Tag Archives: Buňky

Pokroky při studiu smrku ztepilého

16 Zář

Smrk ztepilý je vedle borovice a jedle nejdůležitějším evropským jehličnatým druhem a zejména v hornatějších krajích tvoří rozsáhlé lesy. Vzhledem k tomu, že nemá zvláštní nároky na půdní podmínky, sahá areál jeho výskytu vysoko do hor a daleko na sever.

Smrk ztepilý se spokojí s kyselou písčitou půdou a dospělý les, jehož zdravé stromy dosahují výšky kolem 35 metrů, je nádherným přírodním prostředím. Ve druhé polovině dvacátého století se stalo poškození lesních porostů (pozorované především ve vyspělých průmyslových zemích a nazývané od sedmdesátých let „úhynem lesa“) velmi diskutovaným a sledovaným problémem. Již déle než jedno desetiletí se pozoruje především ve vyšších polohách severní hemisféry – Skandinávie, střední Evropy a Severní Ameriky.

[…]

Posviťte si na své zdraví

16 Kvě

Laser je dnes do jisté míry módní slovo a přitom už je prakticky zcela běžným nástrojem, se kterým se setkáváme v každodenním životě. Pustíme si hudbu z CD přehrávače – jeho součástí je laserový snímač. A až půjdeme nakoupit, tak to červené světélko v pokladně, které dokáže z čárového kódu přečíst, kolik máme zaplatit, to je taky laser. Laser byl nejspíš i v geodetických přístrojích, kterými ten supermarket při stavbě zaměřovali, používá se také v telekomunikacích, v dopravním zabezpečení, ve vědeckém výzkumu a třeba i ve zbraňových systémech.

[…]

Už naučili rakovinu umírat

22 Pro

Tým anglických vědců z Cancer Research UK v Londýně dospěl k velmi zajímavému objevu a postupu, který může mít rozhodující vliv na metody léčby rakoviny. Angličané totiž naučili umírat rakovinové buňky.

Každá lidská buňka má v sobě zabudovány hodiny, které jí sledují, jak dlouho má žít. Tyto biologické hodiny buňky souvisí s telomerami. Telomery najdete na konci chromozomů, jejichž konce jsou tvořeny opakujícími se motivy nukleotidů tvořících DNA. Telomery jsou důležité pro technické zabezpečení struktury a stability chromozomů při jejich rozdělování a replikaci během dělení buňky. Telomery u savců jsou složeny z opakujících se sekvencí DNA. V telomerách se stále dokola opakuje šest písmen genetického kódu (dvakrát thymin, jednou adenin a třikrát guanosin) tedy: TTAGGG. Telomery lidských chromozomů obsahují obvykle 3000 až 20 000 písmen – tedy zhruba 500 až 3400 základních motivů TTAGGG. Telomery jsou značky, které buňce označují, kde chromozom začíná a kde má konec. Jak buňky rostou a množí se, jejich telomery se každým pomnožením o něco zkrátí. S věkem se nám tedy telomery zkracují a každá nová generace buněk našeho těla je má kratší a kratší. Když telomery chybí nebo jsou moc krátké, spustí se proces stárnutí buňky a buňka umře.

[…]

Využití polymerních nosičů keratinocytů pro krytí kožních defektů

18 Čvc

Problémy spojené s léčbou rozsáhlých popálenin byly v minulosti řešeny používáním různých krytů, od úplně jednoduchých systémů, jako jsou obvazy, mastný tyl, kryty tvořené biologickými materiály až po novější systémy, které využívají speciálně vypěstované kožní buňky – keratinocyty. […]

Vývoj v oblasti genetiky a klonování

24 Čvn

1865
Opat Johann Gregor Mendel svými objevy založil nauku o dědičnosti (genech).

1871
Objev nukleových kyselin.

1938
Vědecky popsal principy klonování poprvé nositel Nobelovy ceny Hans Spemann.

1944
Američan Oswald Avery s kolegy objevil, že deoxyribonukleová kyselina (DNA) je nositelkou dědičné informace.

1952
Američané Robert Briggs a Thomas King poprvé uplatnili metodu klonování přenosem buněčného jádra u živočichů – dokázali přenést jádro buňky pulce do žabího vajíčka. Klonovaný pulec se ale dál nevyvíjel.

1953
Angličané Francis Crick a Maurice Wilkins a Američan James Watson objevili strukturu DNA.

1962
Angličan John Gurdon navázal na studie Briggse a Kinga – klonoval žáby. V té době bylo známo, že například buňka ze žabího střeva má v sobě kompletní informace pro novou totožnou žábu. Podařilo se mu izolovat tuto buňku, z ní pak její jádro a to implantoval do vajíčka jiné žáby. Vyvinul se z něho pulec, který byl úplnou genetickou kopií žáby, jež mu dala své buněčné jádro.

1975 – 1979
Poprvé byly izolovány lidské geny.

1979
Dánský biolog Steve Willadsen poprvé naklonoval z embryonálních buněk jednovaječná dvojčata a trojčata ovcí.

1984
Pomocí genově pozměněného embrya přišlo na svět v laboratořích britských vědců zvíře – napůl ovce, napůl koza.

1986
Nová transnukleární metoda klonování embryonálních buněk umožnila Willadsenovi vytvořit ovci.

1988
V USA poprvé udělili patent na geneticky manipulované zvíře – myš, do jejíž genetické výbavy byl vnesen gen rakoviny člověka.

1991
Začátek projektu zkoumání lidského genomu mezinárodním veřejným konsorciem Human Genome Project.

1993
Jerry Hall a Robert Stillman naklonovali ve Washingtonu lidská embrya, která se do určitého stadia vyvíjela. Šlo o první praktický pokus se zárodky člověka.

1995
V Edinburghu se narodily ovce Morag a Megan. Šlo o první klonovaná zvířata vytvořená přenosem buněčného jádra z částečně specializovaných embryonálních buněk rostoucích ve zkumavce.

Červenec 1996
Narození ovce Dolly, kterou vytvořil tým Iana Wilmuta v Rosslinově institutu v Edinburghu. Poprvé se podařilo transnukleární klonování z tělové buňky dospělého jedince.

Duben 1998
Dolly přivedla na svět ovečku Bonnie. Dokázala tak, že se může rozmnožovat.

Prosinec 1998
Jihokorejští vědci oznámili, že naklonovali lidské embryo z buněk dospělé ženy. Upřesnili, že embryo zničili již v prvním stadiu jeho vývoje.

Červen 1999
Vědci z amerického státu Massachussetts naklonovali lidské embro použitím stejné metody, kterou vznikla ovce Dolly. Podle amerických zákonů jej do dvou týdnů museli usmrtit.

26. Června 2000
HGP oznámilo sestavení prvního hrubého náčrtu celého lidského genomu.

25. listopadu 2001
Americká společnost Advanced Cell Technology Inc. poprvé naklonovala lidské embryo k lékařským účelům.

Prosinec 2001
První naklonovanou kočku prezentoval tým vědců z texaské A&M University. Jednalo se o vůbec první klon domácího miláčka.

Březen 2002
Italský lékař Severino Antinori poprvé oznámil záměr přivést na svět klonované dítě. Podle něj je metoda, kterou vznikla Dolly, legální i u lidí, neboť buněčné jádro oplodněné vajíčkem vložené do jiného jádra nelze považovat za embryo.

6. dubna 2002
Italský gynekolog Severino Antinori oznámil, že úspěšně aplikoval klonování při umělém oplodnění ženy. Dítě se má narodit v lednu 2003.

4. srpna 2002
Vědcům se podařilo sestavit nejucelenější genetickou mapu myši. V prosinci americký časopis Nature zveřejnil, že lidé a myši mají asi z 99 procent totožný genom.

26. prosince 2002
Společnost pro lidské klonování Clonaid sdělila, že se narodilo první klonované dítě na světě. „Rodičem“ dcery Evy měl být jistý americký pár.

3. ledna 2003
Clonaid oznámil narození dalšího klonovaného dítěte. Společnost však žádný důkaz neposkytla. Rodiči tentokrát měly být dvě lesbické maminky z Nizozemska.

6. ledna 2003
Americký novinář Michael Guillen, který byl pověřen dohledem na testy DNA prováděné na klonovaném dítěti, poukázal na možnost „superpodvodu“. Oznámení společnosti Clonaid o narození dětí prý má za cíl pouze přitáhnout pozornost k raeliánskému hnutí.


Kdo je Severino Antinori?

Kontroverzní italský gynekolog je znám tím, že díky umělému oplodnění s využitím vajíčka od mladší dárkyně v roce 1994 umožnil těhotenství a mateřství dvaašedesátileté ženě. Jako první v dubnu 2002 oznámil, že se narodí první klonované dítě. Potomek měl být významné a bohaté osobnosti v některé muslimské zemi. Podle Antinoriho oznámení se měly krátce po narození prvního dítěte narodit další dvě počaté technikou klonování. Tento lékař, svými odpůrci nazývaný Dr. Frankenstein, se o svém pokusu zmínil na konferenci v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech a dále odmítl předložit jakékoli důkazy.

Co je raeliánské hnutí?

Celosvětová nezisková organizace, která má 50 000 členů v 85 zemích. Založil jej Rael (Claudie Vorilhon) poté, co se údajně 13. prosince 1973 setkal na horách ve střední Francii s návštěvníkem z jiné planety jménem Jahve. Ten mu během osobního rozhovoru, který probíhal následujících šest dnů na palubě UFO, odhaloval pravdu o původu lidstva, historii i budoucnosti Země. Po tomto setkání Rael vydal Knihu, která mluví pravdu. Následovaly publikace Mimozemšťané mě zavedli na svoji planetu, Přivítejme naše otce z vesmíru, Smyslová meditace a Géniokracie. Podle vlastních internetových stránek má hnutí za cíl informovat (nepřesvědčovat) veřejnost o poselstvích svěřených Raelovi, vybudovat na neutrálním území první velvyslanectví (ambasádu) pro lidi z vesmíru a působit na společnost tak, aby byla připravená na budoucnost a nikoli orientovaná na minulost.

Co je klonování?

Proces vytváření jedné či většího počtu kopií nějaké předlohy. Od pradávna se klonuje i sama příroda jako například v případě měňavky či jednovaječných dvojčat. Člověk začal klonovat už od počátku devatenáctého století – roubováním rostlin. O umělé klonování živočichů se vědci pokoušejí už padesát let.

Co je Clonaid?

Společnost založil v roce 1997 na Bahamách bývalý francouzský novinář Claudie Vorilhon, který také vede sektu „raeliánů“. Nyní si říká „Rael“ a žije v Quebecu. Členové sekty tvrdí, že klonování jim pomůže dosáhnout věčného života. Věří také, že život na Zemi přinesli mimozemšťané na létajících talířích před 25 tisíci lety. Stoupenci sekty, kterých je po světě na 50 tisíc, si také myslí, že lidstvo vzniklo klonováním. Narození klonovaných dětí oznámila biochemička Brigite Boisselierová, jenž vyučovala na univerzitě v New Yorku. Je členkou sekty „raeliánů“ a šéfkou společnosti Clonaid v Las Vegas v americkém státě Nevada.

Proti rakovině Made in Czech

8 Čvn

Česká věda se masivním způsobem zviditelnila díky objevu kvarteta mikrobiologů, kteří pracují v Dánském centru pro výzkum rakoviny v Kodani. Britský prestižní časopise Nature publikoval objev týmu, který vede prof. Jiří Bartek. Práce o mechanismech, jimiž se buňky brání proti rakovinnému bujení, je považována za zcela průlomovou. Experti zařadili český tým mezi kandidáty na jednu z příštích Nobelových cen. Časopis věnoval práci Čechů dokonce i titulní stranu, článek je nosným materiálem dubnového vydání a je doprovázen řadou komentářů světových odborníků. Díky článku mohl Nature dokonce významně zvednout náklad a několik tisíc výtisků bylo dopraveno do USA do Anaheimu v Kalifornii, kde se konala 96. výroční konference American Association for Cancer Research (AACR).

[…]

Kmenové buňky v kostní dřeni. Vajíčka z kostní dřeně?

25 Led

Buňky kostní dřeně a krvinky připravily v posledních letech biologům nejedno překvapení. Jsou například schopné „rekvalifikace“ na jiné typy buněk lidského těla. Mohou se za určitých podmínek měnit na buňky jater či srdečního svalu. Ve světě se už rozbíhají klinické zkoušky s léčbou různých typů chorob či poranění založené právě na „rekvalifikaci“ těchto tzv. dospělých kmenových buněk. Výsledky připomínají strofu Ježkovy písně, které jsme „jednou dole a jednou nahoře“. Nebo jak trefně podotýká Jana Dvořáková – je to jako v mexické telenovele – co bylo včera, dneska je úplně jinak, aby to do zítřka provedlo další kotrmelec. […]

Člověk už umí přibrzdit Alzheimera

23 Lis

Seniorská populace, jejímž obtížným průvodcem bývá často tzv. Alzheimerova choroba (způsobuje odumírání mozkových buněk), má reálnou naději na klidnější a zdravější stáří. Po roce se projevily výsledky experimentální genové terapie, do níž se pustili po dlouhé přípravě Američané – Mark H. Tuszynski, neurolog z Kalifornské univerzity v San Diegu a vynikající neurochirurg Hoi Song U.
[…]

Prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc.: Jsme na konci začátku

18 Zář

Z televizních obrazovek, rádií, časopisů a různých serverů to na člověka jen prýští. Jsou to zprávy se společným jmenovatelem »kmenové buňky«. Je to o budoucnosti, o naději, o lepším lidském zdraví, tkáňových náhradách. Do toho se však míchají až poněkud bulvárně pojaté zprávy o klonování zvířat, lidí, o potenciálu vyrábět génie nebo zabijáky »přes kopírák«. Občan je maten na tzv. vědeckém základě. Po filmových plátnech a televizních obrazovkách běhají supermani a zrůdy, mnohdy se z toho vytrácejí souvislosti, někdy i realita a bohužel i etika… Špičkový český odborník s mezinárodním renomé v oboru fyziologie reprodukce a výzkumu kmenových buněk prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc., výzkumný pracovník Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV, nám v tom udělá trochu pořádek.

[…]

V našem těle má všechno své místo

29 Zář

Každý z nás je zázrakem spontánní organizace: z jediného oplodněného vajíčka vzniká složitý systém specializovaných tkání a náležitě rozmístěných orgánů. Výzkumníci z bostonského Forsythova institutu a z Harvardu udělli velký pokrok k vysvětlení tohoto procesu. Zjistili, že v okamžiku, kdy se embryo skládá z pouhých čtyř buněk, začne elektrický gradient probouzet geny, které rozeznávají levou stranu od pravé.

[…]