Tag Archives: Nobelova cena

Psychowalkman, fenomén pro expanzi lidského vědomí

30 Pro

V roce 1986 předpověděl americký psycholog a vědec Michael Hutchison, že éra přístrojů pro expanzi lidského vědomí právě přichází. Od tohoto data, kdy byla také vyrobena první série těchto přístrojů pro širokou veřejnost, se fenomén zvaný AVS přístroj – lidově „psychowalkman“ – nezadržitelně šíří po světě.

Odvaha některých reklamních i nezávislých informací o AVS přístrojích (psychowalkmanech) je velká. Uvádí se, mimo jiné, že AVS přístroj dokáže zvýšit koncentraci až o 50 %, okamžitě zbavit únavy a stresu nebo samovyléčit některé psychosomatické potíže, např. nespavost či deprese. Ovšem i když některá reklamní tvrzení občas přehánějí, v zásadě je to pravda. Vývoj fenoménu „psychowalkman“, při němž byly uděleny i 2 Nobelovy ceny, trval bezmála 50 let a určitě stál za to. AVS přístroje zvyšující kapacitu mozku pracují na základě přesných fakt o fungování lidského mozku a organismu. Americký vědec Prof. PhD. Thomas Budzinski, který působil v letech 1980 až1986 jako šéf psychologických výzkumů v NASA a Pentagonu, popisuje:

„Fyziologové a psychologové například zjistili, že i v bdělém stavu využíváme jen asi desetinu mozkové kapacity. Pomozme si přirovnáním: v supermoderním závodním autě se po dálnici ploužíte dvacetikilometrovou rychlostí na jedničku jen proto, že vám nikdo neřekl o existenci řadicí páky. Stejně je tomu s mozkem. Mozek v sobě prostě ukrývá mnohem víc schopností, mnohem víc paměťové a myšlenkové kapacity, než se nám doposud zdálo. A jako řídicí centrum organismu dokáže mozek při probuzení vědomí i efektivněji řídit celé tělo. AVS přístroje jsou geniální v tom, že dokážou tuto nevyužitou kapacitu mozku a tělesných biorytmů nastartovat.“

[…]

Templetonovu cenu získal John D. Barrow

19 Čvc

Britský kosmolog a profesor matematických věd na univerzitě v Cambridge John David Barrow (53) se stane laureátem nejlukrativnějšího světového ocenění pro vědce. V Buckinghamském paláci v Londýně obdrží 3. května z rukou prince Philipa, vévody z Edinburghu, Templetonovu cenu.

Templetonova cena má ve vědeckém světě zcela mimořádné postavení. Je spojena s nejvyšší finanční prémií pro jednotlivce. Letos je její výše 795 000 liber (asi 1,4 milionu dolarů) a sir John Marks Templeton rozhodl, že bude vždy vyšší než Nobelova cena. Také preambule tohoto ocenění je velmi nevšední a originální. Celý název této ceny zní: Templeton Prize for Progress Toward Research or Discoveries About Spiritual Realities, čili Templetonova cena za pokrok v oblasti výzkumu nebo objevů týkajících se duchovní reality.

[…]

Rusové otvírají vědeckou ambasádu

18 Zář

Ruská akademie přírodních věd otevírá v ČR své zastoupení a chce se podělit s Evropou o své vynálezy a inovace. Z Prahy to bude mít blíž. Česká republika bude první zemí ve východní a centrální Evropě, kde ruští vědci založí svou „ambasádu“.

O vzniku zastoupení Ruské akademie přírodních věd (RAPV) informoval profesor Igor Bazikov během předávání diplomů RAPV svým českým kolegům. Tuto iniciativu podpořili profesoři Akademie věd ČR, Karlovy univerzity a ruští diplomaté. K otevření zastoupení chybí jen registrace na českém ministerstvu vnitra, „ambasáda“ bude mít sídlo v Praze. Členy Akademie je 18 laureátů Nobelovy ceny, jsou jimi např. exprezident Michail Gorbačov, spisovatel-disident Alexandr Solženicyn, fyzik Nikolaj Basov, ekonom Vasilij Leontjev, fyzik Sergej Kapitsa. Význam těchto jmen svědčí o prestiži a uznání této instituce ve světě.

