Archive | Biochemie RSS feed for this section

Vodní květy nejsou o vůni

2 Lis

Asi každý, kdo se v létě chodí koupat do přírodních koupališť, rybníků nebo nádrží, narazil na fenomén nazývaný vodní květ. Jedná se o hromadné, pouhým okem viditelné přemnožení řas nebo sinic. Vyskytuje se ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách zejména v letních měsících, kdy bývá teplota vody nejvyšší. Prakticky pro celé okolí znamená výskyt vodního květu nepříjemný poplach: lze očekávat produkci řady toxických látek (především cyanotoxinu), významné zhoršení kvality vody, ryby jsou ve smrtelném nebezpečí, lidem hrozí zdravotní problémy a částečná otrava. […]

Vodní sendvič a teplý led

21 Kvě

Nový a nezvyklý úkaz se objevil při nedávných studiích elektrického pole působícího na vrstvu vody. Pod náporem silného elektrického pole se podařilo donutit tenkou vodní vrstvu zmrznout za pokojové teploty. Před několika týdny však korejští vědci dokázali, že takové elektrické pole nemusí být vůbec silné, jak se při prvních pokusech předpokládalo.

Pokud se podaří tyto výsledky potvrdit, pak by to znamenalo, že tento takzvaný „teplý led“ se tvoří běžně na velkém množství pevných vodivých povrchů včetně například prasklin ve skalách! Zdá se, že formování teplého ledu za přirozených podmínek tak může ovlivňovat dokonce takové aktivity na molekulárních úrovních jako chování bílkovin. Stejně tak se tyto procesy mohou projevit při práci mikroskopických jehel pro nanoskopickou litografii. Zajímavá je na celém objevu skutečnost, že formování ledu nebylo vůbec cílem experimentů. Vědci totiž pracovali na výzkumu, jak elektrony prostupují tenkou vrstvou vody. Princip pokusu spočíval ve využití jednoho z nejmodernějších přístrojů dnešní doby – STM mikroskopu.

[…]

Využití polymerních nosičů keratinocytů pro krytí kožních defektů

18 Čvc

Problémy spojené s léčbou rozsáhlých popálenin byly v minulosti řešeny používáním různých krytů, od úplně jednoduchých systémů, jako jsou obvazy, mastný tyl, kryty tvořené biologickými materiály až po novější systémy, které využívají speciálně vypěstované kožní buňky – keratinocyty. […]

Život na Marsu existuje

21 Bře

Dvojice amerických vědců prozradila na soukromém setkání skupině astronomů, že našli vážný důvod k domněnce, že na Marsu existuje život! Ten by mohl podle nich být skrytý pod povrchem v podzemních jeskyních a rozsáhlých jezerech. I když to může připomínat bulvární zprávu, stojíme před „seriózně uskutečněným“ únikem informací, ke kterému se nikdo nehlásí. Jisté však je jedno, možná se blíží předěl v dějinách vesmírné biologie! Žije Mars?

Webzinu Svět vědy se však podařilo tuto exkluzivní informaci z amerických vědeckých kruhů dešifrovat. Vědci Carol Stokerová a Larry Lemke z americké NASA prozradili, že odeslali článek se zmíněnými objevy do odborného časopisu (mělo by jít údajně o Nature) a že je tento materiál právě podrobován recenzi. Vyjít by měl v květnu tohoto roku.
[…]

Tichá bioplastová revoluce

19 Bře

Ropa se stává stále vzácnější a dražší surovinou. Tisíce předmětů denní potřeby se vyrábějí z plastů, jejichž původní surovinou je právě ropa. Tento problém vyřešili chemici neobvyklým způsobem tak, že místo ropy použili rostlinný materiál a také bakterie. Touto tichou revolucí vznikly ekvivalentní syntetické hmoty mající předponu bio, které jsou odbouratelné v rekordním čase a neobsahují žádný ropný produkt.

[…]

Kdo stane v čele české vědy?

3 Úno

Na konci března vyprší čtyřleté funkční období všech důležitých pozic v Akademii věd ČR a nové volby se uskuteční na Akademickém sněmu v Praze 24. března. Dosavadní předsedkyně prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., se s předstihem rozhodla, že svou funkci nebude obhajovat se skromným odkazem na svůj věk. Akademický sněm tedy bude volit jejího nástupce, členy Akademické rady a členy Vědecké rady na období 2005 – 2009.
[…]

Evropská vědecká korunovace na Hradě

15 Pro

Evropa korunovala 2. prosince na Pražském hradě své nejlepší vědce za rok 2004 udělením Descartových cen, které jsou považovány za „evropské Nobelovky“. Z osmi finálových týmů, které vybrala porota v čele s prezidentkou Descartes Grand Jury paní prof. Ene Ergma z Estonska, která je mj. předsedkyní estonského parlamentu a viceprezidentkou Estonské akademie věd (je profesorkou astrofyziky na univerzitě v Tartu), vzešli nakonec dva vítězové, mezi něž byla rozdělena prémie ve výši jednoho milionu eur.

[…]

Z bioplastické bomby podivná kauza?

14 Pro

Během léta proběhlo malým českým „vesmírem“ nových technologií a průmyslu vzrušení. Lékař a biochemik MUDr. Petr Wojnar (48) ohlásil poměrně přesvědčivým a viditelným způsobem nástup své patentované technologie výroby biologických plastů. Základem jeho vynálezu je škrob, součástí materiálu je polyetylen. Výrobky se samy rozpustí po několika letech, ale lze je vyrobit i tak, že se rozpustí za pár dnů. Prostě dokonalý ekoplast, z něhož lze například vyrobit i láhev. […]

Velké práce, malé prémie

23 Čvc

Akademie věd České republiky rozdala 10. června Ceny AV ČR za rok 2004 pro »seniorské« vědce za mimořádné výsledky ve výzkumu a vývoji při řešení výzkumných záměrů, programových a grantových projektů, které jsou podporovány z institucionálních a účelových prostředků a Prémie Otto Wichterleho, určené mladým badatelům. Ceny osobně předala předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. za účasti místopředsedů doc. PhDr. Lydie Petráňové, CSc., Ing. Vladimíra Nekvasila, DrSc., a RNDr. Jiřího Velemínského, DrSc.

[…]

V čele učenců stojí Jiří Grygar

25 Čvn

Jubilejní desáté valné shromáždění Učené společnosti ČR, které proběhlo 24. – 25. května v Praze bylo volební a mělo současně příjemnou povinnost: Udělit Ceny Učené společnosti ČR za rok 2004. Novým předsedou Rady Učené společnosti ČR se stal populární astronom RNDr. Jiří Grygar, CSc.

První část dvoudenního shromáždění, ta slavnostnější, se odehrávala v Míčovně Pražského hradu. Předseda Učené společnosti prof. PhDr. František Šmahel, DrSc. předával za přítomnosti 70 řádných a 5 čestných členů a řady zahraničních hostů Ceny Učené společnosti za r. 2004 ve třech tradičních kategoriích.

[…]