Archive | Uncategorized RSS feed for this section

Relativistická astrofyzika

17 Čvn

Relativistická astrofyzika je oborem, který se zabývá ději ve vesmíru ze „speciálně“ anebo „obecně“ relativistického hlediska.

Zmíněné popisy jsou tedy odvozeny od „Speciální teorie relativity“ resp. mnohem obecnějších zákonů „Obecné teorie relativity“. Tyto zákony musíme nutně uvažovat v případech vysokých rychlostí, které se blíží rychlosti světla, anebo v místech, kde se nachází tak velká koncentrace hmoty, že výrazně zakřivuje okolní prostoročas. Těmi nejtypičtějšími místy ve vesmíru jsou černé díry, neutronové hvězdy anebo aktivní galaktická jádra. Avšak stejně nutný je tento popis v případě vyhaslých hvězd – bílých trpaslíků, center galaxií nebo při pokusech popsat a detekovat gravitační záření.

Černá díra

3 Kvě

Černá díra je  takový objekt, jehož gravitace je natolik silná, že z něj nemůže uniknout ani světlo.
Rozlišujeme několik typů černých děr dle mechanismu jejich vzniku. Gravitačním kolapsem hvězdy vzniká hvězdná černá díra, koncentrace hmoty v centru galaxií má za následek existenci supermasivní černé díry a pak předpokládáme také primordiální černé díry, které mohou vzniknout v raných fázích vzniku vesmíru. Z teoretického hlediska však existuje i několik dalších možných cest vzniku.

RAG – Relativistic Astrophysics Group

1 Dub

RAG – Relativistic Astrophysics Group je pracovní skupina při Ústavu fyziky na Slezské univerzitě v Opavě vedená prof. Zdeňkem Stuchlíkem a Dr. Stanislavem Hledíkem. Zabývá se relativistickou astrofyzikou a na svém kontě má již desítky publikací, které nemálo ovlivnily znalosti v této oblasti.
Skupina se sestává z vědeckých pracovníků i doktorandských studentů, kteří vyvíjí intenzivní vědeckou činnost především v oblastech týkajících se černých děr, neutronových hvězd, akrečních disků a quintessence.

Aktivní galaktická jádra

28 Bře

Aktivní galaxie M87Aktivní galaktická jádra jsou speciální skupinou aktivních galaxií. Tedy galaxií, které emitují svou majoritní část energie nikoli zářením hvězd a mezihvězdného plynu, ale jiným mechanismem. Obvykle tak září v důsledku akrečních procesů způsobujících výtrysky hmoty v polárním směru. Tato emitace energie bývá často buďto rádiová (rádiové galaxie), anebo v rentgenovém spektru (Seyfertovy galaxie, quasary). Quasary jsou pak příkladem nejenergetičtějších pozorovaných objektů ve vesmíru.

Kvaziperiodické oscilace

2 Úno

Jde mikrosekundové záblesky rentgenového záření přicházející od binárních hvězdných systémů, v nichž hmota z běžné hvězdy přetéká na akreční disk blízké neutronové hvězdy nebo černé díry. Dosud bylo objeveno několik binárních systémů, které obsahují neutronové hvězdy a spirální akreční disky. Při dopadu plynu na akreční disk se plyn v gravitačním poli ohřívá a stává se zdrojem rentgenového záření. Vznikají kvaziperiodické oscilace v rentgenovém oboru záření. Variace jasnosti mají určité dobře definované periody, které odpovídají zvláštním orbitálním periodám rotací plynu kolem hvězdy.
Kvaziperiodické oscilace může být použita k určení hmotnosti černé díry.  Tato technika využívá vztah mezi černými dírami a jejich okolím.

Bílí trpaslíci a neutronové hvězdy

28 Led

Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti. Tyto hvězdy nejsou dostatečně hmotné, aby dosáhly ve svém jádře teplot potřebných k fúzi uhlíku.

Hvězda na konci hlavní posloupnosti podstupuje následný vývoj v závislosti na její hmotě. Hvězdy hmotné zhruba jako naše Slunce (tedy i naše Slunce) skončí svou posloupnost gravitačním kolapsem, který se zastaví na úrovni degenerovaného elektronového plynu. Vznikne kompaktní objekt o průměru stovek až tisíců kilometrů o obrovské hustotě nazývaný bílý trpaslík. Je-li hmota na zhruba dvojnásobku hmoty Slunce, je gravitační kolaps zastaven až na úrovni tlaku tzv. degenerovaného neutronového plynu a vzniká neutronová hvězda. Objekty o podstatně větší hmotě, než má naše Slunce v gravitačním kolapsu, žádná odpudivá interakce hmoty nezastaví a vznikají objekty zvané černé díry. Ve všech třech případech vznikají kompaktní objekty, které ve svém okolí výrazně zakřivují okolní prostoročas.

Nejžhavější místo na světě

2 Kvě

Teplota přes dvě miliardy stupňů. Takový je světový teplotní rekord, kterého dosáhli v laboratoři v Novém Mexiku (USA). Teplotu vyšší než nitro jakékoli hvězdy vytvořili na přístroji s názvem Z-Pinch v Sandijské národní laboratoři.

[…]

České vysoké školy – mýty a vize

17 Led

Univerzitní prostředí může snadno činit dojem zvláštního světa, všeobecně váženého, ale přitom otevřeného pouze zasvěcencům. Ve společnosti, jako je ta česká, lze stěží říci, zda se vážnost vůči akademickému světu odvozuje od historicky pěstované úcty k vysokému vzdělání a intelektuálním výkonům, anebo od skutečnosti, že pouhých 11 procent celé naší populace toto vzdělání absolvovalo.

[…]

Akademie říká ANO k výzkumu na embryonálních kmenových buňkách získaných z lidských embryí

16 Dub

Akademie věd České republiky vydala zásadní stanovisko k výzkumu na embryonálních kmenových buňkách získaných z lidských embryí.

Výzkum kmenových buněk se stále více stává středem zájmu biologů i lékařů, protože přináší nejenom prioritní badatelské výsledky, ale i naději pro léčbu řady závažných onemocnění. Nejflexibilnějším typem kmenových buněk jsou embryonální kmenové buňky. Embryonální kmenové buňky se svými biologickými vlastnostmi liší od ostatních kmenových buněk, které lze získat z orgánů a tkání dospělých. Důvodem jejich odlišnosti je především jejich embryonální původ. V případě lidských embryonálních kmenových buněk je lze derivovat výhradně z 5 – 6denních embryí, tzv. blastocyst. Linie lidských embryonálních kmenových buněk jsou odvozeny z nadbytečných blastocyst pocházejících z oplozených vajíček vytvořených technologiemi asistované reprodukce (oplozením a kultivací in vitro) za účelem léčby neplodnosti. Blastocysty zbývající po úspěšné léčbě jsou, pokud není dárci rozhodnuto jinak, zničeny nebo zmrazeny.

[…]

Češi mají vlastní vodíkové auto

12 Bře

Vědci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava vstupují na „světová hřiště“ konkurence v oblasti nových technologií. Do květnové mezinárodní soutěže ve francouzském Nogaru se přihlásili s ekologickým vozidlem na vodíkový pohon. Přesněji řečeno – vodík je použit k výrobě elektřiny jako palivový plyn. Ostravský projekt vozu s hybridním pohonem nese jméno HydrogenIX. Jde o první český vůz na vodík. […]