Tag Archives: Reaktory

Globální jaderné partnerství

13 Lis

Vláda amerického prezidenta George Bushe představila plán na vytvoření globálního jaderného partnerství (GNEP). Významným spojencem v jeho realizaci by mělo být Rusko. Bývalí protivníci ve studenoválečném jaderném zbrojení chtějí nyní vzájemnou spoluprací zajistit, aby se v nestabilních zemích jaderné elektrárny nestaly zástěrkou pro výrobu nebezpečných zbraní.

S nápadem na globální jaderné partnerství přišly Spojené státy již před dvěma lety, když se objevily první obavy z íránského programu na obohacování uranu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) projekt uvítala. Podle plánu se Amerika a Rusko stanou hlavními dodavateli reaktorového paliva ostatním zemím a zároveň odběrateli použitého paliva.

[…]

V roce 2005 pracovalo 443 reaktorů

19 Úno

Podle Světové asociace pro atomovou energii (WNA) je v současné době po celém světě v provozu celkem 443 reaktorů, které disponují výkonem okolo 370 000 MWe. Elektřina vyrobená z jádra zastupuje 16 % průměrné světové produkce a nadále lze počítat s jejím nárůstem.

Do sítě byly podle WNA v uplynulém roce připojeny 2 nové reaktory – japonský Higashidori (1067 MWe) a indický Tarapur (490 MWe). Po delší přestávce začal do sítě opět dodávat energii jeden kanadský reaktor (Pickering – 515 MWe). Naopak k uzavření jaderných zařízení došlo ve dvou případech – jednalo se o německý Obrigheim (340 MWe) a švédský Barsebäck (602 MWe). Celkem tak došlo k navýšení instalované kapacity v jaderných elektrárnách o1130 MWe.

[…]

Třídit jaderný odpad bude v módě

19 Úno

Myšlenka znovu zužitkovat materiál ze starých věcí a tím šetřit přírodu je ušlechtilá a propagovaná. Je tedy s podivem, že zatímco barevně odlišené popelnice jsou halasně vítány, nesetkává se recyklace se stejným pochopením v případě odpadů průmyslových, konkrétně u použitého jaderného paliva. Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MW vyprodukuje za rok 25 – 30 tun použitého paliva. Z 96 % jde o nevyužitý uran 238U. Vysoce radioaktivní štěpné produkty tvoří tedy jen malou část odpadního materiálu, z každé tuny jen asi 35 – 45 kilogramů. Od 40. let minulého století je znám proces přepracování použitého paliva, při kterém se nebezpečné radioaktivní látky od neškodného uranu oddělí. Zbylý uran se vrací do jaderného koloběhu – obohacuje se o štěpitelný, ale velmi vzácný izotop 235U a znovu putuje jako čerstvé palivo do elektráren. Jedna tuna přepracovaného paliva ušetří dvě tuny přírodního uranu. Při spalovacím procesu dochází k přeměně části uranu 238U na plutonium 239Pu. To se chová stejně jako štěpitelný uran 235U, lze jej tedy použít jako palivo. Oddělené plutonium se mísí s uranem, čímž vzniká štěpná směs známá pod názvem MOX (UO2+PuO2). MOX lze bez problémů použít v reaktorech postavených po roce 1980 jako palivo. Ve většině reaktorů může MOX nahradit asi třetinu paliva, v některých dokonce polovinu. V Japonsku se bude stavět reaktor, který pojede výlučně na MOX.

[…]

Reaktor pro třetí tisíciletí

18 Říj

Nový reaktor AP1000 (viz snímky modelů), vývojově navazující na menší tlakovodní reaktor AP600, dosahuje výkonu až 1154 MWe a má životnost 60 let. Projektanti se při vývoji drželi zásady, že jednoduchost rovná se bezpečnost a ekonomičnost. Výsledkem je reaktor, jenž obsahuje o 50 % méně ventilů, o 83 % méně potrubí, o 87 % méně kontrolních kabelů a o 35 % méně čerpadel než velikostně srovnatelné konvenční reaktory. Viceprezident sekce jaderných elektráren firmy Westinghouse Jack Allen k tomu říká: „Jelikož AP1000 obsahuje výrazně méně čerpadel, potrubí a kabelů, znamená to, že se instaluje, kontroluje a udržuje mnohem méně položek, čímž se zvyšuje bezpečnost a snižuje cena.“

[…]