Tag Archives: Léčba krví

Nemoc šílených krav a transfuze

18 Čvc

V polovině 90. let vrcholila ve Velké Británii epidemie „bovinní spongiformní encefalopatie“ (BSE) a vzápětí bylo popsáno u lidí do té doby se nevyskytující onemocnění tzv. variantní Creutzfeldtova-Jakobova choroba (vCJD). Záhy bylo prokázáno, že původcem BSE i vCJD je prion a obě choroby byly dány do vzájemné souvislosti. Vzápětí byla otevřena diskuse o cestách šíření obou chorob a možném přenosu původce choroby krví a krevní transfuzí.

Označení prion vznikl spojením a přesmyčkou dvou slov: protein (bílkovina) a infekce, tedy „infekci působící bílkovina“. Jeho autorem je S. B. Prusiner, který prokázal bílkovinnou povahu původce klasické Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby (CJD) a infekční choroby ovcí scrapie a posléze vypracoval hypotézu přenosu infekce a rozvoje priony vyvolávaných chorob (dostal za to v r. 1996 Nobelovu cenu). Nicnémě úplná jednota v tom, zda priony považovat za zvláštní primitivní mikroby = původce chorob nebo za „neživou“, chemickou strukturu, není. Meze se stírají. Prion je poměrně malá bílkovina (235 aminokyselin, cca 35 kD), která je standardní součástí membrány řady buněk. Sled aminokyselin je jako u jiných bílkovin určen sekvencí bazí v DNA. Gen je umístěn na 20. chromozomu (u člověka). Vývojově jde o bílkovinu starou, sled aminokyselin se u jednotlivých živočišných druhů liší poměrně málo. U člověka je ve struktuře prionů popsáno několik polymorfních míst (tj. mohou se na nich vyskytovat různé aminokyseliny). Funkce prionů není známa, myši neschopné vytvářet priony (kmen byl připraven genovou manipulací) žijí bez známek jakékoli poruchy, není však možné nakazit je priony vyvolávanou chorobou. Ve zdravé buňce má bílkovina prionu typickou strukturu, tvar (označuje se PrPC podle anglického „cell“, buňka). U patologického prionu (PrPSC podle anglického „scrapie“) je tvar molekuly pozměněn. Patologický prion získává změnou tvaru i odolnost vůči teplotě či štěpení, prodlužuje se poločas jeho života a v buňce se hromadí. Při kontaktu patologického prionu PrPSC s normálním se změní i struktura prionu normálního, patologický prion mu svou strukturu „vnutí“. Tak PrPSC v buňce postupně přibývá (tzv. dominový efekt). Zajímavé je, že mezi normálním a patologickým prionem nemusí nutně být rozdíl v aminokyselinové sekvenci, zdá se však, že různé varianty „normálního prionu“ mají ke změně struktury na PrPSC různý sklon.

[…]