Ve válce o peníze je mnoho poražených

23 Úno

Česká věda zažila dost vzrušené zemětřesení v oblasti financování ze státního rozpočtu pro rok 2005. Zřetelně největší otřes zažily vysoké školy, protože ministerstvo školství radikálně změnilo systém přidělování peněz na výzkum. Poprvé v historii se prostředky přidělovaly podle kvality předložených projektů. Ozývaly se hlasy jásající jak v prvomájovém průvodu, avšak mnoho reakcí vzbuzuje pocit, že v praxi je něco špatně. Pokusíme se z množství polemik abstrahovat hlavní názorové směry.

Je fakt, že navýšení finančních prostředků na vědu a výzkum je rekordní. Vláda letos vynaloží asi 16,46 mld. Kč ze státního rozpočtu. Z toho asi 5,48 mld. přijde do resortu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, z jehož prostředků budou financovány věda a výzkum na vysokých školách ve výši 2,4 mld. (vloni to bylo jen 1,6 mld.). Akademie věd ČR bude hospodařit se 4,4 mld., Grantová agentura s 1,33 mld. Kč.
Ostatní prostředky na vědu a výzkum byly přiděleny dalším resortům, přes miliardu získalo jen Ministerstvo průmyslu a obchodu (1,85 mld.).
Souhlas s tím, že rozdělování prostředků potřebuje reformu a nelze je přidělovat plošně, byl celkem všeobecný. Ale konkrétní kritéria se setkala s nepříznivou reakcí škol a také Akademie věd, která zvolila jiný přístup a dala do najevo.

Bouře na vysokých školách

Největší bouře vznikla po oznámení přidělení finančních prostředků na vysokých školách. Nejdříve kvůli kritériím. Peníze se přidělovaly podle kvality předložených výzkumných záměrů a byly bodovány obvykle třemi domácími a zahraničními oponenty. Podle bodů byly zařazeny do kategorií A, B, C a D, přičemž „áčkaři“ získali 100 % požadovaných financí, „béčkaři“ 90 % a ostatní už ani korunu, byly ze hry. Představitelé vysokých škol to označili za chybu, neboť takový způsob hodnocení přísluší především individuálním grantovým projektům (v řádů stovek tisíc korun) než oborovému výzkum škol, v němž jde o miliony. Navíc oponenti neměli možnost posoudit rozdíly mezi výzkumnými záměry. Nebyl vzat v úvahu faktor dlouhodobosti výzkumných záměrů, jejichž realizace většinou přesahuje jeden rok práce. Podivení vyjádřili někteří zahraniční oponenti nad tím, že se při rozdělování financí nebere v úvahu evaluace minulé produktivity vědeckých pracovišť, ale rozhoduje se na základě slibů budoucích výstupů. Výsledek je považován za nekvalifikované úřednické rozhodnutí, jemuž navíc předcházela spousta únavné byrokracie.

Velké prohry

Nakonec byly přiděleny vysokým školám na rok 2005 prostředky na vědu a výzkum takto (za jménem školy je pod sloupcem A uveden nárůst či úbytek financí proti roku 2004 v %, pod sloupcem B je vyjádřena v % částka, kterou škola získala z požadovaného objemu na rok 2005):

Škola A B
Akademie výtvarných umění Praha -18 % 31 %
ČVUT Praha +22 % 47 %
Česká zemědělská univerzita Praha +68 % 22 %
Janáčkova AMU Brno -100 % 0 %
Jihočeská univerzita Č. Budějovice +91 % 73 %
Masarykova univerzita Brno +140 % 64 %
Mendelova ZLU Brno -34 % 36 %
Ostravská univerzita Ostrava -2 % 14 %
Slezská univerzita Opava +87 % 39 %
Technická univerzita Liberec -17 % 24 %
Univerzita Hradec Králové -100 % 0 %
Univerzita J. E. Purkyně Ústí n. L. -100 % 0 %
Univerzita Karlova Praha +81 % 63 %
Univerzita Palackého Olomouc +136 % 47 %
Univerzita Pardubice +109 % 57 %
Univerzita Tomᚹe Bati Zlín +82 % 68 %
Veterinární a farmaceut. univerzita Brno +160 % 39 %
Vysoká škola báňská – TU Ostrava -15 % 21 %
Vysoká škola ekonomická Praha -26 % 16 %
VŠCHT Praha +15 % 89 %
Vysoké učení technické Brno +8 % 39 %
Západočeská univerzita Plzeň +56 % 32 %

Některá úspěšná vědecká pracoviště dopadla po tomto rozdělení katastrofálně. Největší část přidělených financí skončí v oblasti průmyslu, informatiky a vojenství (638 mil.), přičemž výzkumné záměry pro armádu jsou víceméně utajeny. Logicky jsou spokojeni ti, kteří vydělali, nespokojeni ti, co nedostali dost. Medicínské obory získaly více než 60 % navíc (např. Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně má na vědu o 160 % peněz více než vloni), technické a společenské o 30 %, jako sedláci u Chlumce naopak dopadli dlouhodobě úspěšní chemici a kybernetici z ČVUT. Na VŠE v Praze se budou propouštět desítky vědců. Totéž se zřejmě odehraje na Přírodovědecké fakultě UK (vloni 96 milionů, letos jen 40), kteří skončí buď v zahraničí, nebo v soukromé sféře. Přitom UK v Praze celkově získala o 80 % financí více (zejména díky medicíně, fyzice a molekulární biologii, Filozofická fakulta UK dokonce získala 100 % požadovaných prostředků), ale na Přírodovědecké fakultě se dostane do velkých potíží úspěšný tým experimentálních biologů. Jiné školy propadly úplně (viz tabulka). Byli dost „biti“ technici, což například udivuje v případě TU Liberec, jejíž výsledky (např. světové unikáty v nanovlákenných technologiích) i velkolepý program mají vysoké ambice.

Bouří se ředitelé, AV má vlastní cestu

Velmi nespokojeni jsou ředitelé výzkumných ústavů, zejména těch společensko-vědních, s novou vládní metodikou hodnocení, která podle nich nerespektuje světové standardy. Označují ji za „paskvil“. Akademie věd, která poskytuje institucionální prostředky, šla jinou cestou. Při rozdělování financí zohlednila hodnocení dosavadních výsledků pracovišť, nové vědecké záměry dala posoudit vždy čtyřem oponentům (z toho třem zahraničním) a brala v úvahu střednědobý výhled výdajů státu na vědu a výzkum. Vyplývá z toho větší snaha o stabilitu úspěšných pracovišť a perspektivu. Předsedkyně AV ČR prof. Helena Illnerová jasně deklarovala: „Podporuji dobře promyšlené úsilí o diferencované financování výzkumu a tím i o efektivní využití zdrojů. Diferenciace však musí být založena na spolehlivém hodnocení výkonnosti a potenciálu pracovišť spojeném s kritickým posouzením přiměřenosti nákladů.“ První „reformní“ rozpočet pro vědu a výzkum na rok 2005 však skončil hořkým úsudkem, že kdo lépe a více sliboval, ten víc dostal.

Leave a Reply