Tucet věcí, bez kterých se v budoucnu neobejdeme

19 Zář

Snad každý z nás alespoň jednou v životě přemýšlel o tom, jak asi bude vypadat život našich potomků. Čím asi budou jezdit do práce? A budou vůbec do práce jezdit, nebo budou žít v blahobytu, aniž by museli opustit domov? A čím se budou bavit po večerech? Budou číst knihy? Jak budou platit nákupy? A jak vlastně budous nakupovat?

Ti, kdo jsou alespoň okrajově obeznámeni s recepty, které skýtá vědeckofantatická literatura, samozřejmě znají odpovědi. Do práce, kde bude člověk obsluhovat roboty, se samozřejmě bude létat. Po večerních zprávách na trojrozměrné televizi a roboty předem připravené večeři budou další roboti provádět masáže celé rodině. Jen páriové se budou rozmnožovat jinak než klony a náboženství bude v době, kdy před námi vesmír nebude mít žádná tajemství, naprosto pasé. Budoucnost nám skýtá život neomezené délky a ničím neohraničených požitků.

Věřit něčemu podobnému je pošetilost, ovšemže. Během nějakých dvaceti let nemůžeme předpokládat větší míru změn, než jakou mohli očekávat lidé před dvaceti až třiceti lety. Následující seznam dvanácti položek obsahuje věci, které se rozhodně nezmění. A ty ostatní? Uvidíme…, ale rozhodně neočekávejme velká překvapení.

Tužka

Poprvé tento nástroj popsal v roce 1565 švýcarský lékař Conrad Gessner z Curychu jako pisátko ve dřevěném pouzdru a počínaje největším rozšířením před zhruba sto lety prodělal pouze drobné změny: guma na jednom konci, lak, díky němuž si nezadíráme třísky, a mnohostranný průřez, díky němuž nám tužka neutíká po stole. Prodejnost běžných dřevěných tužek se postupem doby nijak nezmenšuje, protože si tužka samotná neustále udržuje stejné hodnoty: písmena lze vygumovat, můžete ji naostřit kapesním nožem, nepotřebujete k ní baterie ani inkoust a je laciná.

Knihy

Říkalo se, že už brzy budeme používat pouze elektronické knihy – a nestalo se. Nyní se předpokládá výroba papíru podobných, přepisovatelných listů, které nahradí tradiční svazky. Možné to je, ale knihy za sebou mají dobrých pět set let tradice používání v takřka neměnném formátu a není důvod jej měnit – hodně vydrží, jsou laciné, lehké a nelze je pirátsky kopírovat. Tyto výhody stávající elektronické knihy nemají a v nejbližší budoucnosti ani mít nebudou.

Hotové peníze

Přestože se očekával masivní nástup elektronických plateb, udržují si staré dobré bankovky stále stejnou oblibu. Výrobci peněženek se mohou těšit na přinejmenším několik dalších desetiletí, kdy nebude jejich živnost ohrožena. Hotovost mají překvapivě rádi právě bankéři, protože poplatky za výběr z bankomatů výrazně přispívají k zisku. Kromě toho tento platební prostředek zjednodušuje transakce a lze jej převážet přes hranice bez větších omezení. Ani politici neznají špinavé peníze… a už jste se někdy pokoušeli vyprat svůj bankovní účet?

Automobily

Automaticky řízené vozy jsou hezký sen, jistě. Kromě toho, že by nám usnadnily život, by měly i další výhody: plynulost dopravy, vyšší rychlosti a minimální riziko lidského selhání. Ale při zdravém rozumu nemůžeme předpokládat, že by k jejich rozšíření došlo v nejbližší době. Autopiloty jsou už dávno vybaveny vlaky a letadla – a riziko nehod a katastrof zůstává, takže na jejich chod musí dohlížet vycvičená obsluha a jedině díky ní nedochází k mnoha tragédiím. Drobné úpravy – například senzory, které budou řidiče varovat při nebezpečí přiblížení k automobilu před ním, samozřejmě předpokládat můžeme, ale o autopilotech budou snít i následující generace čerstvých držitelů řidičského průkazu.

