Tag Archives: Japonsko

Revoluci způsobil tryskový stav

18 Zář

Bezesporu výjimečným člověkem byl Ing. Vladimír Svatý, CSc., autor tryskového tkaní, jež znamenalo revoluci v textilní technologii. V produktivním věku měl jedno přání – chtěl jen v klidu pracovat. Doba, ve které žil, to však nedovolila. Byl režimem, ale i krajany ponižován, okradli ho nejen o peníze, ale i o čest být jedním z uznávaných vynálezců–podnikatelů uplynulého století.

[…]

Globální jaderné partnerství

13 Lis

Vláda amerického prezidenta George Bushe představila plán na vytvoření globálního jaderného partnerství (GNEP). Významným spojencem v jeho realizaci by mělo být Rusko. Bývalí protivníci ve studenoválečném jaderném zbrojení chtějí nyní vzájemnou spoluprací zajistit, aby se v nestabilních zemích jaderné elektrárny nestaly zástěrkou pro výrobu nebezpečných zbraní.

S nápadem na globální jaderné partnerství přišly Spojené státy již před dvěma lety, když se objevily první obavy z íránského programu na obohacování uranu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) projekt uvítala. Podle plánu se Amerika a Rusko stanou hlavními dodavateli reaktorového paliva ostatním zemím a zároveň odběrateli použitého paliva.

[…]

Dirk Inzé vidí jen jednu cestu

24 Bře

Profesor Dirk Inzé, sympatický Belgičan, vědecký ředitel Oddělení rostlinné systémové biologie Univerzity v Gentu, expert agrobiotechnologické společnosti CropDesign a vůdčí osobnost evropské technologické platformy Plants for the Future (je součástí EPSO neboli Evropské organizace věd o rostlinách, s jejíž činností se ztotožňuje EU), má renomé, jež lze označit výrazem „evropský guru rostlinné biologie“. Pobýval v minulých dnech v Praze na pozvání Akademie věd ČR, protože ze svých pozic využívá smluvní spolupráce s Ústavem experimentální botaniky AV ČR.
[…]

V roce 2005 pracovalo 443 reaktorů

19 Úno

Podle Světové asociace pro atomovou energii (WNA) je v současné době po celém světě v provozu celkem 443 reaktorů, které disponují výkonem okolo 370 000 MWe. Elektřina vyrobená z jádra zastupuje 16 % průměrné světové produkce a nadále lze počítat s jejím nárůstem.

Do sítě byly podle WNA v uplynulém roce připojeny 2 nové reaktory – japonský Higashidori (1067 MWe) a indický Tarapur (490 MWe). Po delší přestávce začal do sítě opět dodávat energii jeden kanadský reaktor (Pickering – 515 MWe). Naopak k uzavření jaderných zařízení došlo ve dvou případech – jednalo se o německý Obrigheim (340 MWe) a švédský Barsebäck (602 MWe). Celkem tak došlo k navýšení instalované kapacity v jaderných elektrárnách o1130 MWe.

[…]

Třídit jaderný odpad bude v módě

19 Úno

Myšlenka znovu zužitkovat materiál ze starých věcí a tím šetřit přírodu je ušlechtilá a propagovaná. Je tedy s podivem, že zatímco barevně odlišené popelnice jsou halasně vítány, nesetkává se recyklace se stejným pochopením v případě odpadů průmyslových, konkrétně u použitého jaderného paliva. Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MW vyprodukuje za rok 25 – 30 tun použitého paliva. Z 96 % jde o nevyužitý uran 238U. Vysoce radioaktivní štěpné produkty tvoří tedy jen malou část odpadního materiálu, z každé tuny jen asi 35 – 45 kilogramů. Od 40. let minulého století je znám proces přepracování použitého paliva, při kterém se nebezpečné radioaktivní látky od neškodného uranu oddělí. Zbylý uran se vrací do jaderného koloběhu – obohacuje se o štěpitelný, ale velmi vzácný izotop 235U a znovu putuje jako čerstvé palivo do elektráren. Jedna tuna přepracovaného paliva ušetří dvě tuny přírodního uranu. Při spalovacím procesu dochází k přeměně části uranu 238U na plutonium 239Pu. To se chová stejně jako štěpitelný uran 235U, lze jej tedy použít jako palivo. Oddělené plutonium se mísí s uranem, čímž vzniká štěpná směs známá pod názvem MOX (UO2+PuO2). MOX lze bez problémů použít v reaktorech postavených po roce 1980 jako palivo. Ve většině reaktorů může MOX nahradit asi třetinu paliva, v některých dokonce polovinu. V Japonsku se bude stavět reaktor, který pojede výlučně na MOX.

