Tag Archives: Praha

Vrabci mizí z Evropy

22 Lis

Vědci jsou znepokojeni úbytkem vrabců v západní Evropě. Podle různých studií je to další signál zhoršování kvality životního prostředí, na což jsou vrabci zvláště citliví.

[…]

Dirk Inzé vidí jen jednu cestu

24 Bře

Profesor Dirk Inzé, sympatický Belgičan, vědecký ředitel Oddělení rostlinné systémové biologie Univerzity v Gentu, expert agrobiotechnologické společnosti CropDesign a vůdčí osobnost evropské technologické platformy Plants for the Future (je součástí EPSO neboli Evropské organizace věd o rostlinách, s jejíž činností se ztotožňuje EU), má renomé, jež lze označit výrazem „evropský guru rostlinné biologie“. Pobýval v minulých dnech v Praze na pozvání Akademie věd ČR, protože ze svých pozic využívá smluvní spolupráce s Ústavem experimentální botaniky AV ČR.
[…]

Vysoké školství a finance: O co vlastně jde?

21 Úno

Za hlavní problém financování vysokého školství v naší zemi bývá považováno řešení otázky, odkud vzít dostatek finančních prostředků. Nebylo by však přesnější položit otázku, kam či na co a za co peníze dát? Ekonomové tento problém nazývají alokační efektivností.

[…]

Rusové otvírají vědeckou ambasádu

18 Zář

Ruská akademie přírodních věd otevírá v ČR své zastoupení a chce se podělit s Evropou o své vynálezy a inovace. Z Prahy to bude mít blíž. Česká republika bude první zemí ve východní a centrální Evropě, kde ruští vědci založí svou „ambasádu“.

O vzniku zastoupení Ruské akademie přírodních věd (RAPV) informoval profesor Igor Bazikov během předávání diplomů RAPV svým českým kolegům. Tuto iniciativu podpořili profesoři Akademie věd ČR, Karlovy univerzity a ruští diplomaté. K otevření zastoupení chybí jen registrace na českém ministerstvu vnitra, „ambasáda“ bude mít sídlo v Praze. Členy Akademie je 18 laureátů Nobelovy ceny, jsou jimi např. exprezident Michail Gorbačov, spisovatel-disident Alexandr Solženicyn, fyzik Nikolaj Basov, ekonom Vasilij Leontjev, fyzik Sergej Kapitsa. Význam těchto jmen svědčí o prestiži a uznání této instituce ve světě.

[…]

Evropská vědecká korunovace na Hradě

15 Pro

Evropa korunovala 2. prosince na Pražském hradě své nejlepší vědce za rok 2004 udělením Descartových cen, které jsou považovány za „evropské Nobelovky“. Z osmi finálových týmů, které vybrala porota v čele s prezidentkou Descartes Grand Jury paní prof. Ene Ergma z Estonska, která je mj. předsedkyní estonského parlamentu a viceprezidentkou Estonské akademie věd (je profesorkou astrofyziky na univerzitě v Tartu), vzešli nakonec dva vítězové, mezi něž byla rozdělena prémie ve výši jednoho milionu eur.

[…]

Projekt virtuální staré Prahy

18 Zář

Praha je krásná. O tom snad nepochybuje vůbec nikdo a dokazují nám to znovu a znovu každý rok tisíce návštěvníků, kteří se do našeho hlavního města vypravují ze všech konců světa. Už vás ale někdy napadlo, že k tomu, abyste mohli obdivovat architekturu a historii Prahy, nemusíte opouštět teplo domova? Vyhněte se tlačenicím, přemrštěným cenám a davům fotoaparáty ozbrojených turistů – vítejte v internetovém světě pražských ulic a náměstí!

