Tag Archives: Čína

Třídit jaderný odpad bude v módě

19 Úno

Myšlenka znovu zužitkovat materiál ze starých věcí a tím šetřit přírodu je ušlechtilá a propagovaná. Je tedy s podivem, že zatímco barevně odlišené popelnice jsou halasně vítány, nesetkává se recyklace se stejným pochopením v případě odpadů průmyslových, konkrétně u použitého jaderného paliva. Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MW vyprodukuje za rok 25 – 30 tun použitého paliva. Z 96 % jde o nevyužitý uran 238U. Vysoce radioaktivní štěpné produkty tvoří tedy jen malou část odpadního materiálu, z každé tuny jen asi 35 – 45 kilogramů. Od 40. let minulého století je znám proces přepracování použitého paliva, při kterém se nebezpečné radioaktivní látky od neškodného uranu oddělí. Zbylý uran se vrací do jaderného koloběhu – obohacuje se o štěpitelný, ale velmi vzácný izotop 235U a znovu putuje jako čerstvé palivo do elektráren. Jedna tuna přepracovaného paliva ušetří dvě tuny přírodního uranu. Při spalovacím procesu dochází k přeměně části uranu 238U na plutonium 239Pu. To se chová stejně jako štěpitelný uran 235U, lze jej tedy použít jako palivo. Oddělené plutonium se mísí s uranem, čímž vzniká štěpná směs známá pod názvem MOX (UO2+PuO2). MOX lze bez problémů použít v reaktorech postavených po roce 1980 jako palivo. Ve většině reaktorů může MOX nahradit asi třetinu paliva, v některých dokonce polovinu. V Japonsku se bude stavět reaktor, který pojede výlučně na MOX.

[…]

Kdo si zaslouží umělé slunce?

3 Lis

První termonukleární reaktor ITER (tepelný výkon 500 – 700 MW) se má v dohledné době stát druhým nejnákladnějším vědeckotechnickým centrem lidstva. Prvenství drží mezinárodní vesmírná stanice ISS. Ta má ovšem velkou kliku – nemusí stát na Zemi. Po létech takřka idylické spolupráce se však rozhořel spor, kde vlastně bude ITER postaven. Nad velkou vědou začíná vítězit velká politika. Je to celkem šok.

Současní partneři v projektu ITER, tedy Čína, Evropská unie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a Spojené státy americké, se v prosinci poměrně hladce dohodli na financování výstavby, ovšem jednání o tom, kde bude ITER stát, uvízla na mrtvém bodě. Eminentní zájem o ITER, podpořený odpovídajícími finančními zdroji i zkušenostmi v oboru, mají Japonsko a Evropská unie. Evropská unie se přitom v listopadu loňského roku rozhodla, že její nejlepší lokalitou pro výstavbu ITER je jihofrancouzské vědecké středisko CEA Cadarache. Japonci nabízejí pobřežní lokalitu Rokkasho-Mura na chladném severu svého souostroví, který se snaží industrializovat a zabydlet. Byl tu ještě návrh Kanady, která nabídla jako ideální lokalitu Clarington v Ontariu, ale 23. prosince od svého záměru ustoupila.
[…]

Reaktor pro třetí tisíciletí

18 Říj

Nový reaktor AP1000 (viz snímky modelů), vývojově navazující na menší tlakovodní reaktor AP600, dosahuje výkonu až 1154 MWe a má životnost 60 let. Projektanti se při vývoji drželi zásady, že jednoduchost rovná se bezpečnost a ekonomičnost. Výsledkem je reaktor, jenž obsahuje o 50 % méně ventilů, o 83 % méně potrubí, o 87 % méně kontrolních kabelů a o 35 % méně čerpadel než velikostně srovnatelné konvenční reaktory. Viceprezident sekce jaderných elektráren firmy Westinghouse Jack Allen k tomu říká: „Jelikož AP1000 obsahuje výrazně méně čerpadel, potrubí a kabelů, znamená to, že se instaluje, kontroluje a udržuje mnohem méně položek, čímž se zvyšuje bezpečnost a snižuje cena.“

[…]

Nejbezpečnější reaktor

10 Říj

Firma Westinghouse Electric Company získala od amerického Regulačního úřadu pro jadernou energii bezpečnostní a konstrukční osvědčení pro pokročilý reaktor AP1000. Je považován za nejbezpečnější a nejekonomičtější reaktor na světě.

[…]

Spletli si čínskou zeď s řekou

25 Kvě

Evropská kosmická agentura (ESA) se musela omluvit za nepříjemné „faux pas“. Její experti totiž vyhodnotili snímky satelitu Proba jako záběry na Velkou čínskou zeď, o níž se tradovalo, že je jediným lidský výtvorem, viditelným z vesmíru. ESA to oznámila světu. Byl to omyl. Na snímcích, které byly pořízeny z výše 600 km fotoaparátem s velmi vysokým rozlišením, rozpoznali mýlku tři návštěvníci webových stránek ESA (jeden z nich je profesorem na univerzitě v Kalifornii, druhý na univerzitě v Šanghaji) pouhým okem.

[…]

SARS bez servítků

18 Čvn

Nebýt války v Iráku, plnila by ta zpráva spolehlivě první stránky novin. Rozšíření SARS, dosud neznámého onemocnění dýchacích cest, však s dozvuky posledních výstřelů protisaddámovské koalice v Iráku přece jen převzalo štafetu nejsledovanější a nejzávažnější světové události a tuto pozici si (právem) drží dodnes.

Proč si vlastně nemoc, jejíž viry vypadají pod mikroskopem jako nevinné plátky kiwi, získala takovou pozornost – zvláště když je od prvopočátku relativně dobře léčitelná (úmrtnost na SARS činí „pouhá“ čtyři procenta)? Odpovědí najdeme hned několik. Tak především nelze podceňovat žádnou chorobu, která se šíří vzduchem tak snadno jako SARS. Avšak neméně závažným důvodem zvýšeného zájmu o onemocnění je skutečnost, že se v podobě viru SARS koncentrují všechna palčivá témata současného světa – od projevů globalizace přes politické dopady až po šíření terorismu a boj proti němu. SARS není jen pouhou první nemocí 21. století, jak bývá často označována. Je to zároveň i jakýsi katalyzátor – lakmusový papírek, který s neomylnou přesností odkrývá všechny neřešené či nedořešené problémy současného světa. Zkusme se tedy zamyslet nad možnými důsledky šíření choroby SARS. Zkusme se na chvíli povznést nad každodenní informace o počtu zemřelých (jakkoli jsou jejich úmrtí lidskými tragédiemi) a věnujme pozornost spíše otázce, jakým způsobem a do jaké míry promění syndrom akutního respiračního selhání životy obyvatel globální vesnice 21. století. Zdá se, že odpovědi jsou stejně složité a neuchopitelné jako virus sám.

[…]

Columbii nakonec opustilo štěstí

5 Bře

Raketoplán ColumbiaBěhem startu raketoplánu Columbia ze startovací rampy Kennedyho vesmírného střediska bylo vidět, jak z obrovské vnější palivové nádrže odpadávají úlomky a narážejí do křehkých žáruvzdorných destiček na spodní straně plavidla. Zatímco raketoplán pobýval na oběžné dráze, snažil se narychlo svolaný tým inženýrů analyzovat videozáznam startu a zaměřit fotoaparáty vojenských špionážních družic na spodní stranu raketoplánu s cílem zhodnotit případné škody. Další odborníci mezitím analyzovali potenciální účinky nárazu – s neprůkaznými výsledky.
[…]