Tag Archives: Asie

Venuše dává mikrobům opalovací krém?

23 Kvě

Astronomové-profesionálové i amatéři se těší na 8. červen. Planeta Venuše bude přecházet přes sluneční disk, což je úkaz, který lidé mohli pozorovat naposledy před 122 lety. Česká republika je jedním ze spolupořadatelských států projektu Venus Transit 2004 a je zapojena do mezinárodní sítě, jež bude úkaz pozorovat s cílem změřit co nejpřesněji střední vzdálenost Země od Slunce. Naměřená data z řady míst v Evropě, Asii a Africe budou zpracována pařížskou observatoří a použita k výpočtu astronomické jednotky. Venuše je však zajímavá i z jiného aktuálního důvodu. Vědci neúnavně spekulují o tom, že tato planeta má přece jen nějaký potenciál biologického života.

[…]

Homo erectus

24 Říj

Homo erectus existoval mezi 1,8 milionu a 300 000 lety, čili velké rozpětí. Nálezy pocházejí z Afriky, Asie i Evropy a důkazy o používání důmyslnějších kamenných nástrojů a ohně jsou velmi zřetelné. Stejně jako habilis měl tvář s vystupujícími čelistmi, velké stoličky, žádnou bradu, tlusté lišty obočí. Dlouhá nízká lebka umožňovala mozkovou velikost od 750 do 1225 ccm, u starších nálezů je průměr 900 ccm, u pozdních asi 1100 ccm. Kostra byla robustnější než u moderních lidí, jedinci byli silnější než dnešní lidé. Proporce těla se mění podle místa nálezu, v Turecku byli erectus vysocí, štíhlí, silní, v Číně menší, rovněž robustní. Stavba kostry naznačuje účinnou chůzi a běh.

Dirk Inzé vidí jen jednu cestu

24 Bře

Profesor Dirk Inzé, sympatický Belgičan, vědecký ředitel Oddělení rostlinné systémové biologie Univerzity v Gentu, expert agrobiotechnologické společnosti CropDesign a vůdčí osobnost evropské technologické platformy Plants for the Future (je součástí EPSO neboli Evropské organizace věd o rostlinách, s jejíž činností se ztotožňuje EU), má renomé, jež lze označit výrazem „evropský guru rostlinné biologie“. Pobýval v minulých dnech v Praze na pozvání Akademie věd ČR, protože ze svých pozic využívá smluvní spolupráce s Ústavem experimentální botaniky AV ČR.
[…]

SARS bez servítků

18 Čvn

Nebýt války v Iráku, plnila by ta zpráva spolehlivě první stránky novin. Rozšíření SARS, dosud neznámého onemocnění dýchacích cest, však s dozvuky posledních výstřelů protisaddámovské koalice v Iráku přece jen převzalo štafetu nejsledovanější a nejzávažnější světové události a tuto pozici si (právem) drží dodnes.

Proč si vlastně nemoc, jejíž viry vypadají pod mikroskopem jako nevinné plátky kiwi, získala takovou pozornost – zvláště když je od prvopočátku relativně dobře léčitelná (úmrtnost na SARS činí „pouhá“ čtyři procenta)? Odpovědí najdeme hned několik. Tak především nelze podceňovat žádnou chorobu, která se šíří vzduchem tak snadno jako SARS. Avšak neméně závažným důvodem zvýšeného zájmu o onemocnění je skutečnost, že se v podobě viru SARS koncentrují všechna palčivá témata současného světa – od projevů globalizace přes politické dopady až po šíření terorismu a boj proti němu. SARS není jen pouhou první nemocí 21. století, jak bývá často označována. Je to zároveň i jakýsi katalyzátor – lakmusový papírek, který s neomylnou přesností odkrývá všechny neřešené či nedořešené problémy současného světa. Zkusme se tedy zamyslet nad možnými důsledky šíření choroby SARS. Zkusme se na chvíli povznést nad každodenní informace o počtu zemřelých (jakkoli jsou jejich úmrtí lidskými tragédiemi) a věnujme pozornost spíše otázce, jakým způsobem a do jaké míry promění syndrom akutního respiračního selhání životy obyvatel globální vesnice 21. století. Zdá se, že odpovědi jsou stejně složité a neuchopitelné jako virus sám.

[…]