Tag Archives: Uran

Tam, kde prší diamanty

19 Kvě

Naše pohledy jsou stále častěji upřeny do vzdáleného vesmíru. Poameričtělý název „deep space“ mnohem častěji než dříve odhaluje roušku neskutečných vesmírných představení, o kterých dosud pozemšťan nemá ani potuchy. Na druhé straně je zde pevná a stále aktuální konkurence už trochu fádního Marsu. A tak se na nevšední události z jiných míst, také právoplatného vesmírného prostoru, v médiích téměř nedostává. Neprávem opomíjeným tématem jsou diamantové deště na planetách Uran a Neptun.

Dopřejme si jedinečnou možnost zabrouzdat na chvíli do téměř neosahaného místa sluneční soustavy, mezi planety největší a nejzáhadnější.

[…]

Proč sonda Huygens dobyla Titan?

16 Dub

Se svým průměrem 5150 km je Titan druhým největším měsícem sluneční soustavy. Je větší než náš Měsíc a dokonce větší než planeta Merkur. Velikostí jej předčí pouze Jupiterův měsíc Ganymed, který však Titan přesahuje o pouhých 112 km. Teplota na povrchu Titanu je -180 °C. Titan obíhá Saturn ve vzdálenosti 1,2 milionu kilometrů a jeden oběh mu trvá 15,95 pozemského dne. Je to svět úplně nový a do 14. ledna byl také naprosto neznámý. To však už neplatí a my se na něj prostřednictvím výsledků sondy Huygens můžeme podívat.

[…]

Uran: Dobývání »Jiřího hvězdy«

19 Lis

Vydáváme se v našem seriálu o planetách naší soustavy pomalu a jistě z hlubin rozlehlého vesmíru blíže Slunci. V dnešním díle nás čeká podivná zelená obluda kutálející se okolo oběžné dráhy. Její slabé prstence připomínají díky mezerám, počtu a své tloušťce struny kytary. Uran je první planetou objevenou dalekohledem. A její objev má s hudbou také mnoho společného. Neobjevil ji totiž astronom profesionál, ale hudebník.

Jedné březnové noci roku 1781 se na oblohu koukal hannoverský hudebník William Herschel. Měl k tomu vlastnoručně vyrobený šestnácticentimetrový dalekohled. A právě tímto přístrojem spatřil v souhvězdí Blíženců hvězdu, která se při větším přiblížení jevila jako zelenomodrý kotouček. Svůj život v Anglii tak věnoval pozorování tohoto objektu, který měsíc po objevu označil za kometu. Teprve po několika měsících bylo jasné, že nový objekt je planetou obíhající za drahou Saturnu.

[…]

Globální jaderné partnerství

13 Lis

Vláda amerického prezidenta George Bushe představila plán na vytvoření globálního jaderného partnerství (GNEP). Významným spojencem v jeho realizaci by mělo být Rusko. Bývalí protivníci ve studenoválečném jaderném zbrojení chtějí nyní vzájemnou spoluprací zajistit, aby se v nestabilních zemích jaderné elektrárny nestaly zástěrkou pro výrobu nebezpečných zbraní.

S nápadem na globální jaderné partnerství přišly Spojené státy již před dvěma lety, když se objevily první obavy z íránského programu na obohacování uranu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) projekt uvítala. Podle plánu se Amerika a Rusko stanou hlavními dodavateli reaktorového paliva ostatním zemím a zároveň odběrateli použitého paliva.

[…]

Francouzi řeší jaderný odpad

28 Lis

Tíživé otázky týkající se radioaktivních odpadů jsou předmětem vědeckého bádání již padesát let a dostávají se v současnosti na jedno z předních míst v žebříčku problémů lidstva. Od poloviny září až do poloviny ledna příštího roku budou ve Francii tyto problémy veřejně diskutovány v národní komisi, a to na základě požadavku ministerstva ekologie a průmyslu. Francouzské problémy jsou do značné míry analogické pro jiné země, v nichž jsou jaderné elektrárny klíčovou součástí energetického komplexu.

[…]

Třídit jaderný odpad bude v módě

19 Úno

Myšlenka znovu zužitkovat materiál ze starých věcí a tím šetřit přírodu je ušlechtilá a propagovaná. Je tedy s podivem, že zatímco barevně odlišené popelnice jsou halasně vítány, nesetkává se recyklace se stejným pochopením v případě odpadů průmyslových, konkrétně u použitého jaderného paliva. Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MW vyprodukuje za rok 25 – 30 tun použitého paliva. Z 96 % jde o nevyužitý uran 238U. Vysoce radioaktivní štěpné produkty tvoří tedy jen malou část odpadního materiálu, z každé tuny jen asi 35 – 45 kilogramů. Od 40. let minulého století je znám proces přepracování použitého paliva, při kterém se nebezpečné radioaktivní látky od neškodného uranu oddělí. Zbylý uran se vrací do jaderného koloběhu – obohacuje se o štěpitelný, ale velmi vzácný izotop 235U a znovu putuje jako čerstvé palivo do elektráren. Jedna tuna přepracovaného paliva ušetří dvě tuny přírodního uranu. Při spalovacím procesu dochází k přeměně části uranu 238U na plutonium 239Pu. To se chová stejně jako štěpitelný uran 235U, lze jej tedy použít jako palivo. Oddělené plutonium se mísí s uranem, čímž vzniká štěpná směs známá pod názvem MOX (UO2+PuO2). MOX lze bez problémů použít v reaktorech postavených po roce 1980 jako palivo. Ve většině reaktorů může MOX nahradit asi třetinu paliva, v některých dokonce polovinu. V Japonsku se bude stavět reaktor, který pojede výlučně na MOX.

[…]

Hubbleův teleskop na oběžné dráze Uranu zachytil nové měsíce

2 Pro

Astronomům se podařilo odhalit poblíž Uranu dva nové měsíce. Nedávné pozorování Hubbleova teleskopu (více o něm v říjnovém čísle našeho časopisu) přineslo na oběžné dráze kolem planety dva z nejmenších zatím objevených satelitů.

[…]