Archive | Astronomie a astrofyzika RSS feed for this section

Překvapení z vesmíru – nový typ hvězdy

16 Čvc

O tom, že je obloha stále plná překvapení, se přesvědčili i astronomové z Manchesterské univerzity. S použitím nové metody hledání rádiových pulsarů objevili jedenáct objektů, které do konceptu známých typů pulsarů vůbec nezapadalo. Astronomové jsou přesvědčeni, že jde o nový typ neutronových hvězd. Ty nejenže našim zrakům, díky svému důmyslně nenápadnému způsobu existence, dosud unikaly, ale jsou také zřejmě 4x běžnější než klasické rádiové pulsary.

[…]

Pohled do chladného vesmíru

16 Čvc

Vesmírný infračervený teleskop (Space Infrared Telescope Facility – SIRTF) je čtvrtou a prozatím poslední „velkou observatoří“ vyslanou NASA do vesmíru k výzkumu v různých vlnových délkách. Ostatní – Hubble, COMPTEL a Chandra – přijímají data viditelná, rentgenová a ve spektru paprsků gama. SIRTF díky příjmu infračerveného záření pozvedne prašný závoj, který zahaluje velkou část našeho vesmíru.

Přístroje v čele s infračerveným teleskopem budou dostatečně vzdáleny od teplé záře Země na to, aby pro vědce získaly jedinečné záběry chladného vesmíru – ledovými kometami a měsíci naší sluneční soustavy počínaje a nejvzdálenějšími galaxiemi vesmíru konče. Tak zní přinejmenším plán, ale k jeho dosažení vedla dlouhá cesta. Mnozí z vědců a techniků, kteří se podíleli na stavbě a dokončování teleskopu, na něm pracovali celých dvacet let – což je pro vývoj vesmírné stanice bez posádky neuvěřitelná doba.

[…]

Observatoř stará 4100 let

2 Čvc

Podle informace zpravodajského serveru BBC našli archeologové v Číně údajně jednu z nejstarších astronomických observatoří na světě. Její zbytky staré odhadem 4100 let objevili ve městě Lin-fen v provinci Šan-si. Předpokládá se, že právě dávní čínští astronomové patřili mezi první vědecké pozorovatele hvězd. Současní vědci z čínské akademie věd se domnívají, že objev hvězdárny jim umožní získat poznatky o starověké astronomii.

[…]

Polární stanice, Máme v Antarktidě výzkumnou dřevostavbu

20 Pro

Po pětiletém úsilí byla na Rossově ostrově dostavěna první česká polární stanice v Antarktidě. Stojí asi šest kilometrů severovýchodně od zátoky Brandy Bay. Laici i vědci tuto zprávu přijali s jásotem. Konečně budou mít čeští meteorologové, klimatologové, geologové a biologové, geofyzikové, astrofyzikové atd. v Antarktidě vlastní střechu nad hlavou. Dosud se museli vždy k někomu »přifařit«. Ale málokdo zatím tuší, jak ta česká stanice vypadá, jak vznikala a jaké jsou její možnosti.

[…]

Uran: Dobývání »Jiřího hvězdy«

19 Lis

Vydáváme se v našem seriálu o planetách naší soustavy pomalu a jistě z hlubin rozlehlého vesmíru blíže Slunci. V dnešním díle nás čeká podivná zelená obluda kutálející se okolo oběžné dráhy. Její slabé prstence připomínají díky mezerám, počtu a své tloušťce struny kytary. Uran je první planetou objevenou dalekohledem. A její objev má s hudbou také mnoho společného. Neobjevil ji totiž astronom profesionál, ale hudebník.

