Původ jmen pro raketoplány
16 Pro
NASA pojmenovala první čtyři raketoplány po proslulých výzkumných lodích. Podle pořadí, v jakém byly uvedeny do služby, jsou to:
16 Pro
NASA pojmenovala první čtyři raketoplány po proslulých výzkumných lodích. Podle pořadí, v jakém byly uvedeny do služby, jsou to:
18 Srp
Observatoř Chandra, vypuštěná raketoplánem Columbia 23. července 1999, zůstává do dnešního dne nejpropracovanějším satelitem ke sledování vesmíru pomocí rentgenových paprsků. Dokáže zachytit paprsky objektů vzdálených miliardy světelných let.
Její teleskop obsahuje ta největší, nejdokonaleji vytvarovaná a nejpřesněji nastavená zrcadla, jaká byla kdy vyrobena. Snímky získané pomocí observatoře Chandra jsou pětadvacetkrát ostřejší než veškeré obrazy pořízené astronomy z předchozích rentgenových satelitů. Toto rozlišení by umožnilo člověku jasně číst noviny na vzdálenost jednoho kilometru. Observatoř byla navržena a sestrojena k pozorování rentgenových paprsků z vysoce energetických oblastí vesmíru, jako jsou například pozůstatky vybuchlých hvězd. Díky ní můžeme získat daleko podrobnější informace o černých dírách, supernovách a temné hmotě a tak lépe pochopit původ, vývoj a budoucnost vesmíru.
16 Srp
Ať už si myslíme o důvodech tragické havárie raketoplánu Columbia cokoli a ať už ji zavinil ulomený kus keramického obložení nebo něco jiného, nejdůležitější otázka zůstává stejná: jak budeme moci létat do vesmíru bezpečně?
Odpověď zůstává samozřejmě a nevzrušeně jednoduchá: nijak – jistota v některých případech prostě neexistuje. Od chvíle, kdy se člověk poprvé vznesl do vzduchu na létacím stroji, neuplynula příliš dlouhá doba do okamžiku, kdy byla na oltář letectví položena první lidská oběť. A tak je tomu dodnes. Maximum, které mohou vědci a technici udělat, je věnovat největší možnou pozornost všem rizikovým faktorům, provádět do nekonečna veškeré zkoušky, kterých jsou schopni, a doufat, že po tom všem nezasáhne neznámý faktor.
5 Bře
Během startu raketoplánu Columbia ze startovací rampy Kennedyho vesmírného střediska bylo vidět, jak z obrovské vnější palivové nádrže odpadávají úlomky a narážejí do křehkých žáruvzdorných destiček na spodní straně plavidla. Zatímco raketoplán pobýval na oběžné dráze, snažil se narychlo svolaný tým inženýrů analyzovat videozáznam startu a zaměřit fotoaparáty vojenských špionážních družic na spodní stranu raketoplánu s cílem zhodnotit případné škody. Další odborníci mezitím analyzovali potenciální účinky nárazu – s neprůkaznými výsledky.
[…]