Archive | Vědy o Zemi RSS feed for this section

Sopky úchvatné i nebezpečné

21 Čvc

Schéma sopkyTady u nás v Čechách a na Moravě nás žádné činné sopky netrápí. Ani naši předkové (praprapředkové by bylo přesnější) takové „štěstí“ neměli. Naši současníci v řadě jiných států ho však mají (v Itálii, Japonsku, na Havaji a podobně), ale lze s úspěchem pochybovat o tom, že mluví o štěstí. Sopečná činnost nabízí i nyní vzrušující i děsivou podívanou zároveň. Pojďme se tedy podívat, jak fungují sopky.

Ale co je to vlastně sopka? „Sopka je místo, na kterém na povrch Země proniká nebo v minulosti pronikala roztavená hornina – magma. V užším slova smyslu označujeme jako sopku morfologický projev tohoto pronikání v bezprostředním okolí místa průniku,“ říkají vulkanologové.

[…]

Všechna tajemství blesku neznáme

18 Čvc

Blesk je pravděpodobně jedním z nejefektivnějších způsobů, kterými nám lidem příroda dává najevo, že stále ještě pevně třímá otěže vlády na Zemi. Pravda, neničí hromadně města a nezabíjí lidi po stovkách. Ale přesto – pohled, jak paprsek zářivého světla rozčísne noční oblohu a případně rozpůlí strom vedví, je velmi působivý. Současně tím říká: človíčku, možná tomu už rozumíš, ale nemáš na to, abys s tím něco udělal.

Je známo, že hlavně staré civilizace se bály přírodních jevů, a protože je nedokázaly vysvětlit, přisuzovaly je bohům. Vládce řeckých bohů Zeus byl mimo jiné znám také jako vládce blesků. Tu a tam bývá dokonce zobrazován s bleskem v ruce. Smutnou pravdou je, že ani v dnešní době nedokážeme stoprocentně říct, jak se dokážou mraky nabít tolik, že vypouštějí blesky, jejichž teplota je mnohdy větší než teplota na povrchu Slunce.

[…]

Nové Švábsko

2 Kvě

Nové Švábsko je pobřežní území v západní části Antarktidy mezi 10 ° západní délky a 20 ° východní délky, v Zemi královny Maud. Název mu udělila 17.12. 1938 třetí německá antarktická expedice, vedená kapitánem Alfredem Ritscherem, podle lodi MS Švábsko. Geograficky se člení na Severní Nové Švábsko a Jižní Nové Švábsko. […]

Vodní květy nejsou o vůni

2 Lis

Asi každý, kdo se v létě chodí koupat do přírodních koupališť, rybníků nebo nádrží, narazil na fenomén nazývaný vodní květ. Jedná se o hromadné, pouhým okem viditelné přemnožení řas nebo sinic. Vyskytuje se ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách zejména v letních měsících, kdy bývá teplota vody nejvyšší. Prakticky pro celé okolí znamená výskyt vodního květu nepříjemný poplach: lze očekávat produkci řady toxických látek (především cyanotoxinu), významné zhoršení kvality vody, ryby jsou ve smrtelném nebezpečí, lidem hrozí zdravotní problémy a částečná otrava. […]

Jak to vlastně bylo s dinosaury?

28 Zář

Ten příběh zná každé dítě: pád obrovského asteroidu na Zemi před pětašedesáti milióny let zvedl oblaka prachu, které zastínily Slunce. Následně přišla doba ledová, která od základů změnila potravní řetězec a dinosauři vyhynuli. Někteří geologové ale o této teorii pochybují a stavějí svůj nesouhlas na argumentu, že asteroid o průměru deseti kilometrů by nedokázal zvířit tolik prachu, aby jeho oblak zahalil celou Zeměkouli.

[…]

Poručíme větru, dešti?

16 Zář

Snahu ovládat počasí měl člověk odpradávna. Když bylo sucho, šamani se snažili přivolat déšť, když naopak hrozily záplavy, modlili se, aby vyšlo slunce a přestalo pršet. Na dávné lidské touhy teď navázali vědci a pokoušejí se vytvořit systém, který by dokázal poručit (prozatím) dešti. Po obloze nám tak už možná brzy budou plout umělé dešťové mraky a z nich bude padat umělý déšť.

Odborníci z Univerzity v Bruselu, z izraelské Univerzity Bena Guriona a experti z NASA dali hlavy dohromady a společně vymysleli systém z černých desek, které mají absorbovat sluneční paprsky. Díky tomu by v suchých nebo i v pouštních oblastech byl možný vznik umělých mraků a deště… Projekt by měl být v průběhu příštího roku testován v poušti v Izraeli.

[…]

Kryštof Kolumbus – mýlící se objevitel

29 Kvě

Na květen připadá výročí úmrtí italského mořeplavce Kryštofa Kolumba, objevitele Ameriky, který se neuvěřitelným úsilím z chudého janovského tkalce vypracoval ve španělských službách až na „admirála moří a oceánů, místokrále a generálního guvernéra nad všemi ostrovy a pevninami, jež objeví a dobude pro Španělsko a nositele práv na desetinu všeho bohatství získaného výpravou a osminu objevených a dobytých území a všech příjmů z nich, a to vše s dědickým právem pro své potomky,“ jak praví smlouva mezi ním a španělskou královnou Isabellou I. Kastilskou před započetím první výpravy.

[…]

Na břehu zanikajícího Aralského moře

29 Dub

Aralské moře, které bylo kdysi čtvrtým největším jezerem na světě, se během posledních čtyřiceti let odpařilo na polovinu své velikosti a čtvrtinu původního objemu. Tím vznikla vyschlá oblast bílého slaného písku s názvem Aralkumská poušť. Od šedesátých let dvacátého století klesla úroveň hladiny o třináct metrů a Aralské moře se tak takřka rozdělilo na dvě části: velkou ve tvaru podkovy a menší – skoro úplně oddělenou – severně od něj. O uchování tzv. Malého aralského moře se nyní snaží mezinárodní záchranářské týmy; Velké aralské moře už zachráněno být nemůže a předpokládá se, že úplně vyschne v roce 2020.

[…]

Pod ledem Antarktidy je síť kanálů

16 Bře

Britští výzkumníci zjistili, že atmosféra šestého kontinentu se otepluje třikrát rychleji než zbytek Země, a za druhé jejich kolegové z University College of London (UCL) došli k závěru, že pod ledem Antarktidy jsou mohutné řeky spojující jako kanály už dříve objevená jezera.

Britští vědci, pracující pro British Antarctic Survey, uveřejnili v americkém časopise Science studii, že atmosféra Antarktidy za posledních 30 let v zimním období zažívá největší oteplování na naší planetě. Teploty vzduchu se navýšily přibližně trojnásobně oproti průměru jiných teritorií Země.

[…]

Letecká archeologie – pohledy do minulosti z paluby letadla

16 Úno

Letecká archeologie patří k nejdůležitějším způsobům sběru archeologických dat. Žádné další metody nepracují v prostoru tak velkém jako ona a neobjevují tolik nových archeologických lokalit a nových typů objektů. V blízké budoucnosti očekáváme, že budou díky své šetrnosti vůči okolnímu prostředí stále více integrovány do průzkumu lidské minulosti. Mezinárodní spolupráce vytváří podmínky pro zavádění letecké prospekce v zemích, kde k tomu zatím nedošlo (což se týká i některých států západní Evropy), k výměně informací a všestrannému rozvoji oboru.

[…]