Tag Archives: Měsíc

Eugene Andrew Cernan

2 Zář

Narozen: 14. 3. 1934 v Belwoodu v Chicagu;
Rodina: manželka Jan Nanna, 3 dcery, 9 vnoučat;
Vzdělání: Purdue University, obor elektrotechnika (1956), Postgraduální škola US Navy, obor aeronautika;
Vojenská kariéra: v US Navy od r. 1956, kapitán letectva, bojový pilot 26. a 112. útočné peruti v Miramar, Kalifornie, konec služby 1. 7. 1976;
Kariéra v NASA: 17. 10. 1963 přijat do skupiny astronautů, ve službě do 1. 7. 1976. Ve skupině kosmonautů do září 1973, poté manažerem projektu Apollo, později ředitelem americké části projektu Apollo-Sojuz;
Kosmické lety (3): v Gemini 9 (3. – 6. 6. 1966) s T. P. Staffordem jako pilot, 72:21:00 hodin; v Apollo 10 (18. až 26. 5. 1969) s T. P. Staffordem a Johnem Youngem jako pilot měsíčního modulu, 192:03:23 hodin – let byl generálkou na let Apollo 11, pouze nedošlo k přistání na Měsíci; v Apollo 17 (6. – 19. 12. 1972) s Harrisonem Haganem Smittem a Ronaldem E. Evansem jako velitel mise, přistání na Měsíci, 301:51:59 hodin; náhradní pilot Gemini 12 a Apollo 7;
Bilance v kosmu: 3 lety, 566:16:22 h (23,69 dnů), pobyt ve volném kosmu 24:15 h (4 procházky); pobyt na Měsíci přes 73 h.
Civilní kariéra: výkonný mezinárodní viceprezident Coral Petroleum v Houstonu, od roku 1981 ředitel Cernan Corp. v Houstonu a prezident Johnson Engineering Corp. v Boulderu.em mladým lidem, které potkávám.

Apollo 17

15 Srp

Start: mys Canaveral 6. 12. 1972 ve 23:33 h, zpoždění 3 hodiny kvůli poruše časování tlaku ve 3. stupni nosné rakety;
Přistání na Měsíci: 11. 12. 1972 ve 20.55 h SEČ v oblasti Taurus-Littrow 30,77°E, 20,17°N, ve velitelském modulu America na oběžné dráze zůstal R. E. Evans;
První pobyt na povrchu: 7:12 h, směr cesty ke kráteru Steno, 17 vrtů, 13 kg vzorků, při zpáteční cestě upadl lunárnímu roveru blatník;
Druhý pobyt na povrchu: 7:37 h, směr Jižní masiv, 40 kg vzorků, u kráteru Shorty nalezena oranžová hlína;
Třetí pobyt na povrchu: 7:15 h, směr Severní masiv kolem kráteru Shakespeare, 59,5 kg vzorků;
Celkem na povrchu mimo modul: 22:04 h, 112,5 kg vzorků, 35 km lunární roverem;
Odlet modelu Challenger z Měsíce: 14. 12. 1972;
Přistání v Pacifiku: 19. 12. 1972.

Jak to fouká na Titanu?

30 Čvn

S malým odstupem zveřejňuje ESA nové zprávy a podrobnosti o druhém největším měsíci sluneční soustavy – Titanu. Na tomto vzdáleném mrazivém světě přistála 14. ledna 2005 sonda Huygens a stala se tak prvním obyvatelem titánské krajiny. Po měsíci od předání dat doplňují vědci z ESA již známé informace o vizáži planety podrobnostmi o povětrnostních podmínkách. Měření však neproběhlo zcela běžným způsobem. V obraze odkrytých nedostatků se však můžeme podívat na neuvěřitelné schopnosti lidské techniky.

[…]

Proč sonda Huygens dobyla Titan?

16 Dub

Se svým průměrem 5150 km je Titan druhým největším měsícem sluneční soustavy. Je větší než náš Měsíc a dokonce větší než planeta Merkur. Velikostí jej předčí pouze Jupiterův měsíc Ganymed, který však Titan přesahuje o pouhých 112 km. Teplota na povrchu Titanu je -180 °C. Titan obíhá Saturn ve vzdálenosti 1,2 milionu kilometrů a jeden oběh mu trvá 15,95 pozemského dne. Je to svět úplně nový a do 14. ledna byl také naprosto neznámý. To však už neplatí a my se na něj prostřednictvím výsledků sondy Huygens můžeme podívat.

