Sonda WMAP přinesla fantastické důkazy

3 Bře

Experti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír nyní zkoumají poslední data, která vyslala sonda WMAP (na snímku) ze vzdálenosti asi 1,6 milionu kilometrů od Země (je umístěna na tzv. Langrangeově bodu 2). Současně jsou porovnávány s daty vyslanými v posledních třech letech. Výsledky mise, která začala 30. června roku 2001 startem WMAP z mysu Canaveral na palubě rakety Delta II, jsou shledávány jako naprosto fantastické. Díky nim už mají vědci nejpřesnější měření zrodu vesmíru.

Sonda, vybavená vysoce sofistikovanými optickými přístroji, získala měřením tzv. reliktního záření důkazy o tom, že vesmír vznikl před 13,7 miliardy let třeskem, jenž byl kratší než jedna triliontina sekundy. Prudce se rozepjal ze submikroskopického do astronomického rozměru. Reliktní záření objevené v roce 1963 je zatím nejpádnějším důkazem velkého třesku. Je to nejstarší světlo ve vesmíru. Vzniklo asi 300 000 let po třesku jako doznívající záblesk exploze. Má mikrovlnný charakter. Přichází rovnoměrně ze všech stran vesmíru a už dříve vědci zjistili, že není homogenní, ale kolísá. Teprve však sonda WMAP ho přesně změřila a získala tak přímé důkazy o přesné době vzniku vesmíru a trvání velkého třesku. Poprvé zná člověk s mimořádnou přesností Hubbleovu konstantu ((71±4) km.s-1 Mpc-1) a kosmologickou konstantu (0.73±0,04). Data z WMAP potvrdila výsledky experimentů z let 1998 a 1999, které zjistily nenulovou hodnotu kosmologické konstanty.

Singularita

Výsledky WMAP potvrdily data z předchozí sondy COBE vypuštěné v roce 1989. Je to fantastický úspěch a důkaz toho, jak se teorie vědců o vzniku vesmíru ubíraly správným směrem. Před 13,7 miliardy let existovalo vesmírné jádro, které zatím nelze popsat z hlediska dnešních znalostí fyzikálních zákonů. Vědci mu dali název singularita. Závěry měření potvrdily předchozí teorie, které s podobným prudkým rozpínáním vesmíru počítaly, avšak pro jeho existenci chyběly přímé důkazy. Rozpínání se událo po velkém třesku, při kterém explodovalo před 13,7 miliardy let vesmírné jádro. Do velkého třesku existovala singularita a jinak byl vesmír pustinou, lze-li použít tento termín. Neexistovaly galaxie, planety a hvězdy, z nichž je tvořen současný známý vesmír. Změření reliktního záření znamená, že máme důkaz o podobě vesmíru 300 000 let po velkém třesku, takže sonda WMAP dohlédla takřka na práh jeho vzniku. Rozpínání vesmíru ještě neskončilo, ale je mnohem pomalejší než dříve.

Další překvapení?

Sonda od roku 2003 vyslala na Zemi celkem 103 soubory dat. Můžeme se dočkat ještě dalších mimořádných poznatků, neboť sonda by měla fungovat do roku 2009. Dokumenty z WMAP také potvrzují složení vesmíru. Viditelná hmota (baryonová, svítící) složená z atomů tvoří jen 4 %. Tzv. temná hmota (skrytá, nebaryonová), která nevyzařuje ani neabsorbuje světlo, tvoří 22 %. Je tajemná, její povahu neznáme. Je měřitelná jen podle gravitačních účinků. Zbytek vesmíru (74 %) tvoří temná (vakuová) energie. Ta mj. způsobuje, že rozpínání vesmíru ještě neskončilo. Měření se neustále zpřesňují. První data z WMAP z 11. února 2003 říkala, že reliktní záření (doba oddělení světla od hmoty) vzniklo 380 000 let po velkém třesku. V roce 2006 je to 300 000 let. Dnes také víme díky WMAP, že vesmír je plochý a první hvězdy vznikly před 200 miliardami let.

Leave a Reply