikační služby téměř všichni obchodníci s hnojivy a u přípravků pro ochranu rostlin pouze zanedbatelná část obchodníků tyto služby nevykonává. Úzká specializace rostlinné výroby, která v některých oblastech USA vede až k monokulturnímu hospodaření, způsobuje koncentraci agrotechnických prací na rozsáhlém území do velice krátkého časového období a vyvolává tak u dodavatelů aplikačních služeb potřebu vysokého výkonnostního potenciálu pro včasné zvládnutí požadavků všech farmářů. Tomu vycházejí vstříc také výrobci zemědělské techniky, a proto ve Spojených státech vznikla již v šedesátých letech minulého století koncepce samojízdného podvozku opatřeného flotačními pneumatikami, které díky nízkým měrným tlakům na půdu umožňují práci na polích i za nepříznivých podmínek bez rizika poškozování půdní struktury. K podvozkům se dodávají vyměnitelné specializované nástavby pro různé činnosti. Nejčastěji pro rozmetání tuhých průmyslových hnojiv, ale také pro rozmetání hnoje i pro aplikaci kejdy apod.

Čeští průkopníci

V Česku byly služby v agrochemické oblasti v minulosti také poměrně rozvinuté. Jejich slabinou bylo technické vybavení, jehož úroveň neodpovídala z hlediska výkonnosti a technické spolehlivosti ani kvality práce. Po roce 1990 došlo k značnému útlumu služeb, neboť transformační proces zasáhl nepříznivě především společné zemědělské podniky, které byly většinou jejich poskytovateli. Přesto se našli průkopníci, kteří si uvědomují, že služby pro zemědělství mají budoucnost, ale jenom pokud budou schopny nabídnout i něco navíc než pouhou náhradu vlastní práce zemědělce. Patří k nim např. akciová společnost MAVE Jičín, MJM Litovel a další. MAVE Jičín se jako producent vepřového masa potýkal dlouhodobě s problémem odpadů, které tvoří tzv. kejda, což jsou technologickou vodou zředěné tuhé a kapalné exkrementy chovaných prasat. Doposud u nás převažující postup jejich likvidace plošnou povrchovou aplikací na zemědělské pozemky cisternovými nákladními automobily byl předmětem oprávněné kritiky vodohospodářských a hygienických orgánů i občanů dotčených obcí. Jediným východiskem bylo zabezpečit přímou injektáž kejdy do půdy. Odstraní se tím obtížný zápach, zabrání se úniku čpavku do ovzduší a tím i ztrátám cenného hnojiva a vyloučí se riziko splachování kejdy do vodoteče. Při výběru techniky pro zabezpečení tohoto postupu padla volba na samojízdný podvozek Terra Gator 2204 americké firmy Ag-Chem, který je opatřen nástavbou pro zapravování kejdy. Disponuje pro tento účel dostatečně výkonným motorem, současný model má již přes 190 kW, s oběma hnanými nápravami vybavenými flotačními pneumatikami o průměru 1,67 m a šířce 1,09 m. Užitečný objem nádrže činil původně 10 m3, nyní dosahuje již až 15 m3. Je třeba přiznat, že při uvádění stroje do provozu se také uplatnily pověstné „zlaté české ručičky“, neboť pro zapravování kejdy na orné půdě byl upraven podmítací kypřič českého výrobce. Poněvadž stroj má vysokou výkonnost, stává se jeho zásobování kejdou poměrně náročným logistickým problémem. V Jičíně se s ním vyrovnali použitím převozného meziskladovacího zásobníku o objemu 36 m3. To jim také umožnilo nadále účelně využívat dosavadní dopravní park založený na nákladních automobilech Tatra. Použitím meziskladovacího zásobníku se uvolnila vazba mezi dopravními prostředky a zásobovaným pracovním strojem a tím se odstranily oboustranně jakékoli prostoje.

