Tag Archives: Viry

Na komáry platí repelent. Co na platí na počítačové viry?

29 Čvc

Uživatelů počítačů a internetu stále přibývá. Zdokonaluje se počítačová síť i možnosti komunikace. Roste nabídka programů, her, pomocníků i informací. To všechno je fajn. Spolu s tím však roste počet a vyvíjí se i schopnosti agresorů v podobě virů schopných všechny výdobytky informačních technologií obrátit proti nám. Už je to doslova válka. Musíme se tedy bránit. Ve střehu musíme být neustále, neboť velké nebezpečí hrozí především těm privátním „domácím“ uživatelům, kteří antivirovou ochranu zanedbávají a infikují svou korespondencí další soukromníky. Je jich bohužel stále příliš mnoho. Firemní uživatelé jsou většinou klidní, protože o centrální bod připojení k internetu se starají bdělí administrátoři.

[…]

Ptačí chřipka – Pozor! Zde leží smrt, nesahat!

16 Kvě

Ptačí chřipka… Téma, jehož závažnost a reálná nebezpečnost osciluje už tři čtvrtě roku mezi dvěma póly. Jeden reprezentuje bagatelizaci: všechno je zveličené, farmaceutické firmy s námi hrají odpornou hru a ceny jejich akcií rostou, obraty se násobí; u nás »to« ještě není, úroveň české hygieny a lékařské péče je přece na vysoké úrovni. Druhý reprezentuje paniku: ptačí chřipka se šíří nezadržitelně, mutace viru a jeho lavinovitý přenos je jen otázkou času, pak všichni padneme za oběť pandemii. Pravda je někde uprostřed na hranici, kterou střeží civilizovaná zdravotní ostražitost, hygiena, prevence, racionální analýza.

[…]

Kdy naše mobily zaplaví viry?

10 Led

Našinci mají zase v něčem světový primát, i když je otázka, jestli je takové prvenství žádoucí. Skupina počítačových hackerů z Česka a ze Slovenska, známá jako »29a«, totiž dokázala vyvinout první virus svého druhu, který napadá mobilní telefony. Jmenuje se Cabir, nechová se nijak agresivně, ale jednoznačně nastolil vážné téma. Mobily na tom budou brzo stejně jako počítače, kterým v současné době hrozí řada velmi nebezpečných virů, jež je mohou položit „na lopatky“ a kompletně zničit všechna data.

[…]

Od planých neštovic k opičím neštovicím

2 Zář

Stává se to znovu a znovu – z ničeho nic se jakoby odnikud vynoří děsivá nová infekce, jako tomu bylo například v případech Lymeské boreliózy a Eboly, o AIDS nemluvě. Opičí neštovice nyní přicházejí nedlouho po SARS, která se na svět dostala takřka vzápětí po západonilské horečce, a zdá se, že se tento jev opakuje stále rychleji. Vědci se obávají toho, že se v následujících letech mohou vynořovat nebezpečné patogeny daleko častěji – riziko celosvětové pohromy by pak bylo daleko větší.

[…]

Grónsko – Arktická expedice

28 Srp

„Už třetí den se plavíme na sever. Zítra možná uvidíme pobřeží Špicberků a pak poplujeme směrem ke grónskému pobřeží. Asi za týden dorazíme k hranici ledu, kry jsou letos zase o něco dál na sever. V laboratořích ukrytých v teplu lodě se už zpracovávají první výsledky měření. Kontrolky blikají, je slyšet tichý chod počítačů a přístrojů, zatímco nad lodí se objevilo malé hejno racků tříprstých. Létají sem a tam, honí se a křičí a je jim úplně jedno, že je pět nad nulou a od severu vane ledový vítr. Stojím zabalená ve svetru a teplé větrovce na přídi lodi a najednou mám pocit, že mě ledovým dechem vítá sám velký Arktis.“

Tolik z expedičního deníku Markéty Pokorné, studentky pátého ročníku Českého vysokého učení technického v Praze, obor geodézie, kartografie. Čtvrtý rok svého studia strávila na Universitě Hannover, kde se specializovala na batymetrii. Je jedna z mála šťastlivců, kteří se mohli zúčastnit prestižní mezinárodní expedice směřující do arktické oblasti východního Grónska.
[…]

V čele učenců stojí Jiří Grygar

25 Čvn

Jubilejní desáté valné shromáždění Učené společnosti ČR, které proběhlo 24. – 25. května v Praze bylo volební a mělo současně příjemnou povinnost: Udělit Ceny Učené společnosti ČR za rok 2004. Novým předsedou Rady Učené společnosti ČR se stal populární astronom RNDr. Jiří Grygar, CSc.

