Archive | Geodézie a kartografie RSS feed for this section

Nové Švábsko

2 Kvě

Nové Švábsko je pobřežní území v západní části Antarktidy mezi 10 ° západní délky a 20 ° východní délky, v Zemi královny Maud. Název mu udělila 17.12. 1938 třetí německá antarktická expedice, vedená kapitánem Alfredem Ritscherem, podle lodi MS Švábsko. Geograficky se člení na Severní Nové Švábsko a Jižní Nové Švábsko. […]

Kryštof Kolumbus – mýlící se objevitel

29 Kvě

Na květen připadá výročí úmrtí italského mořeplavce Kryštofa Kolumba, objevitele Ameriky, který se neuvěřitelným úsilím z chudého janovského tkalce vypracoval ve španělských službách až na „admirála moří a oceánů, místokrále a generálního guvernéra nad všemi ostrovy a pevninami, jež objeví a dobude pro Španělsko a nositele práv na desetinu všeho bohatství získaného výpravou a osminu objevených a dobytých území a všech příjmů z nich, a to vše s dědickým právem pro své potomky,“ jak praví smlouva mezi ním a španělskou královnou Isabellou I. Kastilskou před započetím první výpravy.

[…]

Letecká archeologie – pohledy do minulosti z paluby letadla

16 Úno

Letecká archeologie patří k nejdůležitějším způsobům sběru archeologických dat. Žádné další metody nepracují v prostoru tak velkém jako ona a neobjevují tolik nových archeologických lokalit a nových typů objektů. V blízké budoucnosti očekáváme, že budou díky své šetrnosti vůči okolnímu prostředí stále více integrovány do průzkumu lidské minulosti. Mezinárodní spolupráce vytváří podmínky pro zavádění letecké prospekce v zemích, kde k tomu zatím nedošlo (což se týká i některých států západní Evropy), k výměně informací a všestrannému rozvoji oboru.

[…]

Grónsko – Arktická expedice

28 Srp

„Už třetí den se plavíme na sever. Zítra možná uvidíme pobřeží Špicberků a pak poplujeme směrem ke grónskému pobřeží. Asi za týden dorazíme k hranici ledu, kry jsou letos zase o něco dál na sever. V laboratořích ukrytých v teplu lodě se už zpracovávají první výsledky měření. Kontrolky blikají, je slyšet tichý chod počítačů a přístrojů, zatímco nad lodí se objevilo malé hejno racků tříprstých. Létají sem a tam, honí se a křičí a je jim úplně jedno, že je pět nad nulou a od severu vane ledový vítr. Stojím zabalená ve svetru a teplé větrovce na přídi lodi a najednou mám pocit, že mě ledovým dechem vítá sám velký Arktis.“

Tolik z expedičního deníku Markéty Pokorné, studentky pátého ročníku Českého vysokého učení technického v Praze, obor geodézie, kartografie. Čtvrtý rok svého studia strávila na Universitě Hannover, kde se specializovala na batymetrii. Je jedna z mála šťastlivců, kteří se mohli zúčastnit prestižní mezinárodní expedice směřující do arktické oblasti východního Grónska.
[…]

Spletli si čínskou zeď s řekou

25 Kvě

Evropská kosmická agentura (ESA) se musela omluvit za nepříjemné „faux pas“. Její experti totiž vyhodnotili snímky satelitu Proba jako záběry na Velkou čínskou zeď, o níž se tradovalo, že je jediným lidský výtvorem, viditelným z vesmíru. ESA to oznámila světu. Byl to omyl. Na snímcích, které byly pořízeny z výše 600 km fotoaparátem s velmi vysokým rozlišením, rozpoznali mýlku tři návštěvníci webových stránek ESA (jeden z nich je profesorem na univerzitě v Kalifornii, druhý na univerzitě v Šanghaji) pouhým okem.

[…]

Evropa míří na Měsíc

27 Dub

SMART-1 je první z družic nesoucích označení Small Missions for Advanced Research in Technology (Malé mise pro pokročilý výzkum technologie). Evropská vesmírná agentura, která ji vyslala k Měsíci, v jejím případě poprvé použila revoluční pohonnou jednotku a umístila do ní celou řadu miniaturizovaných přístrojů. Kromě zkoušení nových technologií podnikne SMART-1 vůbec první komplexní inventář základních chemických prvků měsíčního povrchu. Kromě toho prozkoumá teorii, podle níž naše oběžnice vznikla následkem prudké srážky Země s menší planetkou před čtyřmi a půl tisíci miliardami let.
[…]

Navigační válka

29 Bře

Zavedení globálních družicových navigačních systémů, zejména amerického GPS/NAVSTAR a ruského GLONASS, zásadním způsobem ovlivnilo způsob navigace v celosvětovém měřítku jak v civilní, tak vojenské sféře. S tím se přirozeně změnily i způsoby vedení moderního boje na zemi, ve vzduchu i na moři a zároveň se vytvořily objektivní podmínky pro realizaci řady kvalitativně nových zbraňových systémů, o kterých dosud neměl nikdo ani potuchy.

[…]