Tag Archives: Rentgenové paprsky

Duel aneb Budiž světlo

24 Pro

Redakce webzinu světvědy.cz je hojně oslovována různými autory, kteří nabízejí své články o zajímavých výzkumech i nevšedních přístupech k různým vědeckým problémům. Často z nich vyplyne chvályhodná snaha o poznání, i když občas bývá počáteční přístup autora diskutabilní, chybný či dokonce scestný. Pan Jiří Muladi nám nabídl článek Budiž světlo, který sám označil za kontroverzní. Pustil se na pole, které označujeme za nejzáludnější otázky fyziky. Nechali jsme ho posoudit našemu kmenovému expertovi Martinu Petráskovi. Výsledek nás pobídl protentokrát nechat celý „duel“ pro osvěžení obsahu listopadového čísla časopisu poučně či osvětově vyznít. Dokážeme si totiž představit, jak člověk s humanitním vzděláním a bez hlubších znalostí přírodních zákonů může být zmaten podobnými suverénními texty hýřícími argumenty, vzorci a rovnicemi. Probouzet ve 21. století pojem „éter“ však zaslouží obdiv, i když nikoli pochvalu. Pro přehlednost jsme mezi černě vytištěný text pana Muladiho vkládali rovnou poznámky Martina Petráska (M. P.).

[…]

Pohled do chladného vesmíru

16 Čvc

Vesmírný infračervený teleskop (Space Infrared Telescope Facility – SIRTF) je čtvrtou a prozatím poslední „velkou observatoří“ vyslanou NASA do vesmíru k výzkumu v různých vlnových délkách. Ostatní – Hubble, COMPTEL a Chandra – přijímají data viditelná, rentgenová a ve spektru paprsků gama. SIRTF díky příjmu infračerveného záření pozvedne prašný závoj, který zahaluje velkou část našeho vesmíru.

Přístroje v čele s infračerveným teleskopem budou dostatečně vzdáleny od teplé záře Země na to, aby pro vědce získaly jedinečné záběry chladného vesmíru – ledovými kometami a měsíci naší sluneční soustavy počínaje a nejvzdálenějšími galaxiemi vesmíru konče. Tak zní přinejmenším plán, ale k jeho dosažení vedla dlouhá cesta. Mnozí z vědců a techniků, kteří se podíleli na stavbě a dokončování teleskopu, na něm pracovali celých dvacet let – což je pro vývoj vesmírné stanice bez posádky neuvěřitelná doba.

[…]

Rentgenový pohled ke hvězdám

18 Srp

Observatoř Chandra, vypuštěná raketoplánem Columbia 23. července 1999, zůstává do dnešního dne nejpropracovanějším satelitem ke sledování vesmíru pomocí rentgenových paprsků. Dokáže zachytit paprsky objektů vzdálených miliardy světelných let.

Její teleskop obsahuje ta největší, nejdokonaleji vytvarovaná a nejpřesněji nastavená zrcadla, jaká byla kdy vyrobena. Snímky získané pomocí observatoře Chandra jsou pětadvacetkrát ostřejší než veškeré obrazy pořízené astronomy z předchozích rentgenových satelitů. Toto rozlišení by umožnilo člověku jasně číst noviny na vzdálenost jednoho kilometru. Observatoř byla navržena a sestrojena k pozorování rentgenových paprsků z vysoce energetických oblastí vesmíru, jako jsou například pozůstatky vybuchlých hvězd. Díky ní můžeme získat daleko podrobnější informace o černých dírách, supernovách a temné hmotě a tak lépe pochopit původ, vývoj a budoucnost vesmíru.

[…]

Infračervená nejmódnější barva.

25 Bře

Nebude to trvat dlouho a díky Herschelově observatoři získá Evropská vesmírná agentura infračervené snímky těch nejchladnějších a nejvzdálenějších objektů ve vesmíru. Proč jsou ale pozorování v infračerveném světle tolik důležitá? Vesmír je plný záření všech druhů, ale většinu z nich nedokážeme zde na Zemi zachytit kvůli atmosféře, která mnoho vlnových délek záření odstiňuje, zatímco jiné propouští. Naštěstí pro život na naší planetě dokáže atmosféra zastavit škodlivé vysokoenergetické rentgenové, gama a ve většině případů i ultrafialové paprsky; kromě toho odstiňuje velkou část infračerveného záření s výjimkou poměrně úzké vlnové délky, která dokáže proniknout až k povrchovým teleskopům.

[…]