Proč je zlatá rýže stále v trezoru?

25 Led

Zlatá rýže je název humanitárního projektu financovaného z veřejných zdrojů na podporu vědy a výzkumu. Tato rýže by mohla pomoci snížit nedostatek vitaminu A, který je příčinou obrovského utrpení a úmrtí mnoha lidí. Produkt však ani po šesti letech nepostoupil do potřebného stadia vývoje.

Důvodem je odpor státních orgánů vůči biotechnologickým výrobkům. Zlatá rýže by měla projít všemi normálními procedurami, které jsou státem nařízené, nicméně tyto procedury by neměly sloužit jako snaha vývoj oddálit. Každý den umírá na světě v důsledku podvýživy 24 000 lidí. Hlavní příčinou těchto úmrtí je chudoba, kvůli které si lidé nemohou obstarat různorodou a výživnou stravu. Zvlášť paradoxní je, že i v této situaci se uplatňuje tzv. princip předběžné opatrnosti, který ospravedlňuje vládní nařízení prodlužující dobu, během níž budou lidé umírat a trpět. Snad nejvíce viditelné jsou dopady takového postupu v případě zlaté rýže, smutném příběhu o ideologické opozici aktivistů vůči nové technologii.

Nedostatek vitaminu A

V důsledku nedostatku vitaminu A zemře na světě každý den nejméně 6000 dětí. Ročně ze stejného důvodu přijde 500 000 dětí nenávratně o svůj zrak. Zásahy tradičního typu, jako je rozvoz kapslí vitaminu A Světovou zdravotnickou organizací, pomáhají, ale k zásadnímu snížení počtu úmrtí a oslepnutí nepřispěly. Zlatá rýže byla vyvinuta s cílem pomoci tento problém řešit. Během 15 let výzkumného projektu, který skončil v roce 1999, se dvěma týmům podařilo modifikovat škrobovou tkáň rýže (část rostliny, kterou lidé jedí) tak, aby produkovala provitamin A, chemickou látku, která se v těle přeměňuje na vitamin A. Rýže byla následně podle svého zabarvení nazvaná rýží zlatou.

Aktivisté to brzdí

Aktivisté jsou lidé, kteří odmítají, co je dobré, ve jménu toho, co je perfektní. Právě oni začali namítat, že chudý člověk by při konzumaci normálního množství obohacené rýže stejně nezískal potřebné množství potravinového vitaminu A. Tento problém však účinně vyřešil vývoj nového druhu rýže, která poskytuje 23krát více provitaminu A ve srovnání se zlatou rýží č. 1. Dospělá žena žijící na venkově Bangladéše, jejíž denní příjem kalorií v současnosti tvoří ze 79 procent rýže, by z této nové odrůdy získala větší než potřebný přísun vitaminu A. Vynálezci technologie výroby zlaté rýže (Peter Beyer a já) se od doby jejího oficiálního ohlášení v roce 1999 snaží o to, aby byla využita a přinesla tak užitek chudým lidem v rozvojových zemích. Vlády a charitativní instituce včetně Rockefellerovy nadace dokázaly financovat celý počáteční výzkum projektu, nikoli však již následný klíčový vývoj a regulační postup.

Vlády váhají

Řadu počátečních překážek jako vlastnictví duševních práv, následný vývoj produktu a získání prováděcího souhlasu se podařilo řešit prostřednictvím partnerství soukromého a veřejného sektoru ve Výboru pro humanitární rýži. Poslední příčinou zmaření snah posunout zlatou rýži do další fáze výzkumu, tj. k pokusům na poli a testování výživové kompatibility, je přístup založený na přílišné opatrnosti živený názory a činností aktivistů. Aktivističtí ochránci životního prostředí vyjádřili od roku 1999 opakovaně svůj ideologický nesouhlas s touto humanitární snahou. Tvrdí, že jde o vlka převlečeného za beránka, spiknutí biotechnologického průmyslu za účelem získat neoprávněný zisk. Podívejme se, jak daleko je toto přesvědčení od pravdy. Jakmile se semena jednou vyrobí, získají drobní rolníci a zemědělci zadarmo oprávnění je používat. Semena lze navíc pěstovat a skladovat stejným způsobem jako klasickou rýži. Kde je tedy schovaný onen neoprávněný zisk?

