Telekomunikační válka USA – Evropa skončila

19 Srp

Válka mezi americkým ministerstvem obrany, provozovatelem navigačního systému GPS (a potažmo jeho lobby), a investory evropského navigačního systému Galileo zřejmě skončila. Na summitu Spojených států a Evropské unie na irském zámku Dromoland byla podepsána 25. června dohoda o kooperačním programu, který prospěje oběma stranám a zlepší užitné vlastnosti obou sítí. Byla to vysoká hra, protože šlo v podstatě o bitvu mezi americkou vládou a Evropskou unií, která hradí v projektu Galileo společně s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) více než polovinu nákladů.

Je to typický příklad, jak mohou špičkové technologie prorůstat do politického prostředí a vytvořit klima boje mocností. Oficiální místa USA a EU se do té doby k problému nikdy otevřeně nevyjadřovala, jeho stylizace byla do té doby jen víceméně technická. Summitu v Irsku se za americkou stranu zúčastnil prezident George Bush, za EU Romano Prodi a už nešlo o techniku. Americký GPS (Global Positioning System) a evropský Galileo představují absolutní špičku satelitních technologií. Problém je v tom, že 24 amerických satelitů (ve výšce zhruba 19,5 km nad zemí) provozuje US Army se svými specifickými vojenskými zájmy a civilní sféře přenechává část své kapacity. Galileo (30 satelitů, z toho 2 záložní, umístěných ve výšce 24 až 25 km) je naprosto civilní komerční záležitost, která bude v provozu od roku 2008 a jeho přesnost je podstatně vyšší. „Civilní verze“ GPS pracuje podle různých zdrojů s chybou 10 až 15 metrů, zatímco Galileo jen 4 metry. Byl z toho velký problém již dnes, i když Galileo začne pracovat až za čtyři roky. A „válka USA – Evropa“ trvala už pět let.

USA měly pocit ohrožení

Systém Galileo uživateli umožňuje zjištění jeho přesné polohy ve třech dimenzích plus údaje o přesném čase. Stejně jako u GPS vysílá každý ze satelitů signál spolu s časem, kdy signál stanici opustil. Signál alespoň ze čtyř satelitů se „zapracovaným“ údaji o zpoždění určí polohu v řádu stovek centimetrů. Kvalita předčí GPS a ruský systém Glonass. Využití pro různé cestovatele, záchranáře, dopravce, ale i cestující v automobilech a lodích se zabudovanými přijímači (globální navigaci do svých plánů zahrnul dokonce i zábavní průmysl) je obrovské a komerčně velmi úrodné. Svou roli hraje i politika, neboť EU neopomněla zdůraznit svůj úmysl být nezávislá na amerických vojenských kapacitách. Šlo však také (a možná v první řadě) o způsob, jak oživit evropský průmysl vyspělých technologií, výzkum a vývoj a rozšířit civilní využití satelitní navigace. Hlavním účelem GPS byla služba pro armádu. Přesnější navigační prostředek pro potřeby amerických ozbrojených sil zatím neexistuje a byl využíván ve všech válkách a konfliktech posledního desetiletí 20. století a nyní ve 21. století. Vojáci a jejich předvoj v řadách kongresmanů a senátorů USA argumentovali hlavně technicky, že plánovaná podoba Galilea ohrozí komunikaci v systému amerického velení, protože používá nevhodné kódovací schéma.

Galileo slevil

Dohodu ze zámku Dromoland lze přeložit jako souhlas lídrů projektu Galileo přistoupit na horší americké technické parametry a slevit z přesnosti své navigace. Citujeme-li volně z agenturních zdrojů, tak původní plány Galilea počítaly s využitím frekvence mezi 1559 a 1591 MHz s modulací známou jako Binary Offset Carrier (BOC) 1.5, 1.5. Americké ministerstvo obrany však argumentovalo tím, že takový signál by se překrýval s tzv. M-kódem, což je šifrovaný kanál, který americká armáda hodlá v rámci GPS zprovoznit v roce 2005. Dalším podstatným důvodem ke změně modulace, na niž Galileo přistoupilo, pak byl podle amerických vyjednavačů fakt, že v případě BOC 1.5, 1.5 by bylo ztíženo částečné rušení systémů satelitní navigace v případě ozbrojených konfliktů. Toho Pentagon využívá již nyní, kdy v zájmové oblasti znemožní příjem signálu GPS všem jeho příjemcům kromě vlastních vojenských jednotek, které disponují přijímači pro šifrovaný kanál. Obě strany se tedy dohodly, že satelity systému Galileo budou používat modulaci BOC 1,1. Ta poskytuje menší přesnost při lokalizaci objektů než původně plánované BOC 1.5, 1.5. „Evropa nakonec ustoupila. Není to zcela optimální řešení, které jsme chtěli, ale je mu dostatečně blízko,“ řekl zpravodajům New Scientist Mike Healy, zástupce firmy EADS Astrium, která je zodpovědná za vývoj satelitního prototypu pro Galileo.

