Tag Archives: Molekuly

Už naučili rakovinu umírat

22 Pro

Tým anglických vědců z Cancer Research UK v Londýně dospěl k velmi zajímavému objevu a postupu, který může mít rozhodující vliv na metody léčby rakoviny. Angličané totiž naučili umírat rakovinové buňky.

Každá lidská buňka má v sobě zabudovány hodiny, které jí sledují, jak dlouho má žít. Tyto biologické hodiny buňky souvisí s telomerami. Telomery najdete na konci chromozomů, jejichž konce jsou tvořeny opakujícími se motivy nukleotidů tvořících DNA. Telomery jsou důležité pro technické zabezpečení struktury a stability chromozomů při jejich rozdělování a replikaci během dělení buňky. Telomery u savců jsou složeny z opakujících se sekvencí DNA. V telomerách se stále dokola opakuje šest písmen genetického kódu (dvakrát thymin, jednou adenin a třikrát guanosin) tedy: TTAGGG. Telomery lidských chromozomů obsahují obvykle 3000 až 20 000 písmen – tedy zhruba 500 až 3400 základních motivů TTAGGG. Telomery jsou značky, které buňce označují, kde chromozom začíná a kde má konec. Jak buňky rostou a množí se, jejich telomery se každým pomnožením o něco zkrátí. S věkem se nám tedy telomery zkracují a každá nová generace buněk našeho těla je má kratší a kratší. Když telomery chybí nebo jsou moc krátké, spustí se proces stárnutí buňky a buňka umře.

[…]

Šetřete místem – choďte po stropě!

18 Lis

Připadá vám váš byt příliš malý? Rádi byste měli více místa? Zkuste chodit po stopě a váš životní prostor se zdvojnásobí – britský fyzik Andre Geim z manchesterské univerzity nalezl řešení: napodobit gekona. Prsty této malé ještěrky pokrývá milion drobných chloupků. A ty jsou zase zakončeny tisíci miniaturních výstupků o délce dvou mikrometrů a průměru 0,2 mikrometru. Tato jemnost, miliardtkrát znásobená, způsobuje, že se chloupky „přilepí“ k molekulám povrchu prostřednictvím Van der Waalovy síly. Tak se označuje velmi slabá přitažlivá síla vyvolaná tím, že neutrální molekuly mohou dočasně získat pozitivní nebo negativní náboj, mají-li nepravidelně rozmístěné elektrony. Molekuly se pak k sobě přibližují jako magnety.

[…]

Nanostrukturální pasti na jedy

29 Lis

Grantová agentura ČR financovala od roku 1993 šest na sebe navazujících projektů, na nichž spolupracovaly týmy pod vedením RNDr. ZdeňkaTuzara, CSc., z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a prof. Karla Procházky, DrSc., z Přírodovědecké fakulty UK. Předmětem výzkumu byly nanostruktury blokových kopolymerů v roztocích.

[…]

Pí-vodníci, nebo pod-vodníci?

4 Kvě

Možnost vydělávat na naivitě a neznalosti lidí je dnes stále výhodnějším povoláním. Existují desítky, možná stovky projektů, výrobků a rádoby teorií, které již zaručeně přinesou obrat v našem šedém a nezdravém světě. Divotvorný hrnec firmy Aquapol vysoušející pomocí kosmické energie zdi domů nebo magické obrazce akademické malířky Průchové, které mají léčit. Ty zase využívají jakéhosi magického „základního fyzikálního procesu interakce polí k energeticko-informační výměně mezi barevnými kompozicemi a organismem“. Paráda! Jedním z posledních takových „hitů“ je tzv. pí-voda.

[…]

Komponenty pro molekulární elektroniku odvozené od helicenů

11 Dub

Soubor oceněných prací je věnován novému způsobu přípravy helicenů, tj. jednoduchých organických látek se šroubovicovým uspořádáním. Dosud byla pozornost věnována především helikálním biomolekulám a jiné (podstatně jednodušší) látky, jako například heliceny, stály na okraji zájmu. Bylo to způsobeno mj. tím, že heliceny byly synteticky obtížně dostupné. Tyto jednoduché látky jsou však předurčeny k celé řadě aplikací například v asymetrické syntéze, nelineární optice, materiálové chemii a nanotechnologii.
[…]

Infračervená nejmódnější barva.

25 Bře

Nebude to trvat dlouho a díky Herschelově observatoři získá Evropská vesmírná agentura infračervené snímky těch nejchladnějších a nejvzdálenějších objektů ve vesmíru. Proč jsou ale pozorování v infračerveném světle tolik důležitá? Vesmír je plný záření všech druhů, ale většinu z nich nedokážeme zde na Zemi zachytit kvůli atmosféře, která mnoho vlnových délek záření odstiňuje, zatímco jiné propouští. Naštěstí pro život na naší planetě dokáže atmosféra zastavit škodlivé vysokoenergetické rentgenové, gama a ve většině případů i ultrafialové paprsky; kromě toho odstiňuje velkou část infračerveného záření s výjimkou poměrně úzké vlnové délky, která dokáže proniknout až k povrchovým teleskopům.

[…]