Archive | Optika RSS feed for this section

Náš vesmír v záři paprsků gama

29 Čvn

Comptonova observatoř pro pozorování paprsků gama byla hned po Hubbleově vesmírném teleskopu druhou z velkých observatoří vyslaných na oběžnou dráhu. Při váze sedmnácti tun byl Compton – vypuštěný z raketoplánu Atlantis 5. dubna 1991 – vůbec nejtěžší astrofyzikální sondou své doby vynesenou do vesmíru. Na rozdíl od Hubbleu, jehož přístroje operují s viditelnými a ultrafialovými vlnovými délkami, byl Compton vybaven čtyřmi přístroji zachycujícími vysokoenergetické záření paprsků gama. Po devíti letech práce byl úspěšně stažen z oběžné dráhy a vrátil se do atmosféry 4. června 2000. […]

Duel aneb Budiž světlo

24 Pro

Redakce webzinu světvědy.cz je hojně oslovována různými autory, kteří nabízejí své články o zajímavých výzkumech i nevšedních přístupech k různým vědeckým problémům. Často z nich vyplyne chvályhodná snaha o poznání, i když občas bývá počáteční přístup autora diskutabilní, chybný či dokonce scestný. Pan Jiří Muladi nám nabídl článek Budiž světlo, který sám označil za kontroverzní. Pustil se na pole, které označujeme za nejzáludnější otázky fyziky. Nechali jsme ho posoudit našemu kmenovému expertovi Martinu Petráskovi. Výsledek nás pobídl protentokrát nechat celý „duel“ pro osvěžení obsahu listopadového čísla časopisu poučně či osvětově vyznít. Dokážeme si totiž představit, jak člověk s humanitním vzděláním a bez hlubších znalostí přírodních zákonů může být zmaten podobnými suverénními texty hýřícími argumenty, vzorci a rovnicemi. Probouzet ve 21. století pojem „éter“ však zaslouží obdiv, i když nikoli pochvalu. Pro přehlednost jsme mezi černě vytištěný text pana Muladiho vkládali rovnou poznámky Martina Petráska (M. P.).

[…]

Vodní sendvič a teplý led

21 Kvě

Nový a nezvyklý úkaz se objevil při nedávných studiích elektrického pole působícího na vrstvu vody. Pod náporem silného elektrického pole se podařilo donutit tenkou vodní vrstvu zmrznout za pokojové teploty. Před několika týdny však korejští vědci dokázali, že takové elektrické pole nemusí být vůbec silné, jak se při prvních pokusech předpokládalo.

Pokud se podaří tyto výsledky potvrdit, pak by to znamenalo, že tento takzvaný „teplý led“ se tvoří běžně na velkém množství pevných vodivých povrchů včetně například prasklin ve skalách! Zdá se, že formování teplého ledu za přirozených podmínek tak může ovlivňovat dokonce takové aktivity na molekulárních úrovních jako chování bílkovin. Stejně tak se tyto procesy mohou projevit při práci mikroskopických jehel pro nanoskopickou litografii. Zajímavá je na celém objevu skutečnost, že formování ledu nebylo vůbec cílem experimentů. Vědci totiž pracovali na výzkumu, jak elektrony prostupují tenkou vrstvou vody. Princip pokusu spočíval ve využití jednoho z nejmodernějších přístrojů dnešní doby – STM mikroskopu.

[…]

Křemíková fotonická revoluce

11 Dub

Myšlenka přenosu dat rychlostí světla je stará – řečeno s trochou nadsázky – stejně jako novodobé dějiny fyziky. Chybělo prostě „nářadí“. Zdá se, že k něčemu podobnému se dostali velmi blízko vědci společnosti Intel Corporation.

[…]

Krok ke kvantové revoluci

11 Bře

Vědci ze Stanfordské univerzity se zabývají už několik let vývojem rychlého čipu o malém výkonu, schopným ukládat světelné impulsy. Nyní zřejmě dospěli ke konečnému řešení, které bude znamenat revoluci ve vývoji počítačů a komunikačních zařízeních a „kvantové generace“. Metoda umožní vyrábět levné čipy, které jsou schopny „skladovat“ světelné signály za normálních podmínek (při pokojových teplotách).
[…]

Češi prostě tunelují rekordně a skvěle

28 Úno

Říci o někom, že je tunelář, má v současných českých poměrech poněkud nebezpečný nádech. Označit někoho za „supertuneláře“ už docela hraničí s vážnou mírou rizika. Přesto se najdou tací, kteří při vyslovení slova „supertunelář“ vypnou hruď. Jsou to lidé z pražské stavební firmy Subterra, jimž podařilo něco úžasného. […]

Hubbleův teleskop na oběžné dráze Uranu zachytil nové měsíce

2 Pro

Astronomům se podařilo odhalit poblíž Uranu dva nové měsíce. Nedávné pozorování Hubbleova teleskopu (více o něm v říjnovém čísle našeho časopisu) přineslo na oběžné dráze kolem planety dva z nejmenších zatím objevených satelitů.

[…]

Rentgenový pohled ke hvězdám

18 Srp

Observatoř Chandra, vypuštěná raketoplánem Columbia 23. července 1999, zůstává do dnešního dne nejpropracovanějším satelitem ke sledování vesmíru pomocí rentgenových paprsků. Dokáže zachytit paprsky objektů vzdálených miliardy světelných let.

Její teleskop obsahuje ta největší, nejdokonaleji vytvarovaná a nejpřesněji nastavená zrcadla, jaká byla kdy vyrobena. Snímky získané pomocí observatoře Chandra jsou pětadvacetkrát ostřejší než veškeré obrazy pořízené astronomy z předchozích rentgenových satelitů. Toto rozlišení by umožnilo člověku jasně číst noviny na vzdálenost jednoho kilometru. Observatoř byla navržena a sestrojena k pozorování rentgenových paprsků z vysoce energetických oblastí vesmíru, jako jsou například pozůstatky vybuchlých hvězd. Díky ní můžeme získat daleko podrobnější informace o černých dírách, supernovách a temné hmotě a tak lépe pochopit původ, vývoj a budoucnost vesmíru.

[…]

Komponenty pro molekulární elektroniku odvozené od helicenů

11 Dub

Soubor oceněných prací je věnován novému způsobu přípravy helicenů, tj. jednoduchých organických látek se šroubovicovým uspořádáním. Dosud byla pozornost věnována především helikálním biomolekulám a jiné (podstatně jednodušší) látky, jako například heliceny, stály na okraji zájmu. Bylo to způsobeno mj. tím, že heliceny byly synteticky obtížně dostupné. Tyto jednoduché látky jsou však předurčeny k celé řadě aplikací například v asymetrické syntéze, nelineární optice, materiálové chemii a nanotechnologii.
[…]

3D kino IMAX Praha, Palác Flóra – kino trochu jinak

10 Úno

Už od března budou mít Pražané a všichni návštěvníci hlavního města možnost zavítat do 3D kina IMAX Praha v nákupním centru Palác Flóra. Nová technologie IMAX poskytuje zážitek, zábavu a největší možný prožitek adrenalinového dobrodružství, ať už ve vesmíru či v podmořských hloubkách. Zároveň napomáhá porozumět nejdůležitějším faktům z dějin a současnosti lidské civilizace, ekologie a vědy.

[…]