Tag Archives: Tchaj-wan

Těžké počasí

12 Úno

Padají snad některá letadla za oběť mysterióznímu ledovému nebezpečí, protože pro něj zkrátka nebyla navržena? 31. října 1994 se turbovrtulový letoun mířící do Chicaga zřítil do sójového pole u Roselawnu v Indianě a všech 68 pasažérů na palubě zahynulo. Ačkoli počasí ten den bylo studené, nikdo nemohl věřit tomu, co vyšetřovatelé objevili. Důvodem havárie byla totiž ledová námraza na křídlech.

[…]

SARS bez servítků

18 Čvn

Nebýt války v Iráku, plnila by ta zpráva spolehlivě první stránky novin. Rozšíření SARS, dosud neznámého onemocnění dýchacích cest, však s dozvuky posledních výstřelů protisaddámovské koalice v Iráku přece jen převzalo štafetu nejsledovanější a nejzávažnější světové události a tuto pozici si (právem) drží dodnes.

Proč si vlastně nemoc, jejíž viry vypadají pod mikroskopem jako nevinné plátky kiwi, získala takovou pozornost – zvláště když je od prvopočátku relativně dobře léčitelná (úmrtnost na SARS činí „pouhá“ čtyři procenta)? Odpovědí najdeme hned několik. Tak především nelze podceňovat žádnou chorobu, která se šíří vzduchem tak snadno jako SARS. Avšak neméně závažným důvodem zvýšeného zájmu o onemocnění je skutečnost, že se v podobě viru SARS koncentrují všechna palčivá témata současného světa – od projevů globalizace přes politické dopady až po šíření terorismu a boj proti němu. SARS není jen pouhou první nemocí 21. století, jak bývá často označována. Je to zároveň i jakýsi katalyzátor – lakmusový papírek, který s neomylnou přesností odkrývá všechny neřešené či nedořešené problémy současného světa. Zkusme se tedy zamyslet nad možnými důsledky šíření choroby SARS. Zkusme se na chvíli povznést nad každodenní informace o počtu zemřelých (jakkoli jsou jejich úmrtí lidskými tragédiemi) a věnujme pozornost spíše otázce, jakým způsobem a do jaké míry promění syndrom akutního respiračního selhání životy obyvatel globální vesnice 21. století. Zdá se, že odpovědi jsou stejně složité a neuchopitelné jako virus sám.

[…]

Tchaj-wan Výzva pro české mostní inženýry

19 Úno

Asijský ostrov Tchaj-wan patří k místům s největším počtem obyvatel na čtvereční kilometr. Převážná většina ostrova je hornatá a tedy v podstatě neobydlená, zbytek tvoří zejména městské aglomerace táhnoucí se podél západního pobřeží po celé délce země. Dopravní spojení hlavního města Tchaj-pej, ležícího na severu, se zbytkem ostrova je v současné době zcela nevyhovující. Stávající železniční sít tvoří okruh podél pobřeží, přičemž jen část je elektrifikovaná. Dálnice kapacitně nestačí a letecká doprava nemůže pokrýt všechny dopravní požadavky. Začátkem devadesátých let byly provedeny první návrhy na zbudovaní vysokorychlostní tratě mezi největšími tchajwanskými městy. Tchajwanská vláda se nechala inspirovat Japonskem, zemí s dobře fungujícím a rozvinutým systémem vysokorychlostních tratí, které tu tvoří hlavní spojení velkých měst a přebírají zásadní úlohu v dopravě na střední a delší vzdálenosti.

[…]