Archive | Biofyzika RSS feed for this section

Vodní sendvič a teplý led

21 Kvě

Nový a nezvyklý úkaz se objevil při nedávných studiích elektrického pole působícího na vrstvu vody. Pod náporem silného elektrického pole se podařilo donutit tenkou vodní vrstvu zmrznout za pokojové teploty. Před několika týdny však korejští vědci dokázali, že takové elektrické pole nemusí být vůbec silné, jak se při prvních pokusech předpokládalo.

Pokud se podaří tyto výsledky potvrdit, pak by to znamenalo, že tento takzvaný „teplý led“ se tvoří běžně na velkém množství pevných vodivých povrchů včetně například prasklin ve skalách! Zdá se, že formování teplého ledu za přirozených podmínek tak může ovlivňovat dokonce takové aktivity na molekulárních úrovních jako chování bílkovin. Stejně tak se tyto procesy mohou projevit při práci mikroskopických jehel pro nanoskopickou litografii. Zajímavá je na celém objevu skutečnost, že formování ledu nebylo vůbec cílem experimentů. Vědci totiž pracovali na výzkumu, jak elektrony prostupují tenkou vrstvou vody. Princip pokusu spočíval ve využití jednoho z nejmodernějších přístrojů dnešní doby – STM mikroskopu.

[…]

Život na Marsu existuje

21 Bře

Dvojice amerických vědců prozradila na soukromém setkání skupině astronomů, že našli vážný důvod k domněnce, že na Marsu existuje život! Ten by mohl podle nich být skrytý pod povrchem v podzemních jeskyních a rozsáhlých jezerech. I když to může připomínat bulvární zprávu, stojíme před „seriózně uskutečněným“ únikem informací, ke kterému se nikdo nehlásí. Jisté však je jedno, možná se blíží předěl v dějinách vesmírné biologie! Žije Mars?

Webzinu Svět vědy se však podařilo tuto exkluzivní informaci z amerických vědeckých kruhů dešifrovat. Vědci Carol Stokerová a Larry Lemke z americké NASA prozradili, že odeslali článek se zmíněnými objevy do odborného časopisu (mělo by jít údajně o Nature) a že je tento materiál právě podrobován recenzi. Vyjít by měl v květnu tohoto roku.
[…]

Rozhraní mezi mozkem a počítačem

18 Kvě

V minulém století došlo k nesmírnému rozvoji informatiky a výpočetní techniky. Od prvního velkého nasazení stroje pro automatické provádění výpočtů až k dnešním počítačům a koncepci všudypřítomné elektroniky (tzv. pervasive computing) vedla dlouhá cesta bouřlivé evoluce. Jedním z chvályhodných trendů posledního desetiletí je přibližování počítačů a úprava jejich rozhraní uživatelům s nejrůznějším postižením. Tyto problémy řeší nejen mediálně velmi známá světová pracoviště, ale i laboratoř katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechniky ČVUT v Praze.

Braillovy terminály a syntéza hlasu z textu už nejsou ničím neobvyklým; výkon běžně používaných počítačů už umožňuje i více či méně bezproblémové rozpoznávání hlasu. Přesto stále zbývá mnoho lidí, kteří v důsledku motorického poškození nemohou počítač používat. Část z nich není dokonce vůbec schopna komunikace s vnějším světem. Jde například o pacienty s postižením míchy. U nejtěžších případů jsou pacienti plně při vědomí, avšak neschopni jakéhokoli pohybu.

[…]