Projekt umožňuje uživatelům internetu virtuálně navštívit část staré Prahy a v trojrozměrném prostředí se procházet jejími uličkami a náměstími. V okně webového prohlížeče se v reálném čase návštěvník pohybuje po ulicích a podle jeho aktuální polohy jsou průběžně zobrazovány další textové i obrazové informace o právě navštívených místech. Dovoluje-li webový prohlížeč spouštět aplety v jazyce Java, je pohyb návštěvníka navíc synchronně zobrazován na připojené turistické mapce.

[…]

Evropa zlepšuje patentové systémy

27 Kvě

Vstupem do Evropské unie získala Česká republika ještě kvalitnější integrovaný přístup do databází a patentových organizací chránících duševní vlastnictví a může s nimi účinně spolupracovat. Velmi užitečný je pro českou vědeckou a technickou komunitu Evropský patentový, informační a dokumentační systém (EPIDOS). V Praze nedávno proběhla mezinárodní konference, která se zabývala právě programem EPIDOS.
[…]

Záření které pomáhá

2 Lis

Řada pacientů z Prahy a Středočeského kraje se pravděpodobně ani nemohla dočkat okamžiku, kdy bude opět v provozu oddělení RTG raimg dioterapie. Stalo se s tím rozdílem, že už nebudou se svými potížemi cestovat v hlavním městě do ulice Klimentská, nýbrž na Karlovo náměstí. V prostorách tamní Fakultní polikliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice bylo na počátku února slavnostně otevřeno nové oddělení.

Přednosta Onkologické kliniky VFN doc. Dr. Luboš Petruželka si pochvaloval: „Byl pořízen nový přístroj na rentgenové ozařování. Kromě protinádorového ozařování povrchových metastáz je určen také pro paliativní ozařování některých vybraných metastatických lokalizací. Kromě toho je určen k nenádorové protizánětlivé nebo analgetické radioterapii, která se týká především ozařování zánětlivých nebo degenerativních procesů u starších nemocných. Týká se to populace nad 50 let věku, kde se tyto nemoci více vyskytují, jistě přispěje ke zkvalitnění života,“ ujišťuje tento špičkový odborník a dodává. „Indikací, přestože se musejí provádět s mírou, je velké množství a nemocných stále přibývá. Je to jeden z malých, ale významných krůčků, který ocení především nemocní této skupiny.“ Vedoucí RTG radioterapie je MUDr. Zdena BednÁřovÁ, která zodpovídá za provoz oddělení a vybudování pracoviště s novým přístrojem pro ni bylo velkou výzvou, jak ostatně vyplyne z následujícího rozhovoru.

[…]

CZEch Large-area Time coincidence Array – CZELTA

30 Lis

„CZEch Large-area Time coincidence Array“ je projekt, jehož cílem je detekovat primární částice kosmického záření o energiích větších než 1014 eV. V rámci naší republiky jde o zcela unikátní dílo, jelikož naplňuje nejpřísnější vědecké cíle, které však dokážou realizovat i studenti středních škol. A těm je právě projekt určen. S pomocí středoškoláků se tak bude moci i česká věda podílet na honbě za záhadami splašených padesátijoulových tenisových míčků velikosti protonu.
[…]

Číhaná na exotické částice

28 Lis

Projekt, který se rozbíhá v České republice, by mohl významně ovlivnit pohled mladých studentů na skutečnou vědu. Právě středoškoláci totiž dostanou šanci podílet se na odtajňování některých záhad vesmíru. Budou nám v hledání nejexotičtějších částic kosmického záření pomáhat právě oni?

Když se před sto lety objevily první známky toho, že se nám ve vzduchu pohybují nabité částice, nepřikládala se tomu žádná kosmická váha. Asi nám naše Země něco ionizujícího vyzařuje z nitra. Jenže potom se v roce 1912 vydal Rakušan Victor Francis Hess se svým heliovým balonem na výlet do výšky přes pět kilometrů nad zemský povrch. K překvapení všech, čím výše balon stoupal, tím více částic svými přístroji detekoval. Bylo jasno, tyto částice musí pocházet z kosmu. […]