Zákon přeje hlavně silným

18 Led

Česká věda by měla brzy dostat zákon o veřejných výzkumných institucích, který otevře výzkumným ústavům cestu k plné právní subjektivitě. Vláda České republiky ho schválila 8. prosince a parlament by ho měl projednat nejdříve v první polovině února.

Takový zákon tu chyběl, ale jeho stávající podoba, jehož předkladateli byli vicepremiér Ing. Martin Jahn, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy JUDr. Petra Buzková a předsedkyně AV ČR prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., není přijímán v celé vědecké komunitě bezvýhradně a s nadšením. Autorem zákona je místopředseda Akademie věd ČR Ing. Vladimír Nekvasil, DrSc., z Fyzikálního ústavu AV ČR, jeden z největších favoritů na post předsedy AV ČR (akademický sněm bude volit nové vedení v březnu). Zákon „sedí“ především institucím ze sféry technických a přírodních věd, které mohou uplatňovat své výsledky ve výrobě. Rodil se několik let, byl zdrojem řady bouřlivých diskusí na akademických sněmech a jeho konečný obraz před vstupem na půdu parlamentu stejně není výsledkem všeobecné shody. Vicepremiér pro ekonomiku a vědu Martin Jahn zákon prezentoval tak, že „přispěje k lepší spolupráci mezi výzkumnými institucemi, akademickou sférou a soukromým sektorem … a zároveň napomůže k naplňování lisabonské strategie, jejímž cílem je dostat ekonomiku Evropské unie na úroveň Spojených států a Japonska.“ Bude-li zákon schválen, tak asi 60 výzkumných ústavů AV ČR, 20 ministerských a dva krajské projdou nezbytnou transformací, díky níž mj. dostanou užívaný státní majetek a volnost v podnikání. Dosud byly výzkumné ústavy z právního hlediska většinou příspěvkovými organizacemi. V EU je taková forma existence už více méně neznámá. Zákon upravuje řadu podmínek (registrace institucí ve zvláštním rejstříku, způsob jejich hospodaření a nakládání s majetkem, způsob jejich řízení a podmínky pro zrušení či zánik atd.), parlament zřejmě bude muset zasáhnout do jiných zákonů (zejména daňových). Veřejné výzkumné instituce by měly mít obdobné postavení jako veřejné vysoké školy nebo jiné veřejnoprávní subjekty, například muzea a galerie, a byly by od některých daní osvobozeny.

Způsob financování výzkumu však předloha zákona neřeší, to je věcí samostatného zákona o podpoře výzkumu. Existence zákona umožní spolupráci výzkumných institucí s podniky, zakládání spin-off firem, jejichž cílem je uplatnění objevů a vynálezů ve výrobě, a další kroky vedoucí ke zlepšení konkurenceschopnosti ekonomiky. Důležitým cílem je usnadnit spolupráci výzkumných institucí s veřejnými vysokými školami a spolupráci v rámci konsorciálních projektů EU. Zákon se nelíbí především společensko-vědním ústavům a menším přírodovědným, které možná budou čekat fúze, není vyloučen ani zánik některých specializovaných malých pracovišť. Nepovažují ho většinou za přínosnou změnu pro své obory. Mezi ty, kteří nejsou zákonem nadšeni, patří ředitel Ústavu molekulární genetiky prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., který na akademickém sněmu 14. prosince projevil obavy, že považovat vědecký výzkum primárně za nástroj k produkci výrobků je vážnou chybou. Podle jeho slov je ve vědě rozhodující invence jednotlivců, která se může realizovat jen v základním výzkumu. Ekonomické ukazatele by neměly být zásadní prioritou. Směrovat nejlepší vědecké pracovníky hlavně ke spolupráci s firmami nepovažuje za šťastné. Akademie by měla být především půdou pro vyhledávací výzkum. Prof. Pačes patří rovněž ke kandidátům na funkci předsedy Akademie věd ČR. Dosavadní předsedkyně prof. Illnerová oznámila, že na další funkční období už kandidovat nechce.

Leave a Reply