Archive | Fyzika RSS feed for this section

Battery Life Activator – Energie sbalená na cesty

12 Čvn


Zdá se, že prodávání věcí, které nefungují, je opravdu dobrým byznysem. Když pak takovou věcičku zabalíte do hromady úžasných a technicky znějících pojmů a nakukáte své výmysly několika redaktorům, kteří jsou z hlediska úrovně své inteligence či vzdělání zcela odzbrojeni, máte skoro vyhráno. Podobně se nechal napálit i jeden velmi renomovaný server, který přinesl zprávu o úžasné nálepce prodlužující výdrž baterie. […]

Zemi se pod nohama motá trojan

6 Srp

Asteroid v zeleném kroužku.

S pomocí infračerveného kosmického teleskopu byla objevena planetka, která sdílí se Zemí stejnou oběžnou dráhu. Planetka předbíhá naši Zemi při oběhu slunce o 60 stupňů. Riziko srážky podle astronomů nehrozí.

Planetka dostala název 2010 TK7 . Nově objevené vesmírné těleso je tak zvaný trojan.
[…]

Všechna tajemství blesku neznáme

18 Čvc

Blesk je pravděpodobně jedním z nejefektivnějších způsobů, kterými nám lidem příroda dává najevo, že stále ještě pevně třímá otěže vlády na Zemi. Pravda, neničí hromadně města a nezabíjí lidi po stovkách. Ale přesto – pohled, jak paprsek zářivého světla rozčísne noční oblohu a případně rozpůlí strom vedví, je velmi působivý. Současně tím říká: človíčku, možná tomu už rozumíš, ale nemáš na to, abys s tím něco udělal.

Je známo, že hlavně staré civilizace se bály přírodních jevů, a protože je nedokázaly vysvětlit, přisuzovaly je bohům. Vládce řeckých bohů Zeus byl mimo jiné znám také jako vládce blesků. Tu a tam bývá dokonce zobrazován s bleskem v ruce. Smutnou pravdou je, že ani v dnešní době nedokážeme stoprocentně říct, jak se dokážou mraky nabít tolik, že vypouštějí blesky, jejichž teplota je mnohdy větší než teplota na povrchu Slunce.

[…]

Dočkáme se termojaderné elektrárny v Evropě?

28 Lis

Evropská rada ministrů pro vědu dne 26. listopadu 2003 v Bruselu rozhodla o evropském kandidátu pro stavební místo Mezinárodního experimentálního termonukleárního reaktoru (ITER), který se má začít stavět v roce 2006 a jen stavba bude stát 5 mld EUR. Náklady na provoz (2014 – 2034) se odhadují 450 mil EUR za rok. ITER kromě soustředění špičkových vědců, techniků představuje tisíce pracovních míst. To vše může po prosincovém duelu s japonským Rokkasho muro patřit francouzskému městu Cadarache.

Cadarache nedaleko Air-en-Provence na jihu Francie je centrum jaderného výzkumu světových parametrů, které spolupracuje prostřednictvím Ústavu fyziky plazmatu AV ČR i s Českou republikou. Cadarache „zvítězilo“ nad španělským Vandellós, kde by mělo být administrativní sídlo ITER Legal Entity. Evropské šance jsou v souboji s Japonskem veliké.

Náš vesmír v záři paprsků gama

29 Čvn

Comptonova observatoř pro pozorování paprsků gama byla hned po Hubbleově vesmírném teleskopu druhou z velkých observatoří vyslaných na oběžnou dráhu. Při váze sedmnácti tun byl Compton – vypuštěný z raketoplánu Atlantis 5. dubna 1991 – vůbec nejtěžší astrofyzikální sondou své doby vynesenou do vesmíru. Na rozdíl od Hubbleu, jehož přístroje operují s viditelnými a ultrafialovými vlnovými délkami, byl Compton vybaven čtyřmi přístroji zachycujícími vysokoenergetické záření paprsků gama. Po devíti letech práce byl úspěšně stažen z oběžné dráhy a vrátil se do atmosféry 4. června 2000. […]

Venuše dává mikrobům opalovací krém?