Jedné březnové noci roku 1781 se na oblohu koukal hannoverský hudebník William Herschel. Měl k tomu vlastnoručně vyrobený šestnácticentimetrový dalekohled. A právě tímto přístrojem spatřil v souhvězdí Blíženců hvězdu, která se při větším přiblížení jevila jako zelenomodrý kotouček. Svůj život v Anglii tak věnoval pozorování tohoto objektu, který měsíc po objevu označil za kometu. Teprve po několika měsících bylo jasné, že nový objekt je planetou obíhající za drahou Saturnu.

[…]

Templetonovu cenu získal John D. Barrow

19 Čvc

Britský kosmolog a profesor matematických věd na univerzitě v Cambridge John David Barrow (53) se stane laureátem nejlukrativnějšího světového ocenění pro vědce. V Buckinghamském paláci v Londýně obdrží 3. května z rukou prince Philipa, vévody z Edinburghu, Templetonovu cenu.

Templetonova cena má ve vědeckém světě zcela mimořádné postavení. Je spojena s nejvyšší finanční prémií pro jednotlivce. Letos je její výše 795 000 liber (asi 1,4 milionu dolarů) a sir John Marks Templeton rozhodl, že bude vždy vyšší než Nobelova cena. Také preambule tohoto ocenění je velmi nevšední a originální. Celý název této ceny zní: Templeton Prize for Progress Toward Research or Discoveries About Spiritual Realities, čili Templetonova cena za pokrok v oblasti výzkumu nebo objevů týkajících se duchovní reality.

[…]

Sonda WMAP přinesla fantastické důkazy

3 Bře

Experti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír nyní zkoumají poslední data, která vyslala sonda WMAP (na snímku) ze vzdálenosti asi 1,6 milionu kilometrů od Země (je umístěna na tzv. Langrangeově bodu 2). Současně jsou porovnávány s daty vyslanými v posledních třech letech. Výsledky mise, která začala 30. června roku 2001 startem WMAP z mysu Canaveral na palubě rakety Delta II, jsou shledávány jako naprosto fantastické. Díky nim už mají vědci nejpřesnější měření zrodu vesmíru.

[…]

Hitparádu The Science vyhrála voda na Marsu

28 Dub

Prestižní americký časopis The Science vyhlásil svůj tradiční žebříček největších vědeckých událostí roku 2004. Poměrně jednoznačným vítězem „hitparády Top 10“ se stalo objevení vody na planetě Mars. O některých objevech bylo v českých médiích publikováno poměrně málo informací, takže se pokusíme několik z nich popsat více.

[…]

Diamantové světy nejsou utopií

23 Bře

Vnitřní planety sluneční soustavy se nazývají „kamenné“ anebo terestrické (Zemi podobné). Jejich základem je křemík. Proto jsou horniny na Zemi především křemičitého typu. Ale v jiné planetární soustavě může být rozložení prvků odlišné. Planety mohou mít dominantní prvek třeba i uhlík. Uvnitř takových planet, kde je teplo a tlak dostatečný, se pak můžou vytvořit celé vrstvy diamantů. Tektonickou činností a posuvy takových plátů by taková planeta mohla mít i celá diamantová pohoří.

[…]

Život na Marsu existuje

21 Bře

Dvojice amerických vědců prozradila na soukromém setkání skupině astronomů, že našli vážný důvod k domněnce, že na Marsu existuje život! Ten by mohl podle nich být skrytý pod povrchem v podzemních jeskyních a rozsáhlých jezerech. I když to může připomínat bulvární zprávu, stojíme před „seriózně uskutečněným“ únikem informací, ke kterému se nikdo nehlásí. Jisté však je jedno, možná se blíží předěl v dějinách vesmírné biologie! Žije Mars?

Webzinu Svět vědy se však podařilo tuto exkluzivní informaci z amerických vědeckých kruhů dešifrovat. Vědci Carol Stokerová a Larry Lemke z americké NASA prozradili, že odeslali článek se zmíněnými objevy do odborného časopisu (mělo by jít údajně o Nature) a že je tento materiál právě podrobován recenzi. Vyjít by měl v květnu tohoto roku.
[…]