Tag Archives: Elektrony

Všechna tajemství blesku neznáme

18 Čvc

Blesk je pravděpodobně jedním z nejefektivnějších způsobů, kterými nám lidem příroda dává najevo, že stále ještě pevně třímá otěže vlády na Zemi. Pravda, neničí hromadně města a nezabíjí lidi po stovkách. Ale přesto – pohled, jak paprsek zářivého světla rozčísne noční oblohu a případně rozpůlí strom vedví, je velmi působivý. Současně tím říká: človíčku, možná tomu už rozumíš, ale nemáš na to, abys s tím něco udělal.

Je známo, že hlavně staré civilizace se bály přírodních jevů, a protože je nedokázaly vysvětlit, přisuzovaly je bohům. Vládce řeckých bohů Zeus byl mimo jiné znám také jako vládce blesků. Tu a tam bývá dokonce zobrazován s bleskem v ruce. Smutnou pravdou je, že ani v dnešní době nedokážeme stoprocentně říct, jak se dokážou mraky nabít tolik, že vypouštějí blesky, jejichž teplota je mnohdy větší než teplota na povrchu Slunce.

[…]

Počítač z mikrobů

15 Bře

V termálních sirných pramenech se to hemží životem. Mezi organismy, které se tu nacházejí, je i druh mikrobu, jehož bílkoviny mají neuvěřitelné schopnosti. Jsou natolik zvláštní, že možná pomohou při konstrukci prvního kvantového počítače.

Vědci z agentury NASA již pomocí tohoto mikrobu vytvořili první sestavy „kvantových bodů“. Kvantový bod je drobný kousek zlata nebo polovodiče. V průměru má několik nanometrů a uvnitř se skrývá elektron. Tento elektron okolo sebe nemá příliš místa. Právě proto, že vězí v tak malém prostoru, chová se jinak, než by se normálně choval. Jinými slovy převažuje jeho kvantové chování. Kvantové body tohoto druhu mohou tvořit základ malých chemických senzorů. Kvantové stavy elektronu se totiž mění, když se k bodu naváže molekula.

[…]

Posviťte si na své zdraví

16 Kvě

Laser je dnes do jisté míry módní slovo a přitom už je prakticky zcela běžným nástrojem, se kterým se setkáváme v každodenním životě. Pustíme si hudbu z CD přehrávače – jeho součástí je laserový snímač. A až půjdeme nakoupit, tak to červené světélko v pokladně, které dokáže z čárového kódu přečíst, kolik máme zaplatit, to je taky laser. Laser byl nejspíš i v geodetických přístrojích, kterými ten supermarket při stavbě zaměřovali, používá se také v telekomunikacích, v dopravním zabezpečení, ve vědeckém výzkumu a třeba i ve zbraňových systémech.

[…]

Duel aneb Budiž světlo

24 Pro

Redakce webzinu světvědy.cz je hojně oslovována různými autory, kteří nabízejí své články o zajímavých výzkumech i nevšedních přístupech k různým vědeckým problémům. Často z nich vyplyne chvályhodná snaha o poznání, i když občas bývá počáteční přístup autora diskutabilní, chybný či dokonce scestný. Pan Jiří Muladi nám nabídl článek Budiž světlo, který sám označil za kontroverzní. Pustil se na pole, které označujeme za nejzáludnější otázky fyziky. Nechali jsme ho posoudit našemu kmenovému expertovi Martinu Petráskovi. Výsledek nás pobídl protentokrát nechat celý „duel“ pro osvěžení obsahu listopadového čísla časopisu poučně či osvětově vyznít. Dokážeme si totiž představit, jak člověk s humanitním vzděláním a bez hlubších znalostí přírodních zákonů může být zmaten podobnými suverénními texty hýřícími argumenty, vzorci a rovnicemi. Probouzet ve 21. století pojem „éter“ však zaslouží obdiv, i když nikoli pochvalu. Pro přehlednost jsme mezi černě vytištěný text pana Muladiho vkládali rovnou poznámky Martina Petráska (M. P.).

[…]

Šetřete místem – choďte po stropě!

18 Lis

Připadá vám váš byt příliš malý? Rádi byste měli více místa? Zkuste chodit po stopě a váš životní prostor se zdvojnásobí – britský fyzik Andre Geim z manchesterské univerzity nalezl řešení: napodobit gekona. Prsty této malé ještěrky pokrývá milion drobných chloupků. A ty jsou zase zakončeny tisíci miniaturních výstupků o délce dvou mikrometrů a průměru 0,2 mikrometru. Tato jemnost, miliardtkrát znásobená, způsobuje, že se chloupky „přilepí“ k molekulám povrchu prostřednictvím Van der Waalovy síly. Tak se označuje velmi slabá přitažlivá síla vyvolaná tím, že neutrální molekuly mohou dočasně získat pozitivní nebo negativní náboj, mají-li nepravidelně rozmístěné elektrony. Molekuly se pak k sobě přibližují jako magnety.

[…]

Evropa míří na Měsíc

27 Dub

SMART-1 je první z družic nesoucích označení Small Missions for Advanced Research in Technology (Malé mise pro pokročilý výzkum technologie). Evropská vesmírná agentura, která ji vyslala k Měsíci, v jejím případě poprvé použila revoluční pohonnou jednotku a umístila do ní celou řadu miniaturizovaných přístrojů. Kromě zkoušení nových technologií podnikne SMART-1 vůbec první komplexní inventář základních chemických prvků měsíčního povrchu. Kromě toho prozkoumá teorii, podle níž naše oběžnice vznikla následkem prudké srážky Země s menší planetkou před čtyřmi a půl tisíci miliardami let.
[…]