Život na Marsu existuje

21 Bře

Dvojice amerických vědců prozradila na soukromém setkání skupině astronomů, že našli vážný důvod k domněnce, že na Marsu existuje život! Ten by mohl podle nich být skrytý pod povrchem v podzemních jeskyních a rozsáhlých jezerech. I když to může připomínat bulvární zprávu, stojíme před „seriózně uskutečněným“ únikem informací, ke kterému se nikdo nehlásí. Jisté však je jedno, možná se blíží předěl v dějinách vesmírné biologie! Žije Mars?

Webzinu Svět vědy se však podařilo tuto exkluzivní informaci z amerických vědeckých kruhů dešifrovat. Vědci Carol Stokerová a Larry Lemke z americké NASA prozradili, že odeslali článek se zmíněnými objevy do odborného časopisu (mělo by jít údajně o Nature) a že je tento materiál právě podrobován recenzi. Vyjít by měl v květnu tohoto roku.

Klíčem je metan

To, co Stokerová a Lemke našli, není sice přímé pozorování života, ale je pozorováním procesu, který ukazuje na biologickou aktivitu pod povrchem Marsu. „Jedná se o stopy metanu, který se chová tak, jak jsme to mohli pozorovat na místech, kde existuje podzemní život tady na Zemi,“ sdělil pro NBC astrofyzik Neil DeGrasse Tyson.
Stokerová se s týmem amerických a španělských vědců v roce 2003 vydala do jihovýchodního Španělska hledat podzemní život v oblasti Rio Tinto. Místní řeka produkuje velké nánosy železa, které vzniká disociací oxidů železa ve vysoce kyselé vodě. Cílem mělo být objevení dosud nepopsaných metabolických procesů u tamních organismů. „Z toho důvodu je hledání života v Rio Tinto dobrou analogií pro hledání života na Marsu,“ řekla již v roce 2003 Stokerová pro server space.com.

Data z Marsu jsou podobná

Stokerová poprvé mluvila na soukromé schůzce o porovnaných výsledcích z Rio Tinto a pozemních dalekohledů a sond měřících z oběžné dráhy Marsu v neděli 13. ledna v podvečer. Spolu s kolegou Lemkem se domnívají, že data shromážděná z Marsu opravdu ukazují na biologickou aktivitu pod povrchem Marsu. Podstata této evidence je především ve stopách fluktuace metanu. Vážným se však tato hypotéza stává dodatečnými měřeními. Kromě fluktuací metanu je možno pozorovat druhy sulfátů, které jsou spojeny například s horkými zřídly s kyselou vodou, která obsahuje živé organismy a je tedy s živými organismy přímo spojena. Měření byla potvrzena jak sondou Mars Express (ESA), tak i vozítky, které nyní na povrchu Marsu operují. I Opportunity totiž našla přítomné sulfáty pod vrstvou nánosů na Planum Meridiani, jejichž vznik je spojen s horkými vřídly. Ostatně tato oblast byla pro Opportunity zvolena schválně, jelikož se o této oblasti předpokládá, že byla dříve slaným mořem.

Jedině vrtat

Zbývá tak další hledání přítomnosti metanu a pečlivější rozbory jeho hladiny s ohledem na rotaci, denní dobu a teplotu povrchu Marsu. NASA prozatím neplánuje žádnou misi, která by domněnku Stokerové potvrzovala. Jedinou cestou je zřejmě jen přímé vrtání. Další vozítko, které má Mars navštívit, by mělo vystartovat v roce 2009 a bude vybaveno vysoce výkonným hmotnostním spektrometrem, který tak bude moci stopy metanu zaznamenat s větší přesností než dosud. Doba, kdy na palubu kosmické lodě nastoupí parta vrtařů od naftařů (jako Bruce Willis a spol. v Armaggedonu), je zřejmě ještě hodně daleko. NASA se zatím k hypotéze Stokerové a Lemkeho nehlásí, má je za předčasné.

Komentář

Skutečnost, že by na Marsu mohla být voda a život, je lákavá. A dokonce se k této zprávě nemusíme stavět ani skepticky. Dá se očekávat, že nové možnosti pro existenci složitějších organismů (myšleno mikrobiologicky) budeme objevovat i v budoucnu. Pokud by se ale materiál, který má v Nature vyjít až v květnu, a o němž vám nyní již s předstihem píšeme, podařilo prověřit a výsledky měření nezpochybnit, zřejmě by nás čekal další z významných historických milníků astronomie – podmínky pro život na jiném tělese ve vesmíru. Dodnes byl Mars považován za těleso, kde kdysi voda byla. Někdy dávno, v minulosti. Nyní stojíme před naprostým zvratem. Možná za chvíli budeme moci říct, že tam voda je a že jsou tam živé organismy! Je nutné upozornit na to, že tento objev je zákulisní informací a že jej do uzávěrky tvydání nikdo oficiálně nepublikoval! Navíc experimenty, které k publikovaní do květnového Nature Stokerová s Lemkem odeslali, jsou prací jednoho týmu, takže se nedají považovat za vědecky potvrzenou evidenci. Na druhou stranu je však interpretace těchto výsledků vcelku jasná. Co vlastně Stokerová s Lemkem našli? Měření, které Stokerová a Lemke podrobili analýze, ukazuje, jednoduše řečeno, na houpající se hladinu metanu na povrchu Marsu. Hladina metanu se houpe podobně jako při přílivu anebo odlivu. Pod povrchem Marsu pak je tedy nejspíše spojena s vodní hladinou, která klesá a stoupá. Z těch měření, které pak tým provedl například v Rio Tinto (a nejen tam), se ukazuje, že takovým zdrojem metanu mohou být právě biologické procesy související právě s přítomností vody. V našem případě pod povrchem Marsu. Takové potvrzení by znamenalo, že po stovky milionů a možná miliardy let se pod povrchem utváří prostředí, které dokázalo dát podmínky ke vzniku organismů produkujících metan. Pomineme-li krkolomnosti při ověřování postupu Stokerové, pak už stojíme jen před jedinou otázkou: „Do jaké míry se za tu dobu organismy vyvinuly a jak?“

Leave a Reply