Tag Archives: Kosmické záření

Observatoř Pierra Augera

2 Bře

Dosavadní detektory kosmického záření zejména v Japonsku a USA zaregistrovaly v posledních 30 letech údaje o několika desítkách částic kosmického záření s energiemi nad 1019 elektronvoltů. Rekordní hodnota činila dokonce 3,2×1020 eV. Částice byla zachycena detektorem „Muší oko“ v Utahu v USA 15. října 1991. O tomto záření se ví pouze to, že existuje, ale neví se, odkud přichází, co je jeho podstatou, jak vzniká a kam až vlastně sahá škála jeho energií. Proto vědci potřebují těchto vysoce energetických částic zaregistrovat daleko více, aby výsledky byly statisticky vypovídající a aby se případně podařilo tuto astrofyzikální záhadu rozluštit. A tak budou tyto částice „chytat“ na ploše 3000 km2 v nádherném přírodním prostředí mezi Andami a argentinskou pampou podle předpokladu po dobu dvaceti let ve dne v noci. Neobsahuje fyzika přece jen řádný kus poezie?

[…]

CZEch Large-area Time coincidence Array – CZELTA

30 Lis

„CZEch Large-area Time coincidence Array“ je projekt, jehož cílem je detekovat primární částice kosmického záření o energiích větších než 1014 eV. V rámci naší republiky jde o zcela unikátní dílo, jelikož naplňuje nejpřísnější vědecké cíle, které však dokážou realizovat i studenti středních škol. A těm je právě projekt určen. S pomocí středoškoláků se tak bude moci i česká věda podílet na honbě za záhadami splašených padesátijoulových tenisových míčků velikosti protonu.
[…]

Číhaná na exotické částice

28 Lis

Projekt, který se rozbíhá v České republice, by mohl významně ovlivnit pohled mladých studentů na skutečnou vědu. Právě středoškoláci totiž dostanou šanci podílet se na odtajňování některých záhad vesmíru. Budou nám v hledání nejexotičtějších částic kosmického záření pomáhat právě oni?

Když se před sto lety objevily první známky toho, že se nám ve vzduchu pohybují nabité částice, nepřikládala se tomu žádná kosmická váha. Asi nám naše Země něco ionizujícího vyzařuje z nitra. Jenže potom se v roce 1912 vydal Rakušan Victor Francis Hess se svým heliovým balonem na výlet do výšky přes pět kilometrů nad zemský povrch. K překvapení všech, čím výše balon stoupal, tím více částic svými přístroji detekoval. Bylo jasno, tyto částice musí pocházet z kosmu. […]

Sluneční kosmické záření

25 Lis

Sluneční kosmické záření je to, které pochází ze Slunce. Absolutní většinu drží protony, které však mají relativně malou energii (10-100 keV). Průměrné složení pak v podstatě odpovídá složení samotného Slunce. Název »Sluneční kosmické záření« je tak trochu misinterpretací, ale má své opodstatnění. Vysokoenergetické částice (MeV a výše) mají svůj původ výhradně ze zdrojů mimo sluneční soustavu, zatímco částice ze Slunce vznikají poblíž slunečního povrchu působením magnetických polí. Slovíčko »kosmický« tak v pojmenování zůstalo proto, že energetické spektrum kosmického záření je od nejmenších energií až po ty nejvyšší zhruba spojité.
[…]