Nulové riziko

Státní orgány se rozhodly vůči všem biotechnologickým výrobkům zaujmout postoj založený na přílišné opatrnosti. Nesdílejí ideologické myšlení aktivistů a nejspíše jsou si vědomy, že zlatá rýže a další biotechnologicky obohacené výrobky mohou být pro lidstvo významným přínosem. Obávají se však následků, které způsobí odpor environmentálních skupin proti schválení jakéhokoli produktu, ať již pro komerční či humanitární využití. Instituce, jako je Organizace OSN pro výživu a zemědělství a Světová zdravotnická organizace, byly příliš pomalé na to, aby se projektu samy ujaly. Regulační úřady rozvojových zemí byly podobně pomalé, když měly vystavit oprávnění k pokusům na polích. I přesto dojde na polích v Indii a Filipínách ke konci tohoto roku k testování zlaté rýže č. 2. Opoždění pokusů na polích způsobili odpůrci zlaté rýže, kteří si kladli podmínku, že rostliny nesmí představovat žádné riziko pro životní prostředí. Jediný větší rozdíl mezi zlatou rýží a ostatními odrůdami rýže, které nebyly geneticky modifikované, je přitom ten, že semena obsahují několik málo mikrogramů provitaminu A. Rostlina sama o sobě tak nepředstavuje pro životní prostřední o nic větší riziko než tradiční odrůdy rýže.

Politické tlaky

Jinými slovy, úřady zakázaly pokusnou setbu na polích na základě hypotetických rizik pro životní prostředí. Tím zabrzdily vědecké bádání zaměřené na zdokonalování technologie, jako je biologická dostupnost, vliv na výživu nebo testy skladování a chuti. Regulační úřady v rozvojových zemích mají méně zkušeností, jsou více nestabilní, a proto i přísnější než úřady v rozvinutých zemích. Dokonce i při spolupráci se zkušeným soukromým sektorem je deregulace komerčních geneticky modifikovaných výrobků neuvěřitelně administrativně náročná. Pro humanitární projekty představují tyto překážky dodatečné náklady a časová zpoždění. Nikdo neříká, že zlatá rýže nemá projít režimem obvyklých regulačních postupů. Nicméně tím, že udělení souhlasu bude pod vlivem politických tlaků stále a stále oddalováno, vzniknou daleko větší rizika a daleko palčivější morální problémy. Miliony lidí budou i nadále strádat, zatímco aktivisté se budou sázet o to, zda zvítězí lidské zdraví anebo životní prostředí.

Doplácejí na to potřební

Státní orgány tak obecně pouze zvážily hypotetická rizika, která by zavedení této nové technologie mohlo představovat. Nezabývaly se již racionálním vyhodnocením skutečných rizik a skutečných přínosů, jako že existuje možnost snížit okamžitě nedostatek vitaminu A a zachránit tak lidské životy. Z těchto důvodů budou pracovníci ve výzkumu o poznání méně usilovat o využití biotechnologie při řešení dalších problémů se stopovými prvky, jako je nedostatek železa a bílkovin. Bohužel v této debatě nejsou slyšet hlasy těch, kterým by tyto technologie přinesly největší užitek – hlasy chudých lidí v méně rozvinutých zemích. Nemají možnost, jak vinit státní orgány a nevládní organizace ze zodpovědnosti za škody, které jim nadbytečným oddalováním rozhodnutí způsobují. Zlatá rýže nabízí příležitosti, které nesmí zůstat nevyužité, a státní orgány by neměly být nuceny tuto morální hádanku rozluštit.

2 komentáře to “Proč je zlatá rýže stále v trezoru?”

  1. michelova #

    Odpoveď na rečnícku otázku z článku: „Jakmile se semena jednou vyrobí, získají drobní rolníci a zemědělci zadarmo oprávnění je používat. Semena lze navíc pěstovat a skladovat stejným způsobem jako klasickou rýži. Kde je tedy schovaný onen neoprávněný zisk?“

    Vážený autor, v akom dokumente sa zaviazali vlastníci duševného vlastníctva zlatej ryže túto ryžu poskytnúť zdarma poľnohospodárom? Počuli ste už o kontroverznej dohode ACTA? Podľa aktuálnej situácie vo svete je nasledujúci scéner bohužiaľ celkom reálny:

    1)Chudobný ľudia sa stanú celkom závislí na zlatej ryži
    2)Vlastníci duševného vlastníctva k tomuto „výrobku“ budú chcieť od nich peniaze, ktoré nemajú.
    3)Absolútna závislosť týchto ľudí na vôli vlastníkov duševného práva k ich obžive.

  2. jogín #

    Objevitelé zlaté rýže a další vědci založili kozorcium, které uzavřelo s desítkami možných vlastníků patentů dohodu. V ní se pro tuto plodinu zříkají všech komerčních a finančních nároků.

Leave a Reply