Neporazitelná kompatibilita

Spory o kódovacích schématech jsou zřejmě zapomenuty a obě strany nyní spatřují prioritu ve vzájemné kompatibilitě obou systémů. Kooperací GPS a Galilea vznikne síť 52 satelitů (včetně záložních jich bude údajně více než 60), což podstatně vylepší míru přesnosti navigace v obou systémech. Pravděpodobnost, že je v dosahu uživatele zhruba dvojnásobné množství satelitů, násobí i přesnost ve výsledku výpočtu polohy. Systém GPS je slabší v řadě dalších parametrů. Nepokrýval dostatečně silným signálem oblasti, které jsou hodně zastavěné, a neměl kvalitní průnik do interiérů budov. Hlavní přínos je na evropské straně. Signál Galilea je koncipován tak, aby služby systému byly dostupné i na těchto obtížných místech. Navíc je jeho signál tvořen tak, že využívá speciálních algoritmů TCAR, díky nimž je možné zaměřit polohu s přesností na centimetry. Znamená to mj., že i americké vojenské rakety mohou trefovat cíle s daleko větší přesností. I pro „obyčejné“ uživatele to bude znamenat obrovský pokrok, protože civilní verze GPS dosud připouští odchylku 10 až 15 metrů. Kompatibilita systémů Galileo a GPS nepochybně sníží náklady na komerční zařízení pro všechny klienty globální navigace, protože v případě nedohody by musel mít zákazník se zájmem o služby obou sítí dva přijímače. Teď mu bude stačit jeden.

Dobrý kšeft

Dohoda z Dromolandu zřejmě velmi inspirovala ty společnosti, které vyvíjejí koncová zařízení pro uživatele satelitní navigace a trh asi dostane nový impuls. Architekti projektu Galileo původně počítali s tím, že by se komerční výsledky odehrávaly v řádech desítek miliard euro. Už v roce 2003 se v byznysu satelitní navigace na evropské půdě hrálo o dvacet miliard euro. Nyní prognózy EU hovoří o tom, že v roce 2015 bude mít celý systém přes 400 milionů uživatelů a výroba satelitů a koncových zařízení spolu s jejich podporou vytvoří v evropském elektronickém průmyslu více než 100 až 150 tisíc nových pracovních míst. Očekává se hra o stovky miliard euro. Nyní už nejde jen o americké rakety nebo třeba rybáře z frankfurtského Fishing Clubu putující po Mongolsku. Navigační systémy dnes tvoří nabídku dodatkového vybavení osobních automobilů a vbrzku začnou být některými výrobci nabízeny ve standardní výbavě. Je rozhodně inspirací pro firmy, které spravují dálnice a vybírají za jejich užívání poplatky, nebo dělají vysokou logistiku a chtějí mít přehled o kamionech a lodích pohybujících se na různých teritoriích. Obrovským „územím“ pro navigační komerční boom jsou mobilní telefony. Podle mediálních zdrojů už do svých rozvojových programů zahrnula problém globální navigace řada firem. Hewlett-Packard plánuje využití systému GPS-Galileo pro své notebooky a kapesní počítače, jako je HP iPAQ Pocket PC. Firma Ricoh přišla na nápad zabudovat přijímače satelitního navigačního systému do digitálních kamer, které by pak automaticky k obrazu přidávaly informaci o lokaci pořízených záběrů.

Dohoda, nebo vydírání?

V diplomacii je mezi dohodou a vydíráním velmi tenká přepážka. Komisařka EU pro dopravu Loyola de Palacio byla s dohodou v Dromolandu velmi spokojena. „Galileo bude významným projektem z hlediska ekonomického rozvoje Evropské unie a nic nebrání jeho spuštění v roce 2008,“ řekla komisařka, která je přesvědčena, že Galileo vytvoří 150 tisíc nových pracovních míst, zajistí větší efektivitu evropské dopravy a „unijní“ satelitní systém se ekonomicky zhodnotí. Při vyjednávání o krizových momentech mezi systémem GPS a Galileo však zřejmě nešlo jen M-Code a další zájmy Pentagonu. Američanům bylo dáno jasně najevo, že efektivnější systém Galileo se v roce 2008 rozběhne bez ohledu na jejich přání či obavy. V roce 2003 schválila WTO (Světová obchodní organizace) EU uvalit na americké zboží celní tarify až do výše čtyř miliard euro. Od března tyto sankce EU uplatňuje a letos by měly překonat hranici 300 milionů euro. Americký Kongres zase přijal zákon, který ruší výhodný exportní režim pro velké firmy. Evropská unie dala jasně najevo, jakými cestami se může ubírat dohoda. Projekt Galileo je zřejmě nejen odborným technickým problémem v oblasti telekomunikací.

Leave a Reply