Tag Archives: Kanada

Ryba, která dělala kliky

18 Čvc

Musel to být zajímavý oběd. Mezinárodní skupina paleontologů, která dělala výzkum říčních usazenin u řeky na drsném ostrově Ellesmere v oblasti Nunavut v severní Kanadě, si dávala polední pauzu. Všichni jedli, když se jeden z nich náhodně otočil a ve zmrzlé skalní útesovité mělčině spatřil nějakou divnou tlamu mrtvé ryby. Takhle došlo k objevu tvora jménem Tiktaalik roseae, která se stala vědeckou senzací posledních měsíců.

Postupně našli vědci tři kostry ryby, která žila asi před 375 miliony let v prvohorním devonu a je posledním vývojovým článkem v postupné přeměně vodních živočichů v suchozemské. Jméno Tiktaalik dali rybě eskymáci z kmene Inuitů, kteří na Ellesmere žijí. V jejich jazyce to znamená „velká ryba plující v mělké vodě“. Mimochodem tiktaalik (přesněji tic-TAH-lick) je také inuitské jméno pro tzv. mníka jednovousého, který se vyskytuje i u nás.

Místo, na němž byla Tiktaalik roseae nalezena, je vzdáleno 950 km severně od severního polárního kruhu, jenž protíná Kanadu. Ryba už lépe chodila, než plavala. Patří do stejné třídy lalokoploutvých jako zkamenělina známá pod jménem latimérie obrovská. Švédský vědec Erik Ahlberg z univerzity Uppsale označil Tiktaalik roseae za „ikonu evoluce.“

[…]

Dirk Inzé vidí jen jednu cestu

24 Bře

Profesor Dirk Inzé, sympatický Belgičan, vědecký ředitel Oddělení rostlinné systémové biologie Univerzity v Gentu, expert agrobiotechnologické společnosti CropDesign a vůdčí osobnost evropské technologické platformy Plants for the Future (je součástí EPSO neboli Evropské organizace věd o rostlinách, s jejíž činností se ztotožňuje EU), má renomé, jež lze označit výrazem „evropský guru rostlinné biologie“. Pobýval v minulých dnech v Praze na pozvání Akademie věd ČR, protože ze svých pozic využívá smluvní spolupráce s Ústavem experimentální botaniky AV ČR.
[…]

V roce 2005 pracovalo 443 reaktorů

19 Úno

Podle Světové asociace pro atomovou energii (WNA) je v současné době po celém světě v provozu celkem 443 reaktorů, které disponují výkonem okolo 370 000 MWe. Elektřina vyrobená z jádra zastupuje 16 % průměrné světové produkce a nadále lze počítat s jejím nárůstem.

Do sítě byly podle WNA v uplynulém roce připojeny 2 nové reaktory – japonský Higashidori (1067 MWe) a indický Tarapur (490 MWe). Po delší přestávce začal do sítě opět dodávat energii jeden kanadský reaktor (Pickering – 515 MWe). Naopak k uzavření jaderných zařízení došlo ve dvou případech – jednalo se o německý Obrigheim (340 MWe) a švédský Barsebäck (602 MWe). Celkem tak došlo k navýšení instalované kapacity v jaderných elektrárnách o1130 MWe.

[…]

SARS bez servítků

18 Čvn

Nebýt války v Iráku, plnila by ta zpráva spolehlivě první stránky novin. Rozšíření SARS, dosud neznámého onemocnění dýchacích cest, však s dozvuky posledních výstřelů protisaddámovské koalice v Iráku přece jen převzalo štafetu nejsledovanější a nejzávažnější světové události a tuto pozici si (právem) drží dodnes.

Proč si vlastně nemoc, jejíž viry vypadají pod mikroskopem jako nevinné plátky kiwi, získala takovou pozornost – zvláště když je od prvopočátku relativně dobře léčitelná (úmrtnost na SARS činí „pouhá“ čtyři procenta)? Odpovědí najdeme hned několik. Tak především nelze podceňovat žádnou chorobu, která se šíří vzduchem tak snadno jako SARS. Avšak neméně závažným důvodem zvýšeného zájmu o onemocnění je skutečnost, že se v podobě viru SARS koncentrují všechna palčivá témata současného světa – od projevů globalizace přes politické dopady až po šíření terorismu a boj proti němu. SARS není jen pouhou první nemocí 21. století, jak bývá často označována. Je to zároveň i jakýsi katalyzátor – lakmusový papírek, který s neomylnou přesností odkrývá všechny neřešené či nedořešené problémy současného světa. Zkusme se tedy zamyslet nad možnými důsledky šíření choroby SARS. Zkusme se na chvíli povznést nad každodenní informace o počtu zemřelých (jakkoli jsou jejich úmrtí lidskými tragédiemi) a věnujme pozornost spíše otázce, jakým způsobem a do jaké míry promění syndrom akutního respiračního selhání životy obyvatel globální vesnice 21. století. Zdá se, že odpovědi jsou stejně složité a neuchopitelné jako virus sám.

[…]

Běloruska sebe sama našla v Ostravě

18 Dub

Maria Paraskun pochází z Minsku, hlavního města Běloruska. Vystudovala tam střední školu, na konzervatoři hru na klavír, po dvě léta si mohla vyzkoušet, jak chutná tenis na profesionální úrovni. S rodiči hodně cestovala, vždyť příbuzné má v Litvě, Lotyšsku i Rusku, vždycky snila o tom, jak se podívá za svými přáteli do Kanady. Několikrát zavítala i do České republiky, ale nikdy ji nenapadlo, že by se právě tady mohla usadit na delší čas.

[…]