Tag Archives: Chromozony

Pokroky při studiu smrku ztepilého

16 Zář

Smrk ztepilý je vedle borovice a jedle nejdůležitějším evropským jehličnatým druhem a zejména v hornatějších krajích tvoří rozsáhlé lesy. Vzhledem k tomu, že nemá zvláštní nároky na půdní podmínky, sahá areál jeho výskytu vysoko do hor a daleko na sever.

Smrk ztepilý se spokojí s kyselou písčitou půdou a dospělý les, jehož zdravé stromy dosahují výšky kolem 35 metrů, je nádherným přírodním prostředím. Ve druhé polovině dvacátého století se stalo poškození lesních porostů (pozorované především ve vyspělých průmyslových zemích a nazývané od sedmdesátých let „úhynem lesa“) velmi diskutovaným a sledovaným problémem. Již déle než jedno desetiletí se pozoruje především ve vyšších polohách severní hemisféry – Skandinávie, střední Evropy a Severní Ameriky.

[…]

Už naučili rakovinu umírat

22 Pro

Tým anglických vědců z Cancer Research UK v Londýně dospěl k velmi zajímavému objevu a postupu, který může mít rozhodující vliv na metody léčby rakoviny. Angličané totiž naučili umírat rakovinové buňky.

Každá lidská buňka má v sobě zabudovány hodiny, které jí sledují, jak dlouho má žít. Tyto biologické hodiny buňky souvisí s telomerami. Telomery najdete na konci chromozomů, jejichž konce jsou tvořeny opakujícími se motivy nukleotidů tvořících DNA. Telomery jsou důležité pro technické zabezpečení struktury a stability chromozomů při jejich rozdělování a replikaci během dělení buňky. Telomery u savců jsou složeny z opakujících se sekvencí DNA. V telomerách se stále dokola opakuje šest písmen genetického kódu (dvakrát thymin, jednou adenin a třikrát guanosin) tedy: TTAGGG. Telomery lidských chromozomů obsahují obvykle 3000 až 20 000 písmen – tedy zhruba 500 až 3400 základních motivů TTAGGG. Telomery jsou značky, které buňce označují, kde chromozom začíná a kde má konec. Jak buňky rostou a množí se, jejich telomery se každým pomnožením o něco zkrátí. S věkem se nám tedy telomery zkracují a každá nová generace buněk našeho těla je má kratší a kratší. Když telomery chybí nebo jsou moc krátké, spustí se proces stárnutí buňky a buňka umře.

[…]

Převratných deset let

16 Led

Objevy ve světě vědy a techniky za posledních deset let patří k nejdůležitějším v historii lidstva. Podařilo se odhalit tajemství vesmíru, téměř rozluštit lidský genom, vyřešit Fermatovu hypotézu, počítač dokázal poprvé v historii porazit v šachovém turnaji člověka, internetová síť se rozrostla do nevídaných rozměrů, astronomové objevili planety jiných hvězd, začala se klonovat zvířata. Všechno podstatné si přiblížíme v krátkém souhrnu. Aktuálně si vědci z celého světa nejvíce lámou hlavu nad kontroverzním experimentem klonování člověka. A protože je kolem narození prvního dítěte touto technikou celá řada nejasností, vrátíme se k tématu v příštím vydání webzinu Česká hlava a svět vědy. Nyní můžeme proniknout do problematiky díky troše terminologie a chronologicky seřazených dat.

[…]