[…]

Duel aneb Budiž světlo

24 Pro

Redakce webzinu světvědy.cz je hojně oslovována různými autory, kteří nabízejí své články o zajímavých výzkumech i nevšedních přístupech k různým vědeckým problémům. Často z nich vyplyne chvályhodná snaha o poznání, i když občas bývá počáteční přístup autora diskutabilní, chybný či dokonce scestný. Pan Jiří Muladi nám nabídl článek Budiž světlo, který sám označil za kontroverzní. Pustil se na pole, které označujeme za nejzáludnější otázky fyziky. Nechali jsme ho posoudit našemu kmenovému expertovi Martinu Petráskovi. Výsledek nás pobídl protentokrát nechat celý „duel“ pro osvěžení obsahu listopadového čísla časopisu poučně či osvětově vyznít. Dokážeme si totiž představit, jak člověk s humanitním vzděláním a bez hlubších znalostí přírodních zákonů může být zmaten podobnými suverénními texty hýřícími argumenty, vzorci a rovnicemi. Probouzet ve 21. století pojem „éter“ však zaslouží obdiv, i když nikoli pochvalu. Pro přehlednost jsme mezi černě vytištěný text pana Muladiho vkládali rovnou poznámky Martina Petráska (M. P.).

[…]

Eugene Cernan by letěl znovu už zítra

1 Úno

Je legendou projektu Apollo a výzkumu Měsíce. Na přelomu září a října opět na pozvání Akademie věd ČR navštívil – už popáté – Prahu (poprvé 5. října 1974, prezident Husák odmítl přijmout čs. vlajku, kterou položil na povrch Měsíce).

Měl bohatý soukromý i společenský program a od předsedkyně AV ČR Heleny Illnerové převzal medaili De scientia et humanitate optime meritis. Při zmínce o minulé návštěvě v Čechách, kdy ho transportoval armádní vrtulník MI-8, který se zřítil z výšky 150 m (stalo se to 29. října 2001), se Eugene Cernan shovívavě usmívá… Neměl jsem z toho žádné trauma. Vlídnost zacházení v nemocnici po té nehodě a podpora, kterou mi Češi projevovali, všechno zahojila. Od té doby jsem usedl do vrtulníku mnohokrát. Musíte to brát jako pád z koně. Upadnete a zase nasednete.
[…]

Rob Manning – Místodržitel Marsu

18 Bře

Fanoušci astronomie a dobývání vesmíru teď nejčastěji mluví o Marsu. O sondách, o přístrojích, o výsledcích. Jací jsou však lidé, kteří za nimi stojí? Mezi „jedničky“ je řazen Rob Manning, jemuž se žertem říká místodržitel Marsu. On mj. vymyslel, jak přistát.

Dětství strávil na venkově v severním Washingtonu. Právě tady objevil časopis National Geographic a při četbě článků o dobývání Měsíce se nadchl pro vesmírný výzkum. Jeho představivost poutaly planety, které není možné pozorovat pouhým okem stejně snadno jako Měsíc. Když jednoho dne uviděl na titulní straně místních novin fotografii Marsu, pořízenou okolo prolétající sondou, dostal jeho zájem přesný směr. Rodiče mu koupili populárně- -naučné knihy, kde uviděl obrázky vědců konstruujících vesmírné sondy. Rozhodl se, že se musí stát jedním z nich.

[…]

Let 162 opožděn

18 Srp

Společnost Arianespace ohlásila odložení letu 162, naplánovaného k vynesení sondy SMART-1 v první fázi cesty k Měsíci. Start rakety Ariane 5 s družicí SMART-1 a dvěmi dalšími komerčními satelity na palubě byl plánován na 28. srpna. Raketa měla vzlétnout z kosmodromu ESA v Kourou ve Francouzské Guianě. Nyní byl start odložen na 4. září.

[…]