Tag Archives: Náboženství

Tucet věcí, bez kterých se v budoucnu neobejdeme

19 Zář

Snad každý z nás alespoň jednou v životě přemýšlel o tom, jak asi bude vypadat život našich potomků. Čím asi budou jezdit do práce? A budou vůbec do práce jezdit, nebo budou žít v blahobytu, aniž by museli opustit domov? A čím se budou bavit po večerech? Budou číst knihy? Jak budou platit nákupy? A jak vlastně budous nakupovat?

Ti, kdo jsou alespoň okrajově obeznámeni s recepty, které skýtá vědeckofantatická literatura, samozřejmě znají odpovědi. Do práce, kde bude člověk obsluhovat roboty, se samozřejmě bude létat. Po večerních zprávách na trojrozměrné televizi a roboty předem připravené večeři budou další roboti provádět masáže celé rodině. Jen páriové se budou rozmnožovat jinak než klony a náboženství bude v době, kdy před námi vesmír nebude mít žádná tajemství, naprosto pasé. Budoucnost nám skýtá život neomezené délky a ničím neohraničených požitků.

Věřit něčemu podobnému je pošetilost, ovšemže. Během nějakých dvaceti let nemůžeme předpokládat větší míru změn, než jakou mohli očekávat lidé před dvaceti až třiceti lety. Následující seznam dvanácti položek obsahuje věci, které se rozhodně nezmění. A ty ostatní? Uvidíme…, ale rozhodně neočekávejme velká překvapení.

[…]

Templetonovu cenu získal John D. Barrow

19 Čvc

Britský kosmolog a profesor matematických věd na univerzitě v Cambridge John David Barrow (53) se stane laureátem nejlukrativnějšího světového ocenění pro vědce. V Buckinghamském paláci v Londýně obdrží 3. května z rukou prince Philipa, vévody z Edinburghu, Templetonovu cenu.

Templetonova cena má ve vědeckém světě zcela mimořádné postavení. Je spojena s nejvyšší finanční prémií pro jednotlivce. Letos je její výše 795 000 liber (asi 1,4 milionu dolarů) a sir John Marks Templeton rozhodl, že bude vždy vyšší než Nobelova cena. Také preambule tohoto ocenění je velmi nevšední a originální. Celý název této ceny zní: Templeton Prize for Progress Toward Research or Discoveries About Spiritual Realities, čili Templetonova cena za pokrok v oblasti výzkumu nebo objevů týkajících se duchovní reality.

[…]

Davidovits přepsal dějiny Židů

26 Kvě

Jméno francouzského učence Josepha Davidovitse zmiňoval Svět vědy v posledních měsících několikrát. Sedmdesátiletý chemik je proslulý především svým objevem geopolymerů (syntetických kamenů) a svou teorií o technologii staveb egyptských pyramid, jíž zbořil řadu tradičních závěrů k velké nelibosti mnoha historiků a archeologů. Nyní ivšak překvapil vědecký svět objevem ze zcela jiné oblasti. Změnil dějiny Židů, Egypta a křesťanství vůbec. Přinesl nový pohled na prameny, z nichž vznikla bible. Svůj výzkum veřejně prezentoval 6. března během přednášky na prestižní půdě francouzského senátu v Lucemburském paláci v Paříži.

[…]

Archeologická senzace v Andách

18 Kvě

Závěr roku 2004 změnil velmi podstatnou kapitolu světové archeologie a antropologie. První civilizaci v celé Andské oblasti Jižní Ameriky nevytvořili Inkové. Celá historie poznání tzv. Andských civilizací se díky nálezům v Peru posouvá nejméně o tisíc let zpět. Tímto tvrzením si byli vědci jisti až v prosinci. Publikovali tuto senzační zprávu v prestižním časopise Nature 23. 12. 2004, zprávu převzaly o den později světové agentury a pak nastal zejména v odborných kruzích doslova hon na další podrobnější informace.

Autorství tohoto objevu patří prof. Jonathanu Haasovi z University of Illinois v Chicagu, jenž je současně kurátorem MacArthurova muzea antropologie (v rámci proslulého chicagského Fieldova muzea), a jeho manželce prof. Winifred Creamerové. Jejich blízkým spolupracovníkem je peruánský archeolog Alvaro Ruiz, který je spoluředitelem projektu Norte Chico Archaelogy Project. Při vykopávkách a výzkumu pomáhali jako obvykle desítky studentů.

[…]