Zpráva z Marsu: konečně voda

18 Kvě

Podle předběžných analýz nových dat zaslaných do centrály Evropské vesmírné agentury (ESA) v německém Darmstadtu průzkumná loď Mars Express potvrdila na Marsu přítomnost vody. Důkazy loď přinesla během průzkumu z oběžné dráhy – nalezla v okolí jižního pólu led. Během čtyřicetiletého průzkumu našeho nejbližšího planetárního souseda jde vůbec o první podobně přesvědčivý důkaz.

Loď pomocí radarů analyzuje místní atmosféru, fotografuje planetu a na jejím povrchu i pod ním pátrá po stopách vody či ledu. Poprvé tak představila vědecké výsledky z posledních měsíců zkoumání čtvrté planety sluneční soustavy.

Hledání vody

Od chvíle příletu prvních sond k našemu sousedovi (ty přistály na planetě na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let) jsme na Marsu poznali mnoho míst se zřetelnými stopami působení vody: eroze, nánosy, vyschlá řečiště, systémy řek, kaňony, velká jezera… Četné a výrazné stopy po vodě sice zůstaly, ale tekoucí voda nikoli – a pokud ano, pak v hloubce pod povrchem. Na povrchu tekla voda někdy v období mezi čtyřmi a třemi miliardami let. Dosavadní čtyřicetileté výzkumy Marsu přinesly jen nepřesvědčivé důkazy, že se na planetě kdysi voda vyskytovala. „Je to vůbec poprvé, co byl nalezen vodní led na povrchu. Je to první přímé potvrzení,“ prohlásil po analýze dat Allen Moorehouse, manažer ESA zodpovědný za operace Mars Expressu. Přede dvěma lety zaznamenaly přístroje sondy NASA nazvané Mars Odyssey na jižním pólu přítomnost vodíku, jedné ze složek vody.

Vodík a Mars Odyssey

Vědci si kladou stale stejné otázky: kam se podělo velké množství vody, která byla v dávné vlhké teplé minulosti na Marsu? Unikla z planety, nebo je někde uschována pod povrchem? Podle běžně přijímané domněnky je mnoho vody skryto pod povrchem planety jako permafrost a ve větších hloubkách, kde je dostatečně vysoká teplota, se voda nachází i v tekutém stavu. Měření tří přístrojů na Marsově umělé družici Mars Odyssey nasvědčují tomu, že při vychladnutí planety voda skutečně zůstala pod jejím povrchem jako permafrost. Čidlo gama záření (GRS – o přístrojovém vybavení evropské I americké mise píšeme na následujících čtyřech stranách), neutronový spektrometr (NS) a detektor vysokoenergetických neutronů (HEND) zaregistrovaly z povrchu planety signály, které ukazují na přítomnost velkého množství vodíku v hloubce několika decimetrů. Je ovšem třeba zdůraznit, že se měří množství vodíku, nikoli vody. A pro úplnou přesnost: měří se pouze množství protonů – jader vodíkových atomů. Jsou však pádné důvody pro to, že jsou to vesměs atomy vodíku, které jsou v molekulách vody. Přitom je podpovrchový vodík soustředěn hlavně do polárních oblastí. Přístroje na družici Odyssey „vidí“ jen do hloubky několika decimetrů – přibližně do jednoho metru. Jaké záření „vidí“, aby mohly měřit jeho množství? Přístroj GRS měří elektromagnetické záření gama vyzařované z povrchu planety.

Led našel spektrometr Omega

Údaje ESA o přítomnosti vodního ledu na Marsu pocházejí ze spektrometru Omega, který za využití odrazů slunečního světla a infračervených paprsků zkoumá minerály v půdě Marsu a molekulární složení jeho atmosféry – Omega našla vodní led bez přítomnosti oxidu uhličitého, ESA zatím neví, jaké množství ledu se tam nachází. Vědci předpokládají, že vodní led se nachází i na severním pólu společně s oxidem uhličitým, který je přítomen ve formě takzvaného suchého ledu. Voda ve své tekuté formě je jednou z nezbytných podmínek pro vznik života, který na rudé planetě kromě lodi ESA nyní hledají američtí pojízdní roboti Spirit a Opportunity.

Leave a Reply