[…]

Vývoj v oblasti genetiky a klonování

24 Čvn

1865
Opat Johann Gregor Mendel svými objevy založil nauku o dědičnosti (genech).

1871
Objev nukleových kyselin.

1938
Vědecky popsal principy klonování poprvé nositel Nobelovy ceny Hans Spemann.

1944
Američan Oswald Avery s kolegy objevil, že deoxyribonukleová kyselina (DNA) je nositelkou dědičné informace.

1952
Američané Robert Briggs a Thomas King poprvé uplatnili metodu klonování přenosem buněčného jádra u živočichů – dokázali přenést jádro buňky pulce do žabího vajíčka. Klonovaný pulec se ale dál nevyvíjel.

1953
Angličané Francis Crick a Maurice Wilkins a Američan James Watson objevili strukturu DNA.

1962
Angličan John Gurdon navázal na studie Briggse a Kinga – klonoval žáby. V té době bylo známo, že například buňka ze žabího střeva má v sobě kompletní informace pro novou totožnou žábu. Podařilo se mu izolovat tuto buňku, z ní pak její jádro a to implantoval do vajíčka jiné žáby. Vyvinul se z něho pulec, který byl úplnou genetickou kopií žáby, jež mu dala své buněčné jádro.

1975 – 1979
Poprvé byly izolovány lidské geny.

1979
Dánský biolog Steve Willadsen poprvé naklonoval z embryonálních buněk jednovaječná dvojčata a trojčata ovcí.

1984
Pomocí genově pozměněného embrya přišlo na svět v laboratořích britských vědců zvíře – napůl ovce, napůl koza.

1986
Nová transnukleární metoda klonování embryonálních buněk umožnila Willadsenovi vytvořit ovci.

1988
V USA poprvé udělili patent na geneticky manipulované zvíře – myš, do jejíž genetické výbavy byl vnesen gen rakoviny člověka.

1991
Začátek projektu zkoumání lidského genomu mezinárodním veřejným konsorciem Human Genome Project.

1993
Jerry Hall a Robert Stillman naklonovali ve Washingtonu lidská embrya, která se do určitého stadia vyvíjela. Šlo o první praktický pokus se zárodky člověka.

1995
V Edinburghu se narodily ovce Morag a Megan. Šlo o první klonovaná zvířata vytvořená přenosem buněčného jádra z částečně specializovaných embryonálních buněk rostoucích ve zkumavce.

Červenec 1996
Narození ovce Dolly, kterou vytvořil tým Iana Wilmuta v Rosslinově institutu v Edinburghu. Poprvé se podařilo transnukleární klonování z tělové buňky dospělého jedince.

Duben 1998
Dolly přivedla na svět ovečku Bonnie. Dokázala tak, že se může rozmnožovat.

Prosinec 1998
Jihokorejští vědci oznámili, že naklonovali lidské embryo z buněk dospělé ženy. Upřesnili, že embryo zničili již v prvním stadiu jeho vývoje.

Červen 1999
Vědci z amerického státu Massachussetts naklonovali lidské embro použitím stejné metody, kterou vznikla ovce Dolly. Podle amerických zákonů jej do dvou týdnů museli usmrtit.

26. Června 2000
HGP oznámilo sestavení prvního hrubého náčrtu celého lidského genomu.

25. listopadu 2001
Americká společnost Advanced Cell Technology Inc. poprvé naklonovala lidské embryo k lékařským účelům.

Prosinec 2001
První naklonovanou kočku prezentoval tým vědců z texaské A&M University. Jednalo se o vůbec první klon domácího miláčka.

Březen 2002
Italský lékař Severino Antinori poprvé oznámil záměr přivést na svět klonované dítě. Podle něj je metoda, kterou vznikla Dolly, legální i u lidí, neboť buněčné jádro oplodněné vajíčkem vložené do jiného jádra nelze považovat za embryo.

6. dubna 2002
Italský gynekolog Severino Antinori oznámil, že úspěšně aplikoval klonování při umělém oplodnění ženy. Dítě se má narodit v lednu 2003.

4. srpna 2002
Vědcům se podařilo sestavit nejucelenější genetickou mapu myši. V prosinci americký časopis Nature zveřejnil, že lidé a myši mají asi z 99 procent totožný genom.

26. prosince 2002
Společnost pro lidské klonování Clonaid sdělila, že se narodilo první klonované dítě na světě. „Rodičem“ dcery Evy měl být jistý americký pár.

3. ledna 2003
Clonaid oznámil narození dalšího klonovaného dítěte. Společnost však žádný důkaz neposkytla. Rodiči tentokrát měly být dvě lesbické maminky z Nizozemska.

6. ledna 2003
Americký novinář Michael Guillen, který byl pověřen dohledem na testy DNA prováděné na klonovaném dítěti, poukázal na možnost „superpodvodu“. Oznámení společnosti Clonaid o narození dětí prý má za cíl pouze přitáhnout pozornost k raeliánskému hnutí.


Kdo je Severino Antinori?

Kontroverzní italský gynekolog je znám tím, že díky umělému oplodnění s využitím vajíčka od mladší dárkyně v roce 1994 umožnil těhotenství a mateřství dvaašedesátileté ženě. Jako první v dubnu 2002 oznámil, že se narodí první klonované dítě. Potomek měl být významné a bohaté osobnosti v některé muslimské zemi. Podle Antinoriho oznámení se měly krátce po narození prvního dítěte narodit další dvě počaté technikou klonování. Tento lékař, svými odpůrci nazývaný Dr. Frankenstein, se o svém pokusu zmínil na konferenci v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech a dále odmítl předložit jakékoli důkazy.

Co je raeliánské hnutí?

Celosvětová nezisková organizace, která má 50 000 členů v 85 zemích. Založil jej Rael (Claudie Vorilhon) poté, co se údajně 13. prosince 1973 setkal na horách ve střední Francii s návštěvníkem z jiné planety jménem Jahve. Ten mu během osobního rozhovoru, který probíhal následujících šest dnů na palubě UFO, odhaloval pravdu o původu lidstva, historii i budoucnosti Země. Po tomto setkání Rael vydal Knihu, která mluví pravdu. Následovaly publikace Mimozemšťané mě zavedli na svoji planetu, Přivítejme naše otce z vesmíru, Smyslová meditace a Géniokracie. Podle vlastních internetových stránek má hnutí za cíl informovat (nepřesvědčovat) veřejnost o poselstvích svěřených Raelovi, vybudovat na neutrálním území první velvyslanectví (ambasádu) pro lidi z vesmíru a působit na společnost tak, aby byla připravená na budoucnost a nikoli orientovaná na minulost.

Co je klonování?

Proces vytváření jedné či většího počtu kopií nějaké předlohy. Od pradávna se klonuje i sama příroda jako například v případě měňavky či jednovaječných dvojčat. Člověk začal klonovat už od počátku devatenáctého století – roubováním rostlin. O umělé klonování živočichů se vědci pokoušejí už padesát let.

Co je Clonaid?

Společnost založil v roce 1997 na Bahamách bývalý francouzský novinář Claudie Vorilhon, který také vede sektu „raeliánů“. Nyní si říká „Rael“ a žije v Quebecu. Členové sekty tvrdí, že klonování jim pomůže dosáhnout věčného života. Věří také, že život na Zemi přinesli mimozemšťané na létajících talířích před 25 tisíci lety. Stoupenci sekty, kterých je po světě na 50 tisíc, si také myslí, že lidstvo vzniklo klonováním. Narození klonovaných dětí oznámila biochemička Brigite Boisselierová, jenž vyučovala na univerzitě v New Yorku. Je členkou sekty „raeliánů“ a šéfkou společnosti Clonaid v Las Vegas v americkém státě Nevada.

Největší výbuch v historii vesmíru

2 Úno

Jsou neduhy, kterými trpí i vesmírní veleobři. Jedny takové „zažívací potíže“ postihly i supermasivní černou díru v centrální galaxii jedné galaktické kupy. Černá díra byla natolik nenasytná, že se rozhodla požrat více materiálu, než byla schopna. Následné černodírové zvracení vyústilo v největší pozorovaný výbuch ve vesmíru, jaký jsme kdy zažili.

[…]

Evropská vědecká korunovace na Hradě

15 Pro

Evropa korunovala 2. prosince na Pražském hradě své nejlepší vědce za rok 2004 udělením Descartových cen, které jsou považovány za „evropské Nobelovky“. Z osmi finálových týmů, které vybrala porota v čele s prezidentkou Descartes Grand Jury paní prof. Ene Ergma z Estonska, která je mj. předsedkyní estonského parlamentu a viceprezidentkou Estonské akademie věd (je profesorkou astrofyziky na univerzitě v Tartu), vzešli nakonec dva vítězové, mezi něž byla rozdělena prémie ve výši jednoho milionu eur.

[…]

Člověk už umí přibrzdit Alzheimera

23 Lis

Seniorská populace, jejímž obtížným průvodcem bývá často tzv. Alzheimerova choroba (způsobuje odumírání mozkových buněk), má reálnou naději na klidnější a zdravější stáří. Po roce se projevily výsledky experimentální genové terapie, do níž se pustili po dlouhé přípravě Američané – Mark H. Tuszynski, neurolog z Kalifornské univerzity v San Diegu a vynikající neurochirurg Hoi Song U.
[…]

Pí-vodníci, nebo pod-vodníci?

4 Kvě

Možnost vydělávat na naivitě a neznalosti lidí je dnes stále výhodnějším povoláním. Existují desítky, možná stovky projektů, výrobků a rádoby teorií, které již zaručeně přinesou obrat v našem šedém a nezdravém světě. Divotvorný hrnec firmy Aquapol vysoušející pomocí kosmické energie zdi domů nebo magické obrazce akademické malířky Průchové, které mají léčit. Ty zase využívají jakéhosi magického „základního fyzikálního procesu interakce polí k energeticko-informační výměně mezi barevnými kompozicemi a organismem“. Paráda! Jedním z posledních takových „hitů“ je tzv. pí-voda.

[…]

Nobelova cena, svět „převálcovali“ Američané

19 Led

První polovina října byla pro světovou vědu ve znamení tradičního „Nobelova týdne“, během něhož byli postupně oznamováni držitelé nejprestižnějších ocenění, jaká vědecký svět zná. V říjnovém čísle jsme si ostatně podrobně připomněli historii vzniku Nobelových cen životopisem Alfreda Bernarda Nobela vzhledem k výročí jeho narození. Ceny za rok 2004 budou předány 10. prosince v den výročí jeho smrti. Letos celý svět „převálcovali“ američtí vědci.

[…]

Rentgenový pohled ke hvězdám

18 Srp

Observatoř Chandra, vypuštěná raketoplánem Columbia 23. července 1999, zůstává do dnešního dne nejpropracovanějším satelitem ke sledování vesmíru pomocí rentgenových paprsků. Dokáže zachytit paprsky objektů vzdálených miliardy světelných let.

Její teleskop obsahuje ta největší, nejdokonaleji vytvarovaná a nejpřesněji nastavená zrcadla, jaká byla kdy vyrobena. Snímky získané pomocí observatoře Chandra jsou pětadvacetkrát ostřejší než veškeré obrazy pořízené astronomy z předchozích rentgenových satelitů. Toto rozlišení by umožnilo člověku jasně číst noviny na vzdálenost jednoho kilometru. Observatoř byla navržena a sestrojena k pozorování rentgenových paprsků z vysoce energetických oblastí vesmíru, jako jsou například pozůstatky vybuchlých hvězd. Díky ní můžeme získat daleko podrobnější informace o černých dírách, supernovách a temné hmotě a tak lépe pochopit původ, vývoj a budoucnost vesmíru.

[…]