Kosmické technologie v zemědělství

Každý zemědělec ví, že většina obhospodařovaných pozemků se vyznačuje vysokou heterogenitou, vlastností, která se projevuje tím, že výnosy v rámci jednoho pozemku jsou značně nevyrovnané, přestože se všechna agrotechnická opatření na celém pozemku prováděla stejně a se stejnou pečlivostí. Příčinnou tohoto jevu je nevyrovnaná půdní úrodnost v rámci pozemku. Dosáhnout jejího vyrovnání je většinou technicky nemožné nebo neúnosně nákladné. Poněvadž rozhodujícím ukazatelem je nakonec míra dosaženého zisku, je třeba na různých částech v rámci jednoho pozemku provádět pouze nezbytná opatření a vynakládat pouze efektivně využitelnou energii ve formě práce i materiálů, jako jsou hnojiva a pesticidy, osivo apod. Znamená to, že se jednotlivá agrotechnická opatření, týká se to především hnojení a ochrany rostlin, ale také setí, provádějí plošně diferencovaně. Například jednotlivá hnojiva se aplikují v různých částech pozemku s místně rozdílnými dávkami. Podobně je tomu u pesticidů, kde se zohledňuje míra a plošné rozšíření napadení chorobami a škůdci i plevely. Při setí se mění výsevek tak, aby hustota vzešlých rostlin odpovídala úživnosti daného místa. K prvnímu praktickému využití této myšlenky došlo ve Spojených státech počátkem osmdesátých let minulého století. K lavinovitému šíření dochází ale až po dobudování systému družicové navigace, známého pod zkratkou GPS, pod patronací amerického ministerstva obrany a jeho uvolnění i pro civilní použití.

GPS se používá pro stanovení stávajících hranic a velikosti ošetřovaného pozemku a geografickou lokalizaci míst odběrů vzorků. Při aplikaci určuje geografickou polohu aplikačního stroje a umožňuje, aby palubní počítač přiřadil danému místu podle předem připravené aplikační mapy doporučenou dávku požadovaného materiálu (viz obrázek 1). Největšího rozšíření doznal systém prostorově diferencovaného hospodaření, pro které se vžil v anglosaské odborné literatuře název Precision farming (přesné hospodaření) při hnojení průmyslovými hnojivy. Jako podklad pro vypracování aplikačních map se zde využívá vzorkování půdy ve zvolené síti, které slouží pro zmapování zásoby sledovaných živin v půdě. Tyto mapy nás informují o tom, kolik živin v půdě chybí oproti optimální stavu (viz obrázek 4). Dalším zdrojem informací jsou výnosové mapy, které se zpracovávají na základě údajů o průtoku sklízeného produktu při sklizni sklízeči vybavenými výnosovými čidly, což jsou různé typy průtokoměrů. Údaj průtokoměru se přepočte na plošný výnos a přiřadí příslušnému místu na pozemku. Tak získáme informaci o tom, kolik bylo v daném místě pozemku sklizní odčerpáno jednotlivých živin. Na základě těchto informačních zdrojů se sestavují tzv. aplikační mapy, které slouží potom při hnojení pro řízení vlastní variabilní aplikace.

V USA je přihlášen k ochraně postup variabilního dávkování několika produktů současně. Na jeho základě bylo vyvinuto tzv. vícekomorové rozmetadlo, jehož zásobník je, jak napovídá název, rozdělen na několik samostatných komor pro různá hnojiva. Každá komora je opatřena nezávislým dávkovacím ústrojím, která jsou ovládána palubním počítačem podle údajů aplikační mapy v závislosti na okamžité poloze stroje na ošetřovaném pozemku. Vícekomorová rozmetadla se dodávají jako jedna z pracovních nástaveb známých podvozků Terra Gator. V Česku pracuje těchto strojů několik v dvoukomorovém nebo dokonce i čtyřkomorovém provedení.

Patříme ke špičce

V České republice se postupy variabilního hospodaření používají od roku 1997, kdy MJM Litovel zahájil mapování pozemků s využitím systému Soilection americké firmy Ag-Chem. Název systému vznikl spojením slov soil (půda) a selection (výběr), která charakterizují postup variabilního hnojení založený na vzorkování půdy. Dnes již nabízí mapování pozemků s tímto systémem dalších 6 podniků agrochemických služeb. V současnosti je v systému již zařazena plocha o celkové výměře skoro 300 tisíc hektarů. To představuje téměř 10 % z celkové výměry orné půdy v Česku. Tímto ukazatelem se naše republika řadí v osvojování variabilního hospodaření na jedno z předním míst na světě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *