Tag Archives: Bílkoviny

Pokroky při studiu smrku ztepilého

16 Zář

Smrk ztepilý je vedle borovice a jedle nejdůležitějším evropským jehličnatým druhem a zejména v hornatějších krajích tvoří rozsáhlé lesy. Vzhledem k tomu, že nemá zvláštní nároky na půdní podmínky, sahá areál jeho výskytu vysoko do hor a daleko na sever.

Smrk ztepilý se spokojí s kyselou písčitou půdou a dospělý les, jehož zdravé stromy dosahují výšky kolem 35 metrů, je nádherným přírodním prostředím. Ve druhé polovině dvacátého století se stalo poškození lesních porostů (pozorované především ve vyspělých průmyslových zemích a nazývané od sedmdesátých let „úhynem lesa“) velmi diskutovaným a sledovaným problémem. Již déle než jedno desetiletí se pozoruje především ve vyšších polohách severní hemisféry – Skandinávie, střední Evropy a Severní Ameriky.

[…]

Venuše dává mikrobům opalovací krém?

23 Kvě

Astronomové-profesionálové i amatéři se těší na 8. červen. Planeta Venuše bude přecházet přes sluneční disk, což je úkaz, který lidé mohli pozorovat naposledy před 122 lety. Česká republika je jedním ze spolupořadatelských států projektu Venus Transit 2004 a je zapojena do mezinárodní sítě, jež bude úkaz pozorovat s cílem změřit co nejpřesněji střední vzdálenost Země od Slunce. Naměřená data z řady míst v Evropě, Asii a Africe budou zpracována pařížskou observatoří a použita k výpočtu astronomické jednotky. Venuše je však zajímavá i z jiného aktuálního důvodu. Vědci neúnavně spekulují o tom, že tato planeta má přece jen nějaký potenciál biologického života.

[…]

Počítač z mikrobů

15 Bře

V termálních sirných pramenech se to hemží životem. Mezi organismy, které se tu nacházejí, je i druh mikrobu, jehož bílkoviny mají neuvěřitelné schopnosti. Jsou natolik zvláštní, že možná pomohou při konstrukci prvního kvantového počítače.

Vědci z agentury NASA již pomocí tohoto mikrobu vytvořili první sestavy „kvantových bodů“. Kvantový bod je drobný kousek zlata nebo polovodiče. V průměru má několik nanometrů a uvnitř se skrývá elektron. Tento elektron okolo sebe nemá příliš místa. Právě proto, že vězí v tak malém prostoru, chová se jinak, než by se normálně choval. Jinými slovy převažuje jeho kvantové chování. Kvantové body tohoto druhu mohou tvořit základ malých chemických senzorů. Kvantové stavy elektronu se totiž mění, když se k bodu naváže molekula.

[…]

Transfuze krve bez infekčních rizik?

2 Bře

Transfuze krve je v současnosti bezpečnější než kdykoli v minulosti a výrazně bezpečnější než řada normálních činností a léčebných výkonů, kterým se běžně podrobujeme. Riziko úmrtí při dopravní nehodě je vyšší téměř tisíckrát. Riziko celkové anestezie při operačním výkonu je vyšší 10 až 50krát. V důsledku přenosu choroby AIDS krevní transfuzí v osmdesátých letech minulého století na sebe však bezpečnost transfuze váže významnou měrou pozornost nejen laické veřejnosti, ale i odborníků.

[…]

Vodní sendvič a teplý led

21 Kvě

Nový a nezvyklý úkaz se objevil při nedávných studiích elektrického pole působícího na vrstvu vody. Pod náporem silného elektrického pole se podařilo donutit tenkou vodní vrstvu zmrznout za pokojové teploty. Před několika týdny však korejští vědci dokázali, že takové elektrické pole nemusí být vůbec silné, jak se při prvních pokusech předpokládalo.

Pokud se podaří tyto výsledky potvrdit, pak by to znamenalo, že tento takzvaný „teplý led“ se tvoří běžně na velkém množství pevných vodivých povrchů včetně například prasklin ve skalách! Zdá se, že formování teplého ledu za přirozených podmínek tak může ovlivňovat dokonce takové aktivity na molekulárních úrovních jako chování bílkovin. Stejně tak se tyto procesy mohou projevit při práci mikroskopických jehel pro nanoskopickou litografii. Zajímavá je na celém objevu skutečnost, že formování ledu nebylo vůbec cílem experimentů. Vědci totiž pracovali na výzkumu, jak elektrony prostupují tenkou vrstvou vody. Princip pokusu spočíval ve využití jednoho z nejmodernějších přístrojů dnešní doby – STM mikroskopu.

[…]

Proti rakovině Made in Czech

8 Čvn

Česká věda se masivním způsobem zviditelnila díky objevu kvarteta mikrobiologů, kteří pracují v Dánském centru pro výzkum rakoviny v Kodani. Britský prestižní časopise Nature publikoval objev týmu, který vede prof. Jiří Bartek. Práce o mechanismech, jimiž se buňky brání proti rakovinnému bujení, je považována za zcela průlomovou. Experti zařadili český tým mezi kandidáty na jednu z příštích Nobelových cen. Časopis věnoval práci Čechů dokonce i titulní stranu, článek je nosným materiálem dubnového vydání a je doprovázen řadou komentářů světových odborníků. Díky článku mohl Nature dokonce významně zvednout náklad a několik tisíc výtisků bylo dopraveno do USA do Anaheimu v Kalifornii, kde se konala 96. výroční konference American Association for Cancer Research (AACR).

[…]