[…]

Dnes to fouká, asi přijde hurikán

10 Pro

Pomalu nám skončila sezona. A lze říct, že byla plodná. Urodilo se toho celkem dost a letos to stálo za to. Charley, Frances, Jeanne nebo Ivan. Ale o čem to vlastně mluvíme? No přece o hurikánech. Takže si držte klobouky, protože tu bude pekelně větrno. […]

EIZO je o jasu a dokonalosti

14 Lis

Slovo EIZO znamená v japonštině „jasný obraz“. Monitory EIZO jsou známé svou spolehlivostí, stálostí parametrů a ostrým obrazem. Jsou navrhovány tak, aby maximálně šetřily zrak svých uživatelů i při dlouhodobé práci na počítači. EIZO je ve svém oboru neustále na vrcholu světové „hitparády“. Na rozdíl od minulých let si však může nyní dovolit i ceny, které činí z exkluzivního zboží relativně dostupné produkty pro širší zájmovou klientelu.
[…]

Kdo si zaslouží umělé slunce?

3 Lis

První termonukleární reaktor ITER (tepelný výkon 500 – 700 MW) se má v dohledné době stát druhým nejnákladnějším vědeckotechnickým centrem lidstva. Prvenství drží mezinárodní vesmírná stanice ISS. Ta má ovšem velkou kliku – nemusí stát na Zemi. Po létech takřka idylické spolupráce se však rozhořel spor, kde vlastně bude ITER postaven. Nad velkou vědou začíná vítězit velká politika. Je to celkem šok.

Současní partneři v projektu ITER, tedy Čína, Evropská unie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a Spojené státy americké, se v prosinci poměrně hladce dohodli na financování výstavby, ovšem jednání o tom, kde bude ITER stát, uvízla na mrtvém bodě. Eminentní zájem o ITER, podpořený odpovídajícími finančními zdroji i zkušenostmi v oboru, mají Japonsko a Evropská unie. Evropská unie se přitom v listopadu loňského roku rozhodla, že její nejlepší lokalitou pro výstavbu ITER je jihofrancouzské vědecké středisko CEA Cadarache. Japonci nabízejí pobřežní lokalitu Rokkasho-Mura na chladném severu svého souostroví, který se snaží industrializovat a zabydlet. Byl tu ještě návrh Kanady, která nabídla jako ideální lokalitu Clarington v Ontariu, ale 23. prosince od svého záměru ustoupila.
[…]

Evropský šampión se jmenuje Roteiro

27 Zář

Ať chcete nebo ne, novopečený evropský šampión ve fotbale se jmenuje Roteiro. Když 4. července rozhodčí Markus Merk ukončil finále EURO 2004, mohl si konečně nejvytíženější účastník mistrovství vydechnout. Uznejte sami: jako jediný absolvoval všech 31 zápasů, jako jediný zajistil všechny branky na turnaji a jako jediný rozhodl i finále. Však byl také na tento výkon čtyři roky pečlivě připravován ve vědeckých laboratořích.

[…]

Evropa zlepšuje patentové systémy

27 Kvě

Vstupem do Evropské unie získala Česká republika ještě kvalitnější integrovaný přístup do databází a patentových organizací chránících duševní vlastnictví a může s nimi účinně spolupracovat. Velmi užitečný je pro českou vědeckou a technickou komunitu Evropský patentový, informační a dokumentační systém (EPIDOS). V Praze nedávno proběhla mezinárodní konference, která se zabývala právě programem EPIDOS.
[…]