Tag Archives: Ptáci

Ryba, která dělala kliky

18 Čvc

Musel to být zajímavý oběd. Mezinárodní skupina paleontologů, která dělala výzkum říčních usazenin u řeky na drsném ostrově Ellesmere v oblasti Nunavut v severní Kanadě, si dávala polední pauzu. Všichni jedli, když se jeden z nich náhodně otočil a ve zmrzlé skalní útesovité mělčině spatřil nějakou divnou tlamu mrtvé ryby. Takhle došlo k objevu tvora jménem Tiktaalik roseae, která se stala vědeckou senzací posledních měsíců.

Postupně našli vědci tři kostry ryby, která žila asi před 375 miliony let v prvohorním devonu a je posledním vývojovým článkem v postupné přeměně vodních živočichů v suchozemské. Jméno Tiktaalik dali rybě eskymáci z kmene Inuitů, kteří na Ellesmere žijí. V jejich jazyce to znamená „velká ryba plující v mělké vodě“. Mimochodem tiktaalik (přesněji tic-TAH-lick) je také inuitské jméno pro tzv. mníka jednovousého, který se vyskytuje i u nás.

Místo, na němž byla Tiktaalik roseae nalezena, je vzdáleno 950 km severně od severního polárního kruhu, jenž protíná Kanadu. Ryba už lépe chodila, než plavala. Patří do stejné třídy lalokoploutvých jako zkamenělina známá pod jménem latimérie obrovská. Švédský vědec Erik Ahlberg z univerzity Uppsale označil Tiktaalik roseae za „ikonu evoluce.“

[…]

Ptačí chřipka – Pozor! Zde leží smrt, nesahat!

16 Kvě

Ptačí chřipka… Téma, jehož závažnost a reálná nebezpečnost osciluje už tři čtvrtě roku mezi dvěma póly. Jeden reprezentuje bagatelizaci: všechno je zveličené, farmaceutické firmy s námi hrají odpornou hru a ceny jejich akcií rostou, obraty se násobí; u nás »to« ještě není, úroveň české hygieny a lékařské péče je přece na vysoké úrovni. Druhý reprezentuje paniku: ptačí chřipka se šíří nezadržitelně, mutace viru a jeho lavinovitý přenos je jen otázkou času, pak všichni padneme za oběť pandemii. Pravda je někde uprostřed na hranici, kterou střeží civilizovaná zdravotní ostražitost, hygiena, prevence, racionální analýza.

[…]

Grónsko – Arktická expedice

28 Srp

„Už třetí den se plavíme na sever. Zítra možná uvidíme pobřeží Špicberků a pak poplujeme směrem ke grónskému pobřeží. Asi za týden dorazíme k hranici ledu, kry jsou letos zase o něco dál na sever. V laboratořích ukrytých v teplu lodě se už zpracovávají první výsledky měření. Kontrolky blikají, je slyšet tichý chod počítačů a přístrojů, zatímco nad lodí se objevilo malé hejno racků tříprstých. Létají sem a tam, honí se a křičí a je jim úplně jedno, že je pět nad nulou a od severu vane ledový vítr. Stojím zabalená ve svetru a teplé větrovce na přídi lodi a najednou mám pocit, že mě ledovým dechem vítá sám velký Arktis.“

Tolik z expedičního deníku Markéty Pokorné, studentky pátého ročníku Českého vysokého učení technického v Praze, obor geodézie, kartografie. Čtvrtý rok svého studia strávila na Universitě Hannover, kde se specializovala na batymetrii. Je jedna z mála šťastlivců, kteří se mohli zúčastnit prestižní mezinárodní expedice směřující do arktické oblasti východního Grónska.
[…]