První část dvoudenního shromáždění, ta slavnostnější, se odehrávala v Míčovně Pražského hradu. Předseda Učené společnosti prof. PhDr. František Šmahel, DrSc. předával za přítomnosti 70 řádných a 5 čestných členů a řady zahraničních hostů Ceny Učené společnosti za r. 2004 ve třech tradičních kategoriích.

[…]

SARS bez servítků

18 Čvn

Nebýt války v Iráku, plnila by ta zpráva spolehlivě první stránky novin. Rozšíření SARS, dosud neznámého onemocnění dýchacích cest, však s dozvuky posledních výstřelů protisaddámovské koalice v Iráku přece jen převzalo štafetu nejsledovanější a nejzávažnější světové události a tuto pozici si (právem) drží dodnes.

Proč si vlastně nemoc, jejíž viry vypadají pod mikroskopem jako nevinné plátky kiwi, získala takovou pozornost – zvláště když je od prvopočátku relativně dobře léčitelná (úmrtnost na SARS činí „pouhá“ čtyři procenta)? Odpovědí najdeme hned několik. Tak především nelze podceňovat žádnou chorobu, která se šíří vzduchem tak snadno jako SARS. Avšak neméně závažným důvodem zvýšeného zájmu o onemocnění je skutečnost, že se v podobě viru SARS koncentrují všechna palčivá témata současného světa – od projevů globalizace přes politické dopady až po šíření terorismu a boj proti němu. SARS není jen pouhou první nemocí 21. století, jak bývá často označována. Je to zároveň i jakýsi katalyzátor – lakmusový papírek, který s neomylnou přesností odkrývá všechny neřešené či nedořešené problémy současného světa. Zkusme se tedy zamyslet nad možnými důsledky šíření choroby SARS. Zkusme se na chvíli povznést nad každodenní informace o počtu zemřelých (jakkoli jsou jejich úmrtí lidskými tragédiemi) a věnujme pozornost spíše otázce, jakým způsobem a do jaké míry promění syndrom akutního respiračního selhání životy obyvatel globální vesnice 21. století. Zdá se, že odpovědi jsou stejně složité a neuchopitelné jako virus sám.

[…]

Viry a antiviry

23 Úno

Koho by v raných počítačových dobách napadlo, že jednou vznikne problém se škůdci, kterým se ne náhodou říká viry. Také s sebou totiž přinášejí nákazu, která se šíří doslova rychlostí blesku. Dříve okrajové téma se proměnilo v ožehavé. Není divu, viry jdou s počítačovou dobou. Od jejich vzniku se natolik vyvinuly a rozšířily, že se staly velmi obávanými. Pojďme tedy nahlédnout do problematiky virové infekce. Popíšeme si nejnebezpečnější viry a jejich fungování ve chvíli, kdy se dostanou do našich počítačů. Zároveň nabídneme přehled nejpoužívanějších antivirových programů a popis jejich dovedností.

[…]

Vládce s ohromnou silou

23 Led

Není tomu tak dlouho, kdy internet rozpoutal neuvěřitelný pokrok ve světě osobních počítačů (PC). V době, kdy se lidé dostávali k informacím prostřednictvím časopisů, televizních přijímačů, satelitů, reklamních letáků, by jen málokoho napadlo, že přijde technologie, která nás ve velice krátkém čase dokáže připojit k mnoha zdrojům dat a informací.

Během několika sekund jsme dnes schopni se připojit na celosvětovou globální síť internet z kteréhokoli místa na zemi. Máme bleskový přístup ke zprávám ze světa, o aktuálních kurzech, nových technologiích. K čemukoli, co nás napadne. Koho by napadlo, že jednou budeme moci posílat poštu v elektronické podobě, která bude schopna obletět celý svět během 80 vteřin? Život bez internetu si vlastně už nedovedeme představit a podobné je to i dalšími zázraky techniky. Setkáváme se s ní na každém kroku – ať jde o bankovní sektor, nejrůznější instituce, pošty. Všechno je propojeno nejmodernější počítačovou sítí využívající prvky internetu. V každém případě tak jako ostatní technologie má i internet své stinné stránky. Každý z nás už slyšel o hackerech, nespočetně virech a dalších nepříjemnostech, které na nás v oblasti internetu mohou číhat. Těmto záležitostem se budeme věnovat v dalších dílech seriálu a ukážeme si, jak se proti těmto škůdcům bránit. Vzhledem k tomu, že internet využívá přes 8 milionů lidí na celém světě a každým dnem těchto uživatelů přibývá, se tato záležitost stává více a více zajímavější a využívanější. Každý z nás si jistě pokládá otázku, co nám v dalších letech internet přinese. Už dnes si přes síť můžeme například objednat nejrůznější zboží. Ale co bude dál? Internetová éra nám zcela jistě v blízké budoucnosti ukáže, jaká je v ní ohromná síla. Nechme se tedy překvapit pokrokem, který je zatím na začátku svého ohromného vývoje.

[…]