Tag Archives: Egypt

Egypt vydal další poklady

26 Úno

Území Egypta, které bylo dokonce už ve 20. letech minulého století považováno za víceméně vyčerpanou památkovou lokalitu, je i ve 21. století zdrojem neuvěřitelných a vzrušujících objevů. V minulých letech vydal Egypt další významné poklady z historie svých dávných civilizací.
[…]

Zachrání geopolymery barokní Kuks?

23 Říj

Psal se rok 1974. Tehdy devětatřicetiletý francouzský chemik Joseph Davidovits se už druhým rokem zabýval chemickými reakcemi materiálů obsahujících jíl a podařilo se mu vytvořit hmotu velmi podobnou přírodnímu kameni. V tomto případě jivci. „Co by se stalo, kdybych kousek tohoto v laboratoři vyrobeného syntetického kamene zahrabal do země a podstrčil archeologům?“ zeptal se napůl žertem svých kolegů z Muzea přírodních věd v Paříži.

Odpověď jej překvapila. Analýza by nejspíš ukázala, že nejbližší přírodní naleziště takového nerostu se nachází v Egyptě! „Uvědomil jsem si, že pokud neprozradím, že nerost jsem uměle vyrobil v laboratoři, budou jej všichni považovat za přírodní kámen,“ říká dnes sedmdesátiletý celosvětově uznávaný profesor Joseph Davidovits, zakladatel a ředitel Institutu polymerů v Saint-Quentin.

[…]

Davidovits přepsal dějiny Židů

26 Kvě

Jméno francouzského učence Josepha Davidovitse zmiňoval Svět vědy v posledních měsících několikrát. Sedmdesátiletý chemik je proslulý především svým objevem geopolymerů (syntetických kamenů) a svou teorií o technologii staveb egyptských pyramid, jíž zbořil řadu tradičních závěrů k velké nelibosti mnoha historiků a archeologů. Nyní ivšak překvapil vědecký svět objevem ze zcela jiné oblasti. Změnil dějiny Židů, Egypta a křesťanství vůbec. Přinesl nový pohled na prameny, z nichž vznikla bible. Svůj výzkum veřejně prezentoval 6. března během přednášky na prestižní půdě francouzského senátu v Lucemburském paláci v Paříži.

[…]

První Čech na dně Antarktidy

18 Dub

Je mnoho Čechů, kteří nás vybízejí zvednout své národní sebevědomí nad rozvadovskou celnici, zalesněné šumavské vrchy nebo se směle a drze zahledět přes Dunaj. Jen o tom musíme chtít vědět a čerpat z toho. Jedním z takových zdrojů je Miroslav Hrdý (39). Je nejen filmařem a potápěčem, ale i dobrodruhem a objevitelem. Lze ho vlastně označit za renesančního člověka filmového obrazu, jehož prostředím je povrch zemský, mořská hlubina, vzduch a jejich extrémní varianty. Světem nyní letí jeho hodinový neverbální film Aqua Marine (s původní hudbou Roberta Jíši) natočený pod hladinami moří a oceánů 17 zemí. A 17. února 2004 se stal prvním Čechem, jenž se potopil do vod Antarktidy a navíc jeho kamera odtud vynesla nevšední svědectví.

[…]