Záhady doktora Zavose

21 Úno

Je to poněkud záhada. Americký lékař Panayotis Zavos prozradil jaksi neoficiálně mimo program lékařského kongresu v Kodani, že se mu podařilo přenést lidské embryo do lůna pětatřicetileté ženy, které vzniklo přenosem jader z kožních buněk jejího manžela.

Zavos dokonce poté vystoupil na tiskové konferenci v Londýně a tvrdil, že toto embryo je klonem muže (manžela), a pokud se narodí, tak bude jeho mladším identickým dvojčetem. K přenosu prý došlo mimo USA i Evropu a zatím si nemůže být v průběhu nejbližších tří čtyř týdnů jist, jestli se embryo implantovalo. Jinými slovy, zda se spojilo s dělohou matky a začalo vytvářet placentu. Zavos odhadl úspěšnost implantace na 30 %, což je vysoce optimistický odhad, protože právě implantace představuje v životě vyvíjejícího se klonu jeden z kritických bodů. Zavos řekl, že celý proces byl natočen na video, a pokud se jeho záměr podaří, tak záznam zveřejní a předloží i výsledky nezávislých genetických analýz, že narozený chlapec je skutečně klonem manžela zmíněné pětatřicetileté ženy. Zavosova prezentace zapůsobila jako výbuch letadla ve World Trade Center 11. září. Zavos současně oznámil, že jeho záměrem je dělit lidská embrya. Experimentálně se něčím podobným zabýval v 80. letech americký lékař Jerry Hall. Teorie, že rozdělením mladého zárodku vznikají dvě samostatná a geneticky totožná embrya, která se mohou vyvinout v identická dvojčata, byla ostatně už potvrzena. Postup se používá na komerční bázi u skotu. Biotechnologické firmy jsou schopny na objednávku rozdělit dodané geneticky cenné embryo a vyvinout z něj dvě. Ne však zcela spolehlivě. Na něčem podobném založit klonování lidí je eticky velmi ošidné.

Marketing, nebo pravda?

Zatím nikdo nedokáže odhadnout, zda Zavosova prohlášení jsou čirým marketingovým „bluffem“ (něco podobného zkoušel v létě roku 2002 italský lékař Severino Antinori, ale humbuk jaksi rychle utichl), anebo jeho práce předbíhá dobu. Doktor Panayotis Zavos si zřejmě nechal dobře poradit od právníků, neboť v Británii zákon zakazuje přenos lidského embrya vzniklého přenosem jader. O přenosu embrya vzniklého dělením však nehovoří. Těžko soudit, jak Zavos hledí na etiku svého „cechu“. O Vánocích roku 2002 oznámila firma Clonaid narození prvních lidských klonů. Bez důkazů, spíše šlo o mediální marketing náboženské sekty raeliánů, kteří stáli v pozadí firmy Clonaid. Věda uznává jen výsledky prezentované veřejně v médiích nebo na kongresech. To tady chybělo.

Velkolepý program

Zavos rozhodně nesklidil nějaké nadšení. Spíše pochybnosti nebo pobouření. Zcela seriózní a experimenty podložený výzkum amerického reprodukčního biologa Geralda Schattena dospěly k závěru, že primáti se stávající technikou klonovat nedají. Pouze s rizikem těžkých postižení a stejná rizika hrozí i lidskému klonu. Jsou spojena se závažnými defekty funkcí srdce, ledvin, imunitního systému, velkých cév, plic atd. U člověka hrozí celkem reálně i riziko vážných mentálních poruch. Zavos se hájí tím, že by chtěl dělením lidských embryí jednak zajistit rodičům šanci na narození dalšího dítěte a za druhé by rozvinul další úžasný medicínský program. Jednu polovinu embrya by uložil v zamrazeném stavu do tekutého dusíku a skladoval ji jako „železnou rezervu“ pro případ, že by jeho živá identita onemocněla. Pak by mohl druhou půlku embrya vyndat „z mrazáku“, oživit ho, vypěstovat z něj buňky a použít je pro léčbu pacienta. Zajistil by mu například i kostní dřeň pro transplantaci a omezil by na minimum riziko, že pacient transplantát nepřijme – byla by to totiž de facto jeho vlastní tkáň.

Leave a Reply