Tag Archives: Mys Canaveral

Apollo 17

15 Srp

Start: mys Canaveral 6. 12. 1972 ve 23:33 h, zpoždění 3 hodiny kvůli poruše časování tlaku ve 3. stupni nosné rakety;
Přistání na Měsíci: 11. 12. 1972 ve 20.55 h SEČ v oblasti Taurus-Littrow 30,77°E, 20,17°N, ve velitelském modulu America na oběžné dráze zůstal R. E. Evans;
První pobyt na povrchu: 7:12 h, směr cesty ke kráteru Steno, 17 vrtů, 13 kg vzorků, při zpáteční cestě upadl lunárnímu roveru blatník;
Druhý pobyt na povrchu: 7:37 h, směr Jižní masiv, 40 kg vzorků, u kráteru Shorty nalezena oranžová hlína;
Třetí pobyt na povrchu: 7:15 h, směr Severní masiv kolem kráteru Shakespeare, 59,5 kg vzorků;
Celkem na povrchu mimo modul: 22:04 h, 112,5 kg vzorků, 35 km lunární roverem;
Odlet modelu Challenger z Měsíce: 14. 12. 1972;
Přistání v Pacifiku: 19. 12. 1972.

Sonda WMAP přinesla fantastické důkazy

3 Bře

Experti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír nyní zkoumají poslední data, která vyslala sonda WMAP (na snímku) ze vzdálenosti asi 1,6 milionu kilometrů od Země (je umístěna na tzv. Langrangeově bodu 2). Současně jsou porovnávány s daty vyslanými v posledních třech letech. Výsledky mise, která začala 30. června roku 2001 startem WMAP z mysu Canaveral na palubě rakety Delta II, jsou shledávány jako naprosto fantastické. Díky nim už mají vědci nejpřesnější měření zrodu vesmíru.

[…]

Rentgenový pohled ke hvězdám

18 Srp

Observatoř Chandra, vypuštěná raketoplánem Columbia 23. července 1999, zůstává do dnešního dne nejpropracovanějším satelitem ke sledování vesmíru pomocí rentgenových paprsků. Dokáže zachytit paprsky objektů vzdálených miliardy světelných let.

Její teleskop obsahuje ta největší, nejdokonaleji vytvarovaná a nejpřesněji nastavená zrcadla, jaká byla kdy vyrobena. Snímky získané pomocí observatoře Chandra jsou pětadvacetkrát ostřejší než veškeré obrazy pořízené astronomy z předchozích rentgenových satelitů. Toto rozlišení by umožnilo člověku jasně číst noviny na vzdálenost jednoho kilometru. Observatoř byla navržena a sestrojena k pozorování rentgenových paprsků z vysoce energetických oblastí vesmíru, jako jsou například pozůstatky vybuchlých hvězd. Díky ní můžeme získat daleko podrobnější informace o černých dírách, supernovách a temné hmotě a tak lépe pochopit původ, vývoj a budoucnost vesmíru.

[…]