Tag Archives: Finsko

Po dobrém roce špatné zprávy

4 Led

Stále častěji jsme experty i politiky přesvědčováni o tom, že stojíme tváří v tvář proměně, která bývá označována za přechod ke „znalostní“ ekonomice (knowledge economy). Jak ukazují nejnovější mezinárodní studie na toto téma a jak současně potvrzují zkušenosti ze zemí, jejichž konkurenceschopnost již řadu let roste (Irsko, Finsko, Nizozemí), tato proměna zásadním způsobem zvětšuje význam lidského kapitálu a výzkumu spojeného s inovačním podnikáním.

[…]

V roce 2005 pracovalo 443 reaktorů

19 Úno

Podle Světové asociace pro atomovou energii (WNA) je v současné době po celém světě v provozu celkem 443 reaktorů, které disponují výkonem okolo 370 000 MWe. Elektřina vyrobená z jádra zastupuje 16 % průměrné světové produkce a nadále lze počítat s jejím nárůstem.

Do sítě byly podle WNA v uplynulém roce připojeny 2 nové reaktory – japonský Higashidori (1067 MWe) a indický Tarapur (490 MWe). Po delší přestávce začal do sítě opět dodávat energii jeden kanadský reaktor (Pickering – 515 MWe). Naopak k uzavření jaderných zařízení došlo ve dvou případech – jednalo se o německý Obrigheim (340 MWe) a švédský Barsebäck (602 MWe). Celkem tak došlo k navýšení instalované kapacity v jaderných elektrárnách o1130 MWe.

[…]

Evropská vědecká korunovace na Hradě

15 Pro

Evropa korunovala 2. prosince na Pražském hradě své nejlepší vědce za rok 2004 udělením Descartových cen, které jsou považovány za „evropské Nobelovky“. Z osmi finálových týmů, které vybrala porota v čele s prezidentkou Descartes Grand Jury paní prof. Ene Ergma z Estonska, která je mj. předsedkyní estonského parlamentu a viceprezidentkou Estonské akademie věd (je profesorkou astrofyziky na univerzitě v Tartu), vzešli nakonec dva vítězové, mezi něž byla rozdělena prémie ve výši jednoho milionu eur.

[…]

Švédská slepá ulička

19 Lis

Jednání mezi švédskou vládou a tamějšími provozovateli jaderných elektráren uvízla na mrtvém bodě. Původní plán postupného odstavování jaderných elektráren, odsouhlasený v roce 1980, naráží na odpor nejen provozovatelů, ale také opozice a veřejnosti.

Přestože se Švédové se svými 18 000 kilowatt hodinami na hlavu pravidelně umísťují na nejvyšších příčkách energetické spotřeby, patří jejich země mezi největší bojovníky proti skleníkovým plynům. Švédsko získává 45 % své energie z jaderných zdrojů, přes třetinu z vodních elektráren. Jeho pozice malého znečišťovatele ale může být v několika příštích letech ohrožena.

[…]

SARS bez servítků

18 Čvn

Nebýt války v Iráku, plnila by ta zpráva spolehlivě první stránky novin. Rozšíření SARS, dosud neznámého onemocnění dýchacích cest, však s dozvuky posledních výstřelů protisaddámovské koalice v Iráku přece jen převzalo štafetu nejsledovanější a nejzávažnější světové události a tuto pozici si (právem) drží dodnes.

Proč si vlastně nemoc, jejíž viry vypadají pod mikroskopem jako nevinné plátky kiwi, získala takovou pozornost – zvláště když je od prvopočátku relativně dobře léčitelná (úmrtnost na SARS činí „pouhá“ čtyři procenta)? Odpovědí najdeme hned několik. Tak především nelze podceňovat žádnou chorobu, která se šíří vzduchem tak snadno jako SARS. Avšak neméně závažným důvodem zvýšeného zájmu o onemocnění je skutečnost, že se v podobě viru SARS koncentrují všechna palčivá témata současného světa – od projevů globalizace přes politické dopady až po šíření terorismu a boj proti němu. SARS není jen pouhou první nemocí 21. století, jak bývá často označována. Je to zároveň i jakýsi katalyzátor – lakmusový papírek, který s neomylnou přesností odkrývá všechny neřešené či nedořešené problémy současného světa. Zkusme se tedy zamyslet nad možnými důsledky šíření choroby SARS. Zkusme se na chvíli povznést nad každodenní informace o počtu zemřelých (jakkoli jsou jejich úmrtí lidskými tragédiemi) a věnujme pozornost spíše otázce, jakým způsobem a do jaké míry promění syndrom akutního respiračního selhání životy obyvatel globální vesnice 21. století. Zdá se, že odpovědi jsou stejně složité a neuchopitelné jako virus sám.

[…]