23 Kvě

Astronomové-profesionálové i amatéři se těší na 8. červen. Planeta Venuše bude přecházet přes sluneční disk, což je úkaz, který lidé mohli pozorovat naposledy před 122 lety. Česká republika je jedním ze spolupořadatelských států projektu Venus Transit 2004 a je zapojena do mezinárodní sítě, jež bude úkaz pozorovat s cílem změřit co nejpřesněji střední vzdálenost Země od Slunce. Naměřená data z řady míst v Evropě, Asii a Africe budou zpracována pařížskou observatoří a použita k výpočtu astronomické jednotky. Venuše je však zajímavá i z jiného aktuálního důvodu. Vědci neúnavně spekulují o tom, že tato planeta má přece jen nějaký potenciál biologického života.

[…]

Observatoř Pierra Augera

2 Bře

Dosavadní detektory kosmického záření zejména v Japonsku a USA zaregistrovaly v posledních 30 letech údaje o několika desítkách částic kosmického záření s energiemi nad 1019 elektronvoltů. Rekordní hodnota činila dokonce 3,2×1020 eV. Částice byla zachycena detektorem „Muší oko“ v Utahu v USA 15. října 1991. O tomto záření se ví pouze to, že existuje, ale neví se, odkud přichází, co je jeho podstatou, jak vzniká a kam až vlastně sahá škála jeho energií. Proto vědci potřebují těchto vysoce energetických částic zaregistrovat daleko více, aby výsledky byly statisticky vypovídající a aby se případně podařilo tuto astrofyzikální záhadu rozluštit. A tak budou tyto částice „chytat“ na ploše 3000 km2 v nádherném přírodním prostředí mezi Andami a argentinskou pampou podle předpokladu po dobu dvaceti let ve dne v noci. Neobsahuje fyzika přece jen řádný kus poezie?

[…]

Telefon změnil dějiny komunikace

19 Úno

Spousta lidí používá už jen mobilní telefony, ale tzv. pevný telefon bude ještě nepostradatelný. Připadá nám samozřejmé, že po vytočení čísla se po pár vteřinách z telefonu ozve (pokud je volaný přítomen): „Haló?“ Už skoro sto třicet let používáme tento geniální vynález, který změnil dějiny komunikace. Bez objevu Alexandra Grahama Bella by asi šel vývoj mobilních telefonů klikatějšími cestami. Abychom byli zcela přesní: princip telefonu objevil německý fyzik Johann Philipp Reis v roce 1861, ale z jeho přístroje na přenášení tónů elektromagnetickými vlnami se nedalo telefonovat.

Mobilní telefony se začaly v masovém měřítku používat na začátku devadesátých let. V lidském myšlení o technickém vývoji vznikla díky překotnému vývoji „díra“. Dnešní desetileté děti, které nakvašeně vypínají svůj mobil před vstupem do třídy ve škole, možná ani netuší, jak tzv. pevný telefon funguje.

[…]

O struktuře vesmíru

2 Úno

Tento článek stručně informuje o podstatě autorovy knihy O VAZBÁCH (dále OV)[1]. Tato kniha je určena zájemcům o panlogii („vševědu“). Předpokládá vysokoškolské znalosti a přináší nezvyklý pohled na základy filozofie, matematiky, fyziky, přírody a vědy o společnosti.

Úvodem je třeba říci, že i nejskromnější popis nesmírně složité struktury vesmíru se neobejde bez matematiky. Čtenář se však nemusí bát, zde půjde jen o trochu středoškolské matematiky – nejvýše o umocňování a odmocňování (složitější matematika zůstala v OV).

[…]

Invaze černých děr

21 Pro

Dlouhou dobu podporovali astrofyzikové domněnku, která se nedávno potvrdila: podivné pohyby hvězd a silné rentgenové záření dokazují, že v srdcích všech vesmírných galaxií jsou ukryty velmi hmotné černé díry. Naši soustavu nevyjímaje. Mléčná dráha vypadá na pohled velmi klidně. Přesto v jejím středu, někde v souhvězdí Střelce, sídlí gigantická černá díra pohlcující ve spirále časoprostoru všechny hvězdy, plyny a vesmírná tělesa, která se dostanou za její horizont událostí.

[…]