Dopravní zácpy

Ty jsou jen ozvěnou předchozího bodu. Ani kdybychom byli vybaveni létajícími automobily, nevyhnuli bychom se jim – jen bychom motory přehřívali ve vzduchu a ne na rozpáleném asfaltu. Ve skutečnosti nás ale čekají daleko horší časy, protože automobilů a řidičů jen přibývá. Ještě před několika desítkami let byly pražské komunikace ucpané pouze v pátek, dnes je podobný stav takřka na denním pořádku. Město navíc zůstává pořád stejné – pražské Nové Město bylo do současného stavu vystavěno za vlády Karla IV., tedy kolem roku 1350. A bezpochyby už sto let poté byly jeho ulice přecpány nákladními povozy…

Náboženství

Od dob Francouzské revoluce, kdy Robespierrovi následovníci přejmenovali katedrálu Notre-Dame v Paříži na „Chrám rozumu“, se protivníci víry snažili náboženství jednou provždy pohřbít. Nedařilo se jim to, nedaří se jim to a nikdy se jim to podařit nemůže. Podle zprávy Organizace spojených národů se odhaduje, že v roce 2025 bude počet křesťanů zhruba stejný. Zásadnější pohyb věřících se neočekává ani u muslimů, hinduistů, judaistů, buddhistů, taoistů a přívrženců dalších menšinových náboženství. Ani počet ateistů se nemá měnit.

Sex

Mnozí lidé (a bude jich bezesporu čím dál více) jistě uvítají možnosti, které bude lidstvu nabízet možnost klonování, genetických úprav plodu a umělého oplodňování ve zkumavce. Ale přinejmenším po několik následujících staletí dominantním prostředkem reprodukce zůstane pro drtivou většinu z nás staré dobré přímé oplodňování – a to i se všemi možnými potížemi a komplikacemi, které z něj mohou vyplynout.

Nakupování

S rozvojem internetu se předpokládalo, že se obvyklé nákupní zvyklosti populace začnou rychle měnit a brzy budeme chodit výhradně do internetových obchodů, kde si všechny věci opatříme kliknutím myši a nákup, zaplacený platební kartou, si pak pouze vyzvedneme nebo nám bude dokonce dopraven až domů. Tak bude možná vypadat budoucnost, ale dnes a ještě po nějakou dobu si budeme chodit pro svůj nákup do obchodu, abychom si mohli zboží osahat, vyzkoušet a porovnat s jinými možnostmi.

Bydlení

Kontejnerové byty a futuristické domy různých tvarů, na které tu a tam můžeme narazit, jsou rozhodně zajímavé – bydlení není ale záležitost, v níž by docházelo k revolučním zvratům. Většina obyvatel naší republiky žije v obydlích, jejichž věk se pohybuje od několika stovek do několika desítek let a ani pestrobarevné novostavby na předměstích Prahy se příliš neliší od zavedených norem.

Hluk

V našem nekonečném boji s věčným souputníkem člověka můžeme tu a tam dosáhnout dílčích úspěchů pomocí izolačních hmot, těsnění a tlumičů, ale úplného oproštění se od neustávajícího dusotu, šumu, dunění a řinčení mechanizovaného života se nikdy nedožijeme. A nepomohou nám k tomu ani přesvědčovací metody reklam na „zaručeně tiché“ automobily. V prostředí, kde vedle sebe natěsnáno žije tolik lidí se svými pomocníky, prostě hluku nemůžeme uniknout.

Smrt

To je snad jediná věc, které se nikdy nezbavíme. I kdyby nás přejel autobus na vodíkový pohon, řízený autopilotem, zůstali bychom mrtví. Nemůžeme také očekávat, že bychom se v dohledné době zbavili i dalších, méně drastických, způsobů smrti – například selháním orgánů nebo nemocí. Postupem času se nám možná podaří okamžik našeho odchodu z tohoto světa oddalovat pomocí transplantací, používání umělých orgánů či ozdravných kůr. Možná se budeme dožívat až dvou set let, jak optimisticky prohlašují výzkumníci. Ale smrt…, té se nakonec nevyhne nikdo.

Sponky na papír

Tato ukázka dokonalosti a nadčasovosti designu z dvakrát ohnutého kusu ocelového drátu před několika lety oslavila sté narozeniny. A nezdá se, že by se na obzoru objevovalo něco lepšího, čím by mohla být nahrazena. Snad jediný důvod jejího zániku by spočíval v konci používání papíru – ale to si snad nikdo z nás nedokáže představit. Čím by se pak živili pracovníci státní správy?

Leave a Reply