Tag Archives: Observatoř

Náš vesmír v záři paprsků gama

29 Čvn

Comptonova observatoř pro pozorování paprsků gama byla hned po Hubbleově vesmírném teleskopu druhou z velkých observatoří vyslaných na oběžnou dráhu. Při váze sedmnácti tun byl Compton – vypuštěný z raketoplánu Atlantis 5. dubna 1991 – vůbec nejtěžší astrofyzikální sondou své doby vynesenou do vesmíru. Na rozdíl od Hubbleu, jehož přístroje operují s viditelnými a ultrafialovými vlnovými délkami, byl Compton vybaven čtyřmi přístroji zachycujícími vysokoenergetické záření paprsků gama. Po devíti letech práce byl úspěšně stažen z oběžné dráhy a vrátil se do atmosféry 4. června 2000. […]

Překvapení z vesmíru – nový typ hvězdy

16 Čvc

O tom, že je obloha stále plná překvapení, se přesvědčili i astronomové z Manchesterské univerzity. S použitím nové metody hledání rádiových pulsarů objevili jedenáct objektů, které do konceptu známých typů pulsarů vůbec nezapadalo. Astronomové jsou přesvědčeni, že jde o nový typ neutronových hvězd. Ty nejenže našim zrakům, díky svému důmyslně nenápadnému způsobu existence, dosud unikaly, ale jsou také zřejmě 4x běžnější než klasické rádiové pulsary.

[…]

Pohled do chladného vesmíru

16 Čvc

Vesmírný infračervený teleskop (Space Infrared Telescope Facility – SIRTF) je čtvrtou a prozatím poslední „velkou observatoří“ vyslanou NASA do vesmíru k výzkumu v různých vlnových délkách. Ostatní – Hubble, COMPTEL a Chandra – přijímají data viditelná, rentgenová a ve spektru paprsků gama. SIRTF díky příjmu infračerveného záření pozvedne prašný závoj, který zahaluje velkou část našeho vesmíru.

Přístroje v čele s infračerveným teleskopem budou dostatečně vzdáleny od teplé záře Země na to, aby pro vědce získaly jedinečné záběry chladného vesmíru – ledovými kometami a měsíci naší sluneční soustavy počínaje a nejvzdálenějšími galaxiemi vesmíru konče. Tak zní přinejmenším plán, ale k jeho dosažení vedla dlouhá cesta. Mnozí z vědců a techniků, kteří se podíleli na stavbě a dokončování teleskopu, na něm pracovali celých dvacet let – což je pro vývoj vesmírné stanice bez posádky neuvěřitelná doba.

[…]

Observatoř stará 4100 let

2 Čvc

Podle informace zpravodajského serveru BBC našli archeologové v Číně údajně jednu z nejstarších astronomických observatoří na světě. Její zbytky staré odhadem 4100 let objevili ve městě Lin-fen v provinci Šan-si. Předpokládá se, že právě dávní čínští astronomové patřili mezi první vědecké pozorovatele hvězd. Současní vědci z čínské akademie věd se domnívají, že objev hvězdárny jim umožní získat poznatky o starověké astronomii.

[…]

Největší výbuch v historii vesmíru

2 Úno

Jsou neduhy, kterými trpí i vesmírní veleobři. Jedny takové „zažívací potíže“ postihly i supermasivní černou díru v centrální galaxii jedné galaktické kupy. Černá díra byla natolik nenasytná, že se rozhodla požrat více materiálu, než byla schopna. Následné černodírové zvracení vyústilo v největší pozorovaný výbuch ve vesmíru, jaký jsme kdy zažili.

[…]

Rentgenový portrét Proxima Centauri

18 Pro

Máte možnost zhlédnout jedinečnou a rozhodně českou premiéru snímku našeho nejbližšího hvězdného souseda. Tím je (po našem Slunci samozřejmě) malinká trpasličí hvězda zvaná Proxima Centauri. Snímek byl pořízen v rentgenovém spektru. Osmihodinovou expozicí jej snímala vesmírná observatoř Chandra již v květnu 2000. Zveřejněn však byl až před několika týdny a je tak horkou a lákavou novinkou pro každého amatérského i profesionálního příznivce oblohy.

[…]

Další úspěch české astronomie!

2 Lis

Česká republika se od loňského roku může pochlubit tím, že má objevitele, který se věnuje nesrovnatelně obtížnějšímu úkolu vyhledávání nov ve známé spirální galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy ve vzdálenosti asi 2,5 milionu světelných let od Země. Díky vtipně připravenému pozorovacímu programu a také zásluhou pokroku digitální zobrazovací techniky dokázal Kamil Hornoch v průběhu roku objevit čtyři novy a dosáhl tak nevídaného úspěchu.
[…]

Rentgenový pohled ke hvězdám

18 Srp

Observatoř Chandra, vypuštěná raketoplánem Columbia 23. července 1999, zůstává do dnešního dne nejpropracovanějším satelitem ke sledování vesmíru pomocí rentgenových paprsků. Dokáže zachytit paprsky objektů vzdálených miliardy světelných let.

Její teleskop obsahuje ta největší, nejdokonaleji vytvarovaná a nejpřesněji nastavená zrcadla, jaká byla kdy vyrobena. Snímky získané pomocí observatoře Chandra jsou pětadvacetkrát ostřejší než veškeré obrazy pořízené astronomy z předchozích rentgenových satelitů. Toto rozlišení by umožnilo člověku jasně číst noviny na vzdálenost jednoho kilometru. Observatoř byla navržena a sestrojena k pozorování rentgenových paprsků z vysoce energetických oblastí vesmíru, jako jsou například pozůstatky vybuchlých hvězd. Díky ní můžeme získat daleko podrobnější informace o černých dírách, supernovách a temné hmotě a tak lépe pochopit původ, vývoj a budoucnost vesmíru.

[…]