Tag Archives: Fosílie

Australopithecus anamensis

4 Úno

Hominidní druh Australopithecus anamensis druh byl popsán a pojmenován v srpnu 1995 na základě objevů v roce 1994 v Kanapoi v Keni (9 fosilií) a po porovnání s pozdějšími nálezy 12 fosilií v Alois (rovněž v Keni). Anamensis existoval před 4,2 až 3,9 milionu let. Má poměrně primitivní charakteristiku lebky, ale pokročilé rysy ve stavbě těla. Zuby a čelisti jsou velmi podobné fosilním nálezům opic. Nálezy holenních kostí svědčí o bipedalitě, pažní kosti jsou výrazně kratší oproti opicím.

Homo floresiensis

5 Říj

Homo floresiensis je novinka, objev na Floreských ostrovech v Indonésii v roce 2003, pravděpodobně trpasličí forma Homo erectus. Nejkompletnější je nález fosilie dospělé ženy o výšce jednoho metru s velikostí mozku 380 ccm. Nález postupně dokazuje, že izolovaný vývoj může přinést trpasličí formy velkých savců, na ostrovech byly nalezeny fosílie např. trpasličích slonů. H. floresiensis byl úplně bipedální, používal kamenné nástroje a oheň, byl lovcem. Vědci se snaží dešifrovat zmínky, že tito lidé žili na Floreských ostrovech ještě v 16. století!

Homo georgicus

24 Srp

Hominidní druh Homo georgicus je relativní novinkou, tento druh byl pojmenován v roce 2002 podle fosilií nalezených v Dmanisi v Gruzii v roce 2001. Je označen za přechod mezi Homo habilis a Homo erectus. Fosilie jsou 1,8 milionu let staré, podstatné jsou nálezy tří částečných lebek a tří spodních čelistí a části kostry. Velikost mozku je od 600 do 680 ccm. Výška je podle kosti nohy asi 1,5 m. Badatelé zatím neučinili konečné závěry.

Ryba, která dělala kliky

18 Čvc

Musel to být zajímavý oběd. Mezinárodní skupina paleontologů, která dělala výzkum říčních usazenin u řeky na drsném ostrově Ellesmere v oblasti Nunavut v severní Kanadě, si dávala polední pauzu. Všichni jedli, když se jeden z nich náhodně otočil a ve zmrzlé skalní útesovité mělčině spatřil nějakou divnou tlamu mrtvé ryby. Takhle došlo k objevu tvora jménem Tiktaalik roseae, která se stala vědeckou senzací posledních měsíců.

Postupně našli vědci tři kostry ryby, která žila asi před 375 miliony let v prvohorním devonu a je posledním vývojovým článkem v postupné přeměně vodních živočichů v suchozemské. Jméno Tiktaalik dali rybě eskymáci z kmene Inuitů, kteří na Ellesmere žijí. V jejich jazyce to znamená „velká ryba plující v mělké vodě“. Mimochodem tiktaalik (přesněji tic-TAH-lick) je také inuitské jméno pro tzv. mníka jednovousého, který se vyskytuje i u nás.

Místo, na němž byla Tiktaalik roseae nalezena, je vzdáleno 950 km severně od severního polárního kruhu, jenž protíná Kanadu. Ryba už lépe chodila, než plavala. Patří do stejné třídy lalokoploutvých jako zkamenělina známá pod jménem latimérie obrovská. Švédský vědec Erik Ahlberg z univerzity Uppsale označil Tiktaalik roseae za „ikonu evoluce.“

[…]

Vesmír je porodnicí nových galaxií

23 Led

Zase padla jedna fixní představa. Astronomové se už příliš nezabývali myšlenkou, že by ve vesmíru vznikaly nějaké nové galaxie. Díky výsledkům pozorování, které na Zemi poslal dalekohled GALEX (Galaxy Evolution Explorer) vypravený do kosmu 28. dubna 2003, je to úplně jinak. Vesmír je naopak „porodnicí“ nebo fabrikou na nové galaxie. Odborníci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který GALEX vyslal, byli velmi